„Cílem je zaručit tepelný komfort v domácnostech v případě výpadku,“ prohlásil v pořadu 90' ČT24 náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti) v souvislosti s navrhovanou vyhláškou ministerstva průmyslu a obchodu. Dodal, že jde pouze o airbag, který se použije v případě nouze, ale nejlépe bude, pokud jej Česko nepoužije. Vyhlášku však kritizují například Asociace hotelů a restaurací či poskytovatelé sociálních služeb.
Jsme ve válečném stavu. Nelze vést diskusi, jestli se máme uskromnit, řekl k regulaci vytápění expert
90': V případě nouze by se mohlo topit na nižší teploty (zdroj: ČT24)
Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhlo, aby se v případě nedostatku paliva v teplárnách budovy vytápěly na nižší teplotu. Cílem je reagovat na případný výpadek dodávek plynu a dosáhnout potřebných úspor. Cílem Evropské komise je snížit spotřebu plynu v evropských zemích o patnáct procent. Například v centrálně vytápěných obývacích pokojích nebo kancelářích se má teplota snížit na osmnáct stupňů, ve školních učebnách na devatenáct stupňů.
„Skutečně nebudou chodit kontroly,“ zdůraznil Třešňák s tím, že jde pouze o legislativní nástroj, který zaručí to, že všichni budou mít zdroj tepla. Vyhláška se podle něj týká budov, které používají z osmdesáti procent fosilní paliva.
Zákon podle něj počítá s institutem předcházení stavu nouze v teplárenství, který vyhlásí ministr. „Nechci předjímat, za jaké situace se to může stát. Nemáme křišťálovou kouli, abychom mohli předvídat, co se bude dít v následujících měsících,“ zmínil a dodal, že nařízení vychází z technických norem.
„Stát nechce omezovat lidi. Je tam nastavena teplota, která má zaručit tepelný komfort, který vychází z technických norem,“ podotkl s tím, že čísla byla konzultována s ministerstvem zdravotnictví. „Vycházelo se i z čísel ze zahraničí, není to vymyšleno od stolu,“ podotkl. „Podle toho, co jsme zjišťovali, tak některé státy k obdobným nástrojům přistoupily, jinde to je doporučení. Doufám, že i u nás to bude doporučení,“ dodal.
Požadované úpravy teploty
Motivační nástroje
Zdůraznil, že vyhláška se týká objektů napojených na centrální systém zásobování teplem. „Ne všechny objekty jsou na centrále, mají například vlastní tepelná čerpadla,“ podotkl.
Motivační nástroje má podle něj ministerstvo připravené. „Pro rodiny a byty jsou dotační programy na úspory, obnovitelné zdroje, fotovoltaiky na střechy rodinných domů,“ zmínil s tím, že apel na snižování teploty zde bude i nadále.
Ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer v pořadu podotkl, že řada objektů byla v minulých letech přetápěna, proto rezervy ještě jsou. Zároveň označil debaty o tom, proč si lidé nemohou více zatopit, za úsměvné. Dodal, že Česko se uskromnit musí. „Jsme ve válečném stavu a toto musí jít stranou. Tady nelze vést diskusi, jestli se máme uskromnit. My se musíme uskromnit a zasadit Rusku malou symbolickou ránu,“ podotkl.
„Zdražení bude dvojnásobné. Lidé si tak nebudou moci dovolit přetápět, protože na to nebudou mít,“ dodal.
Požadované úpravy teplot
Česko na dobré cestě
Macenauer míní, že Česko je už nyní na dobré cestě. „Byla klimaticky mírná zima 2022. Za prvních šest měsíců je pokles spotřeby o dvacet procent. (…) Kdybychom tímto způsobem pokračovali dalších šest měsíců a další měsíce v roce 2023, tak těch 15 procent uspoříme.“
Připravovanou vyhlášku však kritizuje například i prezident prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. „Chápu, že u veřejných budov se může snížit spotřeba, ale pro hotelové provozy je to nepředstavitelné. Těžko vysvětlíme lidem, že se nevykoupou v bazénu, protože tam je snížená teplota, nebo mají méně stupňů v pokoji.“ Připomněl, že zákazníci si zde platí za službu a pro hotely to může být likvidační záležitost.
Také prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký chce k vyhlášce dát negativní připomínku. Zmínil, že dvacet stupňů Celsia například v domovech pro seniory, které ministerstvo navrhuje, může být probém. „Máme průměrný věk seniorů 86 let a u těchto lidí je udržení tepla problematické,“ podotkl s tím, že každý teplotu vnímá jinak. „Jsou senioři, kteří jsou aktivní, a jsou senioři, kteří jsou upoutáni na lůžko. (…) Jejich omezení a potřeby jsou rozdílné,“ dodal s tím, že si dokáže představit snížení teploty o jeden stupeň, „aby to nezasáhlo do kvality života seniorů v těchto zařízeních.“
Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce je jedna věc nařízení a druhá věc realizace. „Situace je taková, že řada otopných systémů ve školách je zastaralá. Mají příliš velkou spotřebu, řada systémů není regulovatelná tak, že by bylo možné například zvlášť vytápět jednotlivé třídy,“ podotkl s tím, že do budoucna bude třeba najít ekonomičtější způsoby vytápění.
V interiérech alespoň 18 stupňů
Podle Ladislava Štěpána z Ústavu veřejného zdravotnictví Univerzity Palackého v Olomouci je vliv teploty v bytech na lidi nezanedbatelný. „Jedním ze zásadních vlivů je teplota venku. Rozdíl mezi interiérem a exteriérem by měl být co nejmenší,“ podotkl s tím, že v létě by se tak nemělo přehnaně klimatizovat a v zimě je menší teplota v bytě namístě.
Světová zdravotnická organizace ve svém doporučení uvádí, že interiéry by měly být vytápěny alespoň na 18 stupňů. Podle Štěpána je přetápění nešvarem hlavně ve veřejných prostranstvích, kde je pak větší riziko šíření respiračních infekcí. V případě domácností je pak dokumentováno, že lidem se ve vyšší teplotě hůře spí.
„Teplota je velmi individuální. Při spánku potřebujeme spíše nižší teploty - kolem 18 stupňů, ale neměli bychom jít pod 15 stupňů – to je považováno za mírně rizikovu teplotu,“ dodal. V případě domovů pro seniory podle něj WHO uvádí, že by se měly teploty pohybovat nad 20 stupňů Celsia, což platí i v případě nemocničních oddělení s novorozenci.
K šetření své obyvatele vyzvaly už některé evropské státy. Například v Německu již padají konkrétní návrhy na úspory. Podle zpravodaje v Německu Pavla Poláka chce například Norimberk přestat osvětlovat historické budovy v noci, aby ušetřil elektrickou energii. „Je to zkrátka celá řada opatření, která musí německá města přijmout. Spotřeba se musí omezit. Starostové měst už předkládají návrhy,“ podotkl s tím, že ve většinové společnost převládá pochopení. „Situace je taková, že v zimě bude plynu méně a je třeba šetřit. Jediný způsob, jak zimu přečkat, je cestou úspor,“ dodal.