V senátních volbách v roce 2020 zvítězilo hnutí STAN. Ve vítězství proměnili jeho kandidáti účast ve druhém kole ve všech deseti obvodech, kde postoupili, dalšího jednoho senátora získali Starostové již v prvním kole. Druhá ODS má pět nových senátorů. Mnohem hůře dopadly vládní strany, které uspěly v jediném senátním obvodu.
Kandidáti STAN uspěli ve druhém kole všude, vládní koalice v jediném obvodě. Se Senátem se loučí i Štěch
Události: V senátních volbách uspělo hnutí STAN, vládní strany propadly (zdroj: ČT24)
Senátní souboj na Karvinsku byl v celorepublikovém měřítku jedinečný tím, že se ve druhém kole utkali kandidáti vládních stran – Ondřej Feber (ANO) a Radek Sušil (ČSSD). Koalice jako taková tak měla jistotu, že bude mít v horní komoře svého zástupce, páteční a sobotní hlasování však rozhodlo, že bude jediný. Nakonec velmi těsně zvítězil Feber. Byl to ale jediný z devíti zástupců ANO, který ve druhém kole uspěl. Do Senátu se nedostal ani poslanec Jiří Mašek, který přitom v Hradci Králové získal v prvním kole nejvíce hlasů.
Premiér a předseda ANO Andrej Babiš po volbách řekl, že jej výsledek jeho hnutí, které mělo ve druhém kole zástupce v devíti obvodech, nepřekvapil. Řekl, že se ANO v senátních volbách dlouhodobě nedaří.
GALERIE
Reakce předsedů stran na výsledky voleb
Ještě hůře než ANO s jedním senátorem ale skončil jeho koaliční partner. Výsledek ČSSD je zcela nulový. Do Senátu se nedostal ani Milan Štěch, který v něm zasedal od úplného počátku v roce 1996 a který horní komoru osm let vedl. Porazil jej Jaroslav Chalupský (Svobodní).
„Jsem zklamaný, to je jasné, ale nemohu opomenout poděkovat svým voličům, dlouhodobým voličům,“ uvedl dosavadní místopředseda Senátu Štěch.
„Chtěl bych poděkovat těm senátorům, kteří neuspěli a skončili. Tady si dovolím aspoň jedno jméno, chtěl bych poděkovat Milanu Štěchovi, protože je vlastně poslední ze senátorů, kteří byli členy Senátu od začátku, a odvedl velmi dobrou službu pro občany České republiky a pro český Senát,“ uvedl stávající předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) v pořadu Události ČT.
Neuspěl ani místopředseda ČSSD Michal Šmarda, na Žďársku jej porazil Josef Klement (za KDU-ČSL). Stejný je výsledek voleb na Znojemsku, kde ovšem kandidoval člen ČSSD Jan Grois za hnutí Starostové a osobnosti Moravy. Dosavadní člen senátního klubu ČSSD Miroslav Antl šel tentokrát do voleb v barvách hnutí Za občany, a ani on neuspěl, na Rychnovsku si občané zvolili Jana Grulicha (TOP 09).
Pro sociální demokracii znamená takový výsledek, že v Senátu takřka přestane být slyšet. Ztratila všech deset křesel, která obhajovala, nezískala ani senátora v žádném jiném obvodu a zbývají jí pouze tři senátoři. Senátní klub však musí být nejméně pětičlenný, zbylí sociální demokraté tak budou muset hledat nové zázemí.
„Volby bereme jako jednoznačnou prohru. Podobně jsme skončili také v roce 2004. Naši kandidáti kampaň neošidili a víme bohužel, že pro naše voliče není Senát tak důležitý jako pro voliče opozice. Rozhodla jejich disciplinovanost a motivace,“ uvedl předseda strany Jan Hamáček.
Vyhráli Starostové
Druhé kolo bylo triumfem Starostů a nezávislých. Ve všech deseti obvodech, kde jejich kandidáti postoupili do druhého kola, zvítězili, navíc jeden mandát získali přímo v prvním kole, když na Děčínsku získal dosavadní senátor Zbyněk Linhart přes čtyřicet procent hlasů.
Méně úspěšné bylo druhé kolo pro ODS, která zvítězila v pěti obvodech. Úspěšná byla kandidatura Miroslavy Němcové v Praze 1. Její výsledek potvrdil „prokletí“ tohoto obvodu, kde dosud žádný úřadující senátor nedokázal obhájit křeslo – ve druhém Němcová jasně porazila senátora Václava Hampla (za KDU-ČSL).
