Česko chce za Turów odškodné 50 milionů eur, Polsko nabízí čtyřicet. Spor trvá i o délku dohledu

Česko podle návrhu smlouvy pro polskou stranu sporu trvá na náhradě 50 milionů eur za škody způsobené těžbou v hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Polsko nabídlo 40 milionů eur. Návrh předloží ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) pro informaci ve středu vládě.

Spor s polskou stranou trvá také v požadavku na desetiletou délku soudního dohledu, řekla Hubáčková. Podle aktualizovaného návrhu, který došel do Prahy, by polská strana souhlasila s dvouletým dohledem Soudního dvora EU. Hubáčková chce nechat český návrh posoudit kabinetem. Z diskuse vlády má vyplynout, zda má česko-polské jednání pokračovat mezi ministryněmi obou zemí, nebo se přesune na úroveň premiérů.

Ministryně řekla, že by chtěla, stejně jako polská strana, aby jednání pokračovala co nejdřív. „Ideálně do konce ledna.“ Ministerstvo životního prostředí je podle ní k polské straně vstřícné v tom, že nemění požadavky vyslovené v loňském roce minulou vládou. Hubáčková o úpravě smlouvy jednala v úterý ve Varšavě se svou polskou kolegyní Annou Moskwovou.

Nahrávám video

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) v pátek řekl, že Česko dokumenty poslalo Polsku. Hubáčková v sobotu jeho vyjádření upřesnila, návrh smlouvy podle ní dostali pro informaci český velvyslanec v Polsku Jakub Dürr a Půta.

Zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé uvedl s odkazem na polská média, že Polsko už považuje současný stav za konečný, tedy včetně nabídky 40 milionů eur a dvouletého dohledu ze strany Soudního dvora EU. Když tedy Česko přijde se svými požadavky (50 milionů a desetiletý dohled), tak je to spíše věcí dalšího jednání. „A to se mi nezdá, že by na to byla polská strana připravena. Jsme ještě poměrně daleko od dosažení kompromisu,“ soudí zpravodaj.

Nejlepší příležitost pro dohodu

Půta se domnívá, že nedořešené otázky nejspíš budou záležet na dohodě premiérů obou zemí. K návrhu vypracovali připomínky experti z ministerstva životního prostředí, České geologické služby i Libereckého kraje. „Já věřím, že pokud polská strana mezinárodní dohodu chce uzavřít, tak má teď nejlepší příležitost to udělat,“ domnívá se Půta.

Důl Turów zásobuje uhlím elektrárnu, která je v jeho blízkosti a která je na polském trhu důležitým producentem elektrické energie. Obce v českém příhraničí ale už několik let bojují proti jeho rozšíření, obyvatelé se obávají ztráty zdrojů pitné vody, zvýšeného hluku i prašnosti.

Praha vede kvůli tomu s Varšavou spor, rozšíření těžby předloni Polsko povolilo bez ohledu na námitky české strany. Česko se kvůli tomu obrátilo na Soudní dvůr Evropské unie, který loni v květnu nařídil Polsku předběžným opatřením zastavit práce. To však Poláci odmítají a zpochybňují i dopady na české území.

Moskwová v úterý uvedla, že pokud se česká vláda s Polskem dohodne na podmínkách smlouvy, Česko rychle stáhne žalobu, kterou poslalo k Soudnímu dvoru EU. Loni v září Soudní dvůr EU uložil Varšavě pokutu půl milionu eur denně (12,2 milionu korun), kterou však Polsko neplatí.

Mluvčí unijní exekutivy v minulých dnech oznámil, že Polsko promeškalo první lhůtu k zaplacení pokuty. Evropská komise proto nyní vyhodnotí, ze kterých fondů by pokutu v řádu desítek milionů eur Varšavě strhla. Brusel pak Varšavu uvědomí a ta bude mít deset dní na vyjádření. Poté Brusel částku strhne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 6 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 7 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 12 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 13 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 13 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 14 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 14 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...