Česko si v sobotu připomnělo 76. výročí konce druhé světové války v Evropě. Politici v čele s prezidentem Milošem Zemanem se zúčastnili pietního aktu u Národního památníku na Vítkově, kde u hrobu Neznámého vojína položili věnce. Den kapitulace nacistického Německa v roce 1945 slaví Česko společně s většinou evropských států jako státní svátek.
Vzpomínkovou akci i letos ovlivnila epidemie nového koronaviru, konala se bez veřejnosti. Všichni účastníci včetně vojáků měli nasazené respirátory. Loni politici přicházeli k hrobu Neznámého vojína v pravidelných intervalech individuálně tak, aby se nepotkali.
Věnce spolu se Zemanem k památníku položili předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny Miloš Vystrčil (ODS) a Radek Vondráček (ANO), vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO), ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) spolu s náčelníkem generálního štábu Alešem Opatou, pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a kardinál Dominik Duka.
Památku padlých uctili položením věnců také zástupci spolků a válečných veteránů. Letos se piety neúčastnil kvůli evropskému summitu v Portugalsku premiér Andrej Babiš (ANO). Po příletu uctí památku padlých na Olšanských hřbitovech. Už dopoledne tam položili věnce další politici.
Před pietním aktem vojáci na nádvoří před památník přinesli historické armádní prapory, zazněla státní hymna a na závěr husitský chorál. Vojáci také vypálili čestnou salvu za zvuku signálu Večerka.
Vystrčil: Osvobození zanechalo dvě stopy
Podle Vystrčila zanechalo osvobození v Česku dvě stopy, sovětskou a americkou. „My máme teď to štěstí, že si můžeme vybírat, jakou cestou půjdeme, a věřím, že to rozhodování zvládneme tak, aby v České republice nadále vládla svoboda a demokracie.“
Vondráček podotkl, že nebyla samozřejmost, že Česko bylo po válce na straně vítězných států. „Za to vděčíme našim parašutistům, našim letcům, našim vojákům v zahraničí, partyzánům, odbojářům. Spousta jich byla ve věku osmnáct, dvacet let a byli připraveni a ochotni položit život.“
Schillerová: Jsme opět v těžké zkoušce
Podle Schillerové je nutné si připomínat, že Češi, Moravané, ale i Slováci bojovali proti nacismu. „Myslím si, že je důležité si uvědomit, že jsme hrdý národ, a kdy jindy než teď, kdy jsme opět v těžké zkoušce. Hrdý národ, který se postavil nacismu a hrdě se postavil i komunismu a teď hrdě zvládá i tuto těžkou situaci.“
Metnar zdůraznil, že válečný konflikt, jako byla druhá světová válka, se už nesmí opakovat. „Chtěl bych také připomenout, že významnou roli při boji s fašismem hráli i naši vojáci a představitelé našeho domácího odboje. Nesmíme také zapomenout na jejich statečnost a odvahu.“
Metnar dodal, že je rád, že letošní vzpomínka se už mohla konat v důstojnějším obsazení, nechyběly čestné jednotky, přesto ale nemohli přijít ve větším počtu váleční veteráni. Jedním z přítomných byl Tichomir Mirkovič, který zavzpomínal, že za války prožil malárii, tyfus i zranění. Nyní, jak uvedl, nečekal, že se bude potýkat čtyři týdny v nemocnici s covidem-19.
Hřib: Rudá armáda přinesla mír, ale ne svobodu
Hřib spojil Den vítězství s Pražským povstáním. „Je to den, kdy v Praze probíhaly tvrdé boje, od rána hořela Staroměstská radnice a odpoledne generál Karel Kutlvašr vyjednal kapitulaci německých vojsk.“
Rudá armáda podle něho přijela druhý den do již prakticky osvobozeného města. „Přinesla nám konec války, přinesla nám mír, ale nepřinesla nám vlastně svobodu, protože Sovětský svaz se brzo začal chovat jako dobyvatel, ne jako osvoboditel,“ dodal primátor.
Kardinál Duka uvedl, že před vzpomínkovou akcí na Vítkově položil věnec u památníku letcům RAF na Klárově. „Stále si musíme uvědomovat, že za naši svobodu se bojovalo na mnoha frontách a je za ni zapotřebí bojovat i dnes.“
Další vzpomínky na Olšanech, v Hořicích či v Plzni
V Praze se uskutečnily vzpomínkové akce také například na Olšanských hřbitovech. Na náměstí Interbrigády v Praze 6, na němž stával pomník sovětského maršála Ivana Koněva, organizátoři připravili vernisáž výstavy pojmenované Nikogda ně zabuděm.
Vzpomínkové akce se konaly po celé republice například v Brně, v Českých Budějovicích i na dalších místech. Z Hořic na Jičínsku vyrazila odpoledne kolona amerických historických vojenských vozidel do Lázní Velichovek.
Do Velichovek Američané přijeli 8. května 1945, s německým maršálem Ferdinandem Schörnerem chtěli vyjednat kapitulaci. Důstojník už ve městě nebyl, podle některých pramenů uprchl do Alp. Mise jednala s jeho zástupcem. Velichovky osvobodila až 11. května sovětská armáda, probila se z Polska.
Spolek nadšenců se pak vydal ve stopách spojenců po válečném území Moravy. Třídenní jízdu zakončili ve Slavkově u Brna. Nadšenci jeli na koních, protože právě takhle se pohybující vojáci tehdy doprovázeli obrněné jednotky.
Pokračovali také Slavnosti svobody jako připomínka osvobození Plzně americkou armádou. V sobotu měly na programu soutěž parašutistů. Ve vzduchu také v neděli oslavy vyvrcholí, a to leteckou přehlídkou české armády.
Národní památník druhé světové války v Hrabyni na Opavsku pak otevřel symbolický hřbitov. Jde o prostranství a pietní místo za samotným památníkem, kde mohou lidé uctít památku válečných obětí. Je na něm třináct tisíc jmen.
Druhé světové války se zúčastnila většina států světa. S více než šedesáti miliony obětí se stala dosud největším válečným střetnutím. Češi bojovali proti německým nacistům na západní i na východní frontě.
Koudelka opět nejmenován
Prezident Zeman pak po druhé hodině odpoledne jmenoval na Hradě nové generály, mezi nimi rektorku Univerzity obrany Zuzanu Kročovou. Jde o druhou armádní generálku.
Naopak ředitele civilní kontrarozvědky Michala Koudelku generálem znovu nejmenoval. Návrhu vlády nevyhověl již pošesté. Tentokrát ho premiér Andrej Babiš (ANO) podal po zásluhách Koudelky a celé Bezpečnostní informační služby za práci na vyšetřování výbuchu ve Vrběticích.