Hamplova prohra znamená oslabení lidoveckého klubu, který ale na druhé straně získá posily odjinud. V ostře sledovaném druhém kole na Uherskohradišťsku zvítězil kandidát KDU-ČSL Josef Bazala před dosavadním senátorem Ivo Valentou, který kandidoval za Soukromníky a byl členem klubu ODS.
- Podle volebních stran nebo koalic:
- - STAN: 8
- KDU-ČSL: 3
- STAN+SLK: 2
- ODS+STAN+TOP 09: 2
- ODS: 2
- SEN21: 2
- Svobodní: 1
- ANO: 1
- Piráti: 1
- ODS+TOP+KDU+ADS+Mon: 1
- STAN+Piráti+TOP: 1
- HDK+TOP+SE+Z+LE: 1
- TOP 09+LES: 1
- ODS+TOP 09: 1 - Podle navrhující strany:
- - STAN: 10
- ODS: 5
- KDU-ČSL: 3
- SEN 21: 2
- TOP 09: 2
- ANO: 1
- Piráti: 1
- SLK: 1
- HDK: 1
- Svobodní: 1
ODS i STAN chtějí jednat o předsedovi Senátu. Zůstane jím Vystrčil?
Řada kandidátů šla do boje o senátní křeslo zaštítená podporou většího množství stran. Například zmíněná Miroslava Němcová za sebou měla kromě mateřské ODS i STAN a TOP 09, neúspěšný sociálnědemokratický kandidát Michal Šmarda byl zároveň i kandidátem Zelených.
Jak ale po volbách zdůraznil předseda ODS Petr Fiala, stanou se zvolení senátoři členem klubu té strany, která je navrhla. I když jde o kandidáta více stran, navrhující strana je vždy jedna. Němcová tak posílí klub ODS.
STAN a ODS měly dosud stejně silné senátorské kluby. Ačkoli hnutí STAN senátní volby jednoznačně vyhrálo, podle politologa Stanislava Balíka není zcela jisté, že bude mít opravdu nejsilnější klub. Připomněl, že členy klubu Starostů jsou i senátoři za TOP 09, kterých dosud nebylo tolik, aby mohli mít vlastní klub. Nově by ale případně mohl vzniknout, například kdyby se ke čtyřem senátorům TOP 09 přidal také Jan Holásek (za KDH), kterého strana také podpořila.
Podle Balíka je možná i ta varianta, že senátoři za TOP 09 přestoupí do klubu ODS. Pokud by ale čtveřice senátorů v klubu STAN zůstala, byl by 29členný a klub ODS jen 22členný za předpokladu, že do něj vstoupí i Jaroslav Chalupský. Ten je po vítězství nad Milanem Štěchem prvním reprezentantem Svobodných v Senátu.
Nově zvolení senátoři podle navrhujících stran
Třetí nejsilnější klub by měli mít lidovci s dvanácti členy. Klub Senátor 21 bude mít sedm členů a ANO bude pokračovat s šestičlenným klubem. Dalších pět senátorů včetně tří sociálních demokratů bude zatím nezařazených.
Kdo vstoupí do kterého klubu a který senátorský klub bude nejpočetnější, je zásadní otázka proto, že zpravidla ta strana, která má nejsilnější klub, má také předsedu Senátu. V současnosti jím je Miloš Vystrčil z ODS a občanští demokraté dali najevo, že by jej ve funkci chtěl udržet. „Reálné to je, protože je vynikajícím reprezentantem nejen Senátu, ale i České republiky,“ řekl předseda ODS Petr Fiala.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) s nově zvolenou senátorkou Miroslavou Němcovou
Předseda STAN Vít Rakušan po volbách zdůraznil, že se jeho hnutí cítí jako jejich vítěz, nicméně připustil, že o obsazení postu předsedy Senátu lze jednat.
„Kdo bude předseda Senátu, je velkou otázkou, budeme vyjednávat. Miloš Vystrčil je určitě velmi silnou a zajímavou osobností, která se osvědčila. Na druhou stranu pokud náš senátorský klub bude mít vůli jako ten nejsilnější nominovat vlastní osobu, tak já jako předseda se tomu bránit nebudu,“ uvedl Rakušan pro Události ČT.
Rakušan upozornil, že považuje za nepsané pravidlo, aby měl předsedu horní komory nejpočetnější klub. „Pokud by byla jiná pevná dohoda, my jako vedení (hnutí) nebudeme ti, kdo bude měnit subsidiární rozhodování, tedy že o tomto rozhoduje senátorský klub,“ podotkl.
Rozdělení křesel Senátu po volbách 2020
Senát může být místem bitev bloků opozice, domnívá se politolog
Senát se v novém složení může stát místem vzájemných volebních bitev případných dvou opozičních bloků pro sněmovní volby, upozornil politolog Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu v Praze.
