Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS) přiletěl na návštěvu Tchaj-wanu. Společně s asi 90člennou delegací, kterou tvoří politici, podnikatelé, zástupci vědeckých i kulturních institucí či novináři, zůstane na Tchaj-wanu do pátku. Na večeři s tchajwanským ministrem zahraničí označil návštěvu za „historickou“ a Tchaj-wanu poděkoval za pomoc při pandemii koronaviru.
„Jde o historickou návštěvu,“ zhodnotil Vystrčil svou cestu na Tchaj-wan. Poděkoval i za pomoc při pandemii
V plánu má Vystrčil schůzky s předními tchajwanskými politiky. Setká se s ním tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen, premiér Su Čen-čchang i jeho parlamentní protějšek Jou Si-kchun. Jednat bude i s několika ministry.
Delegace po příjezdu na hotel absolvovala první test na koronavirus, další je v plánu na úterý. Souvisí s přísnými hygienickými opatřeními, které kvůli pandemii covidu-19 cestu doprovází.
Vystrčila v neděli pozval na večeři tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu. V souvislosti s protikoronavirovými opatřeními se české delegaci omluvil za omezení, která ji čekají. Poukázal na dřívější špatnou zkušenost Tchaj-wanu s onemocněním SARS.
Vystrčil na setkání řekl, že na české i tchajwanské straně muselo „hodně lidí udělat hodně činů“, aby se cesta mohla uskutečnit. Označil ji za historickou návštěvu. Nikdy mu podle něj nepřišlo tolik e-mailů jako při odletu na Tchaj-wan. Jeden z pisatelů cestu označil za „let svobody“.
„Svoboda je nejcennější, co máme, a když budeme při naší návštěvě úspěšní, tak ji posílíme,“ řekl v projevu před tchajwanskými hostiteli i členy české delegace.
Tchaj-wanu poděkoval za pomoc Česku na začátku koronavirové pandemie. Podotkl, že při vystupování z letadla měl se ženou na obličeji roušky, které pochází z daru Tchaj-wanu do ČR. Nalepili si na ně českou vlajku. „Bylo to poděkování Česka Tchaj-wanu,“ řekl.
V delegaci jsou senátoři i podnikatelé
Na Tchaj-wan s Vystrčilem přiletěl například pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), sedm senátorů včetně prvního místopředsedy horní komory parlamentu Jiřího Růžičky (TOP 09 a STAN) nebo předsedy senátního zahraničního výboru Pavla Fischera (nestr.).
České podnikatele reprezentují zástupci 36 firem. Za vědeckou a univerzitní sféru přicestovali například místopředseda Akademie věd Zdeněk Havlas, rektor VŠCHT Pavel Matějka, prorektor ČVUT Radek Holý či Petr Bareš z České vesmírné aliance.
Účely cesty: podnikání, vědecká a kulturní spolupráce
„Účely cesty jsou tři. Budeme se snažit podpořit naše podnikatele v tom, aby navázali dobré obchodní kontakty, uzavřeli zajímavé kontrakty a tím došlo ke zlepšení konkurenceschopnosti naší ekonomiky, a to jak z hlediska exportu na Tchaj-wan, tak z pohledu zvýšení tchajwanských investic v České republice,“ uvedl Vystrčil.
Jednat chce s velkými tchajwanskými firmami, které chtějí v Česku působit. V programu má například setkání se zástupci tchajwanských aerolinek China Airlines nebo s firmou Acer.
„Zároveň se budeme snažit navázat vědecko-technologickou spolupráci a spolupráci v oblasti inovací, proto nás doprovází i zástupci akademické sféry a vysokých škol. Rovněž tak proběhne debata o kulturní výměně,“ dodal Vystrčil.
„Velká psychologická podpora“
Přílet české delegace na Tchaj-wan zaznamenala řada světových agentur a médií. Server francouzského rozhlasu RFI označuje Vystrčilovu cestu za „mimořádně symbolickou“. Agentura Kjódó zmiňuje mimo jiné nelibost Číny či fakt, že členem delegace je i pražský primátor Hřib, který s Tchaj-pejí už dříve uzavřel smlouvu.
Agenura AP připomíná, že cestu na ostrov plánoval před svou smrtí v lednu bývalý předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). V rozhodnutí ho utvrdilo varování čínské ambasády, aby tchajwanské prezidentce blahopřál ke znovuzvolení. Kuberova rodina obvinila čínskou stranu, že svými varovnými dopisy přispěla k politikově srdečnímu infarktu, připomněla RFI a dříve i agentura Kjódó.
Tchajwanský server Taiwan News zdůrazňuje, že se jedná o cestu dosud nejvyššího českého ústavního činitele na Tchaj-wan, který Čína považuje za svou povstaleckou provincii. Agentura AFP zmiňuje Vystrčilovo přání navázat tak na odkaz Václava Havla, který byl Tchaj-wanu nakloněn, ale podíval se na něj až v roce 2004, jako už bývalý prezident.
Návštěva ukazuje, že „politická a diplomatická zeď, již se Peking pokouší okolo ostrova vztyčit, není nepřekonatelná“, řekl agentuře AFP Fabrizio Bozzato, který se Tchaj-wanem zabývá na římské univerzitě La Sapienza. Tchajwanská iniciativa též demonstruje, že nálada v Evropě se obrací k „rezistenci vůči Pekingu“, dodal.
Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen, s níž se má Vystrčil setkat, se pokouší posílit vazby se zeměmi, se kterými má jen neformální vztahy, vysvětlil Jonathan Sullivan, odborník na Čínu a politolog z univerzity v britském Nottinghamu. Návštěva české delegace představuje v kontextu tlaku Pekingu a jeho snahy ostrov marginalizovat „velkou psychologickou podporu“, myslí si dále Sullivan.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien ve čtvrtek řekl, že někteří čeští politici se na cestu vydávají z osobních zájmů. Nerespektují podle resortu české veřejné mínění, porušují politiku jedné Číny, kterou se česká vláda jinak řídí, a záměrně ničí politický základ vztahů mezi Čínou a Českou republikou.
Na začátku srpna navštívil ostrov americký ministr
AFP uvedla, že jde o druhou důležitou zahraniční návštěvu na ostrově. Na počátku měsíce ostrov navštívil americký ministr zdravotnictví Alex Azar, který se tam vydal jako nejvýše postavený americký představitel po 40 letech. Setkal se s tchajwanskou prezidentkou, ministrem zdravotnictví a experty na boj proti nemoci covid-19.
Čínská diplomacie jeho třídenní návštěvu označila za „politickou show“. Peking odmítl Azarovu kritiku čínského postupu v boji proti koronaviru a amerického ministra v tomto směru označil za „nejhoršího na světě“.
Washington udržuje oficiální diplomatické vztahy s Pekingem, zatímco oficiální vztahy s Tchaj-pejí přerušil v roce 1979. S Tchaj-wanem mají ale Spojené státy čilé neoficiální styky a nadále mu dodávají zbraně.
Tchaj-wan funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany. Peking od nástupu Cchaj do funkce usiluje o diplomatickou izolaci Tchaj-wanu a nyní je ve světě už jen 15 zemí, které Tchaj-wan uznávají – většina z nich je z Jižní Ameriky, karibské oblasti a Tichomoří. Česká republika uplatňuje jako většina států světa takzvanou politiku jedné Číny a oficiálně uznává jen pevninskou Čínu.
