Cesta senátní delegace na Tchaj-wan v čele s šéfem horní komory Milošem Vystrčilem (ODS) jde proti české zahraniční politice a bude mít následky, se kterými se bude muset Česko vyrovnat. V Otázkách Václava Moravce to uvedl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Podle předsedy Senátu, který s Hamáčkem v pořadu diskutoval, ale cesta pomůže česko-tchajwanským hospodářským vztahům a jasně dokáže suverenitu české zahraniční politiky. Oba představitelé se naopak shodli na nutnosti podpořit prodemokratické síly v Bělorusku a uvalit na Lukašenkův režim sankce.
Hamáček kritizoval Vystrčilovu misi na Tchaj-wan. Podle něj hospodářské vztahy nezmění
61 minut
Otázky Václava Moravce
Hamáček uvedl, že plánovaná cesta na Tchaj-wan nebude ekonomicky příliš významná. „Hospodářské vztahy s Tchaj-wanem, mám pocit, fungují. Nemyslím si, že by cesta něco prolomila,“ řekl. Navíc je podle něj mise riskantní ve vztazích s Čínou. „Není to vyvážená zahraniční politika, s následky se potom budeme muset vypořádat,“ varoval.
S použitím slov europoslance ODS Alexandra Vondry Hamáček naznačil, že Spojené státy čekají, jaké dopady na Česko bude Vystrčilova cesta mít. „Američané se těší, budou sledovat, jak silně bude Čína reagovat,“ uvedl Hamáček s dovětkem, že se Česká republika hodí jako pokusný králík. Předseda Senátu tuto interpretaci odmítl s tím, že šéf americké diplomacie Mike Pompeo ho ujistil o partnerství a spojenectví.
Naopak podle samotného Vystrčila může jeho cesta přivést do Česka nové technologie a udělat z něj základnu pro výrobu tchajwanských výrobků v Evropě. „Máme obrovskou šanci navázat s Tchaj-wanem hospodářské vztahy a přinést do České republiky technologie, které tady nikdo nemá,“ vysvětlil.
Za důležité ale šéf Senátu označil i další cíle jeho mise – jde o symbol nezávislosti Česka a povinnosti šířit demokracii po světě. „Jasně dáváme najevo, že nám nikdo nebude vykládat, kam můžeme a nemůžeme jezdit a že jsme svobodnou a nezávislou zemí,“ uvedl.
Dobře mířené sankce na Bělorusko
Vystrčil se s Hamáčkem naopak shodli na nutnosti podpořit prodemokratické směry v Bělorusku. „Naším úkolem je maximálně podpořit Bělorusy, dělat všechno pro to, aby tam proběhly nejen svobodné, ale i férové volby,“ uvedl předseda Senátu. To je klíčové i podle Hamáčka. „Ve finále si to ale musejí Bělorusové vybojovat sami. Pokud se to nevyřeší na místě, pokud tam nebude masivní podpora pro změny, tak to bude složité,“ upozornil vicepremiér.
Oba představitelé také souhlasili s nutností uvalit co nejrychleji na zemi sankce a koordinovat je na evropské úrovni. Podle Vystrčila by měly být v první řade zavedené proti těm, kteří jsou zodpovědní za policejní brutalitu a falšování voleb. „To je naše věc, to můžeme dělat okamžitě,“ vysvětluje. „Co se týče ekonomických sankcí, tam je to potřeba domluvit v rámci celé sedmadvacítky. Nejhorší je, když zavedete sankce a jiný stát sedmadvacítky tam potom začne vyvážet místo vás,“ říká.
Podle Hamáčka by se ale situace zavedením plošných ekonomických sankcí řešit neměla. „Není to o tom zavádět nějaké plošné ekonomické sankce, jde o to trefit přesně ty, kteří za to mají zodpovědnost,“ řekl a upozornil, že takové sankce by bez rozdílu dopadly na všechny obyvatele Běloruska, což by mohlo tamnímu režimu naopak napomoci.
Hamáček během diskuse také popřel tvrzení Minsku, že Česká republika do běloruských protestů zasahuje. „Vypovídá to o velmi dobré práci našich nevládních organizací. Celá řada jich působí v Bělorusku dlouhodobě, snaží se podporovat prodemokratické síly a režim to dobře ví, tak potom samozřejmě hází vinu na Českou republiku,“ objasnil, co za nepravdivým obviněním může stát.
„Pokud jste v úzkých, hledáte všechny možné výmluvy,“ dodával k vysvětlení Vystrčil. Taková strategie totiž může podle něj Lukašenkovi pomoci dobře působit navenek a ovlivnit Bělorusy, kteří se ještě nerozhodli, na které straně stojí.