Mrklas poukázal na pražský souboj mezi středolevou opozicí v podobě Pirátů, Senátora 21 či Zelených a středopravicové koalice ODS a TOP 09. Pokud se podle něj podaří sestavit volební koalice pro sněmovní volby Pirátů se STAN na jedné straně a ODS, TOP 09 a lidovců na straně druhé, jednou z arén, kde se tyto koalice budou poměřovat, bude právě Senát.
Mrklas zmínil i množství senátorů, kteří uspěli za lokální uskupení a zatím nepatří do žádného z klubů. „Myslím si, že Senát bude velmi pestrý a v každém případě bude blíže snu Václava Havla o Senátu složeném z osobností spíše regionálního než celostátního typu,“ poznamenal.
Konec jedné éry
Podle Mrklase skončila jedna éra Senátu, což symbolicky ukazuje porážka Milana Štěcha z ČSSD, který v Senátu zasedal od jeho vzniku v roce 1996. Zároveň s ním končí éra sociální demokracie, protože žádný sociálnědemokratický senátor nebyl zvolen, poznamenal Mrklas. Poukázal na to, že neuspěli ani kandidáti, kteří byli v minulosti členy ČSSD a nyní kandidovali samostatně.
Tomáš Lebeda z Palackého univerzity v Olomouci označil výsledek ČSSD za tragický. Strana to ale podle něj musela čekat. Nepředpokládá, že by neúspěch měl v současné situaci otřást pozicí předsedy ČSSD Hamáčka. Domnívá se, že jeho odvolání by nedávalo smysl, protože je nejviditelnější a nejdůvěryhodnější osobou strany. Nelze ale podle něj vyloučit, že se nyní sociální demokracie začne důrazněji vymezovat vůči hnutí ANO, či se dokonce pokusí odejít z vlády.
Podle Mrklase musí ČSSD vážně přemýšlet o změně své strategie a uvažovat o odchodu z vlády. „To, jak dnes vypadá sociální demokracie, pro ni do budoucna nevěstí nic dobrého,“ poznamenal.
Oba politologové se shodli, že senátní volby skončily porážkou až debaklem provládních stran a vítězstvím Starostů. Mrklas poznamenal, že STAN vyhrál téměř ve všech venkovských obvodech. „Což je něco, co se naposledy asi podařilo sociální demokracii při oranžové tsunami,“ řekl. Připomněl tak rok 2008, kdy sociální demokracie získala v senátních volbách 23 z 27 křesel.
Naopak ODS většinu senátorů dostala ve velkých městech, což podle Mrklase může ukazovat na návrat do tradičních občanskodemokratických bašt. Poznamenal, že ODS uspěla v soubojích s vládními kandidáty, většinu střetů s ostatními opozičními stranami ale prohrála. „Je to signál o jejím postavení v rámci opozice,“ řekl.
Podle Lebedy bude hnutí ANO výsledek voleb z posledního týdne hodnotit především podle voleb do krajů. Domnívá se, že úspěch v senátních volbách po dřívějších senátních zkušenostech hnutí neočekávalo. Mrklas poukázal na to, že jediný vládní mandát v Senátu ANO a ČSSD vybojovaly v Karviné ve vzájemném souboji, a to za účasti pouhých méně než osmi procent voličů.
Jednu z možných příčin v debaklu vládních stran vidí oba politologové v nízké volební účasti. Podle Mrklase měli větší motivaci přijít voliči, kteří chtějí s vládou zúčtovat. „Nízká volební účast vždycky hraje obrovskou roli. Při nízké účasti přijdou jen voliči, kteří v té volbě vidí nějaký smysl. A myslím si, že ANO prostě nedokáže svým voličům vysvětlit, že volba pro jejich kandidáta do Senátu ten smysl má,“ podotkl.
ČSSD ztratí po senátních volbách miliony, polepší si hlavně STAN
Senátní volby budou znamenat propad příjmů z každoročních státních příspěvků za mandáty hlavně pro ČSSD, která přijde o miliony korun. Nejvíce si naopak polepší pokladna hnutí STAN. Strany a hnutí dostávají od státu ročně 900 tisíc korun za zákonodárce. Příspěvky plynou seskupením, která úspěšné kandidáty navrhla. Případné politické přestupy senátorů nemají na směřování peněz vliv.
Sociální demokraté přijdou o devět milionů korun za rok. Starostové a nezávislí si polepší o více než šest milionů korun. Více peněz od státu poplyne například do stranického rozpočtu ODS, TOP 09, SEN 21 a Pirátů. Pohorší si KDU-ČSL a Zelení. Soukromníci už nedostanou nic, naopak jeden příspěvek budou nově čerpat Svobodní.