Ministerstvo navrhuje tepelné úspory. V kancelářích by mělo být osmnáct stupňů, v učebnách 19

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje, aby se v případě nedostatku paliva v teplárnách budovy vytápěly na nižší teplotu. Cílem je reagovat na případný výpadek dodávek plynu a dosáhnout potřebných úspor. Cílem Evropské komise je snížit spotřebu plynu v evropských zemích o patnáct procent. Například v centrálně vytápěných obývacích pokojích nebo kancelářích se má teplota snížit na osmnáct stupňů, ve školních učebnách na devatenáct stupňů.

Ministerstvo v navrhované vyhlášce stanovuje teploty pro jednotlivé druhy budov a místností. Teplota osmnáct stupňů Celsia má být také v kuchyních, jídelnách nebo dětských pokojích. V současnosti tam podle resortu je orientační teplota kolem dvaceti stupňů. V koupelnách by měla teplota klesnout z orientačních 24 stupňů na devatenáct stupňů Celsia. Například v předsíních nebo chodbách je podle MPO současná orientační teplota patnáct stupňů, ta by se změnit nemusela. Na plánovanou vyhlášku v úterý upozornil web Hospodářských novin.

V halách nebo místnostech s přepážkami by měla teplota podle návrhu klesnout z osmnácti na patnáct stupňů Celsia. V učebnách škol se má teplota snížit z dvaceti na devatenáct stupňů, v tělocvičnách by se ale naopak měla zvýšit z patnácti na sedmnáct stupňů. V mateřských školách má být nově devatenáct stupňů Celsia.

V nemocničních pokojích má teplota klesnout z 22 na dvacet stupňů, v ordinacích z 24 na dvacet stupňů Celsia. V čekárnách má být osmnáct stupňů, na operačních sálech dvacet stupňů místo současných 25 stupňů. V hotelových pokojích návrh počítá se snížením vytápění o dva stupně na osmnáct stupňů Celsia, stejně tak na kolejích a ubytovnách.

Podle množství venkovních stěn

Navrhovaná vyhláška stanovuje hranici, pod kterou by teplota v jednotlivých místnostech neměla klesnout. Směrem nahoru by tuto mez měla přesáhnout maximálně o jeden stupeň. Hranice se dále navyšuje pro jednotlivé místnosti podle toho, kolik mají venkovních stěn. V místnostech s jednou venkovní stěnou tak bude tato hranice vyšší o jeden stupeň Celsia, v prostorách se dvěma venkovními stěnami o 1,5 stupně a v prostorách se třemi stěnami o dva stupně Celsia.

„Naším cílem je mít připraveny legislativní nástroje, které nám pomohou dosáhnout potřebných úspor v případě, že by ruský diktátor Vladimir Putin dále eskaloval svou energetickou válku,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

V současné právní úpravě je nejnižší možná teplota v pobytových místnostech stanovena projektem budovy, který vychází z technické normy a výpočtových hodnot stanovených podle takzvané orientační teploty. Nová pravidla plynoucí z vyhlášky by měla platit pro odběratele napojené na soustavy zásobování tepelnou energií, výjimkou jsou soustavy využívající alespoň z osmdesáti procent obnovitelné zdroje energie. Vyhláška se tedy vztahuje především na uhelné a plynové zdroje a také na ústřední vytápění využívající fosilní zdroje.

Ministerstvo průmyslu také zařadilo výrobce léků mezi prioritní obory v dodávkách zemního plynu v případě jeho nedostatku. Od začátku srpna platí takto upravená novela vyhlášky o stavu nouze v plynárenství, ministerstvo o ní informovalo na webu. Česká asociace farmaceutického průmyslu o zařazení resort žádala už koncem června. Výrobci musejí ministerstvu dodat odhady spotřeby do konce září příštího roku, potom za ně podá žádost přímo distributorovi plynu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
07:12Aktualizovánopřed 12 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 2 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...