Do Polska odešly připomínky k dohodě o Turówu, řekl Půta. Poslední nejasnosti doladí premiéři

Nahrávám video

Česko odeslalo do Polska připomínky k dohodě o dolu Turów. V Interview ČT24 to řekl liberecký hejtman Martin Půta (SLK). Poslední sporné body podle něj musí dohodnout premiéři obou zemí. Od smlouvy si především slibuje, že ustanou spory o podobu monitorování dopadů těžby v bezprostřední blízkosti česko-polských hranic. Věří, že Varšava zaplatí i kompenzaci dosavadních nákladů, i když zdůraznil, že peníze nepovažuje za to nejdůležitější.

„Do Polska odešla poslední textová úprava. (…) Věřím, že pokud chce polská vláda mezistátní dohodu uzavřít, tak teď má nejlepší příležitost to udělat,“ řekl Půta. „Věci, které tam zůstávají, jsou na dohodě obou premiérů,“ dodal. Zdůraznil, že se Varšava snažila jednání dlouho vyhnout, nakonec ji k dohodě dotlačilo až loňské rozhodnutí evropského soudu.

Podle Půty bylo předběžné opatření Evropského soudního dvora, které Polsku nařídilo přerušit těžbu v Turówě, přísnější, než co česká strana původně žádala. „Nežalovali jsme zastavení těžby, ale aby byla environmentální povolení v souladu s evropským unijním právem. Myslím, že není v moci žádného státu zastavit těžbu na území toho druhého,“ podotkl.

Česko svému sousedovi především slibuje, že pokud vznikne dohoda o monitorování Turówa, stáhne žalobu, která Varšavě způsobila již mnoho starostí. Polsko dostalo vysokou pokutu kvůli tomu, že neuposlechlo předběžné opatření o přerušení těžby. Evropský soudní dvůr ale nebude ani tak zcela z obliga. Bude dohlížet na dodržování smlouvy. „Mohl by v případě nedodržování smlouvy uložit Polsku sankce za to, že se smlouvou neřídí,“ poznamenal liberecký hejtman.

Za zásadní na dohodě Půta považuje, že zavádí monitoring hluku, prašnosti či vody a popisuje, jak bude majitel dolu reagovat na případné překročení dohodnutých limitů. „Teď nemáme monitoring. Například nemáme mechanismus, kterým když dojde k překročení hluku, budeme postupovat,“ poukázal.

Finanční kompenzace za to, co už se v tuzemsku stalo – což Půta vyčíslil na 50 milionů eur – sice česká strana žádá, pro hejtmana to ale není to nejdůležitější. Spokojil by se s tím, kdyby česká vláda na požadavku na peníze z Polska netrvala a například na stavbu vodovodů přispěla příhraničním obcím sama.

Hejtman kraje, který sousedí s Polskem i Německem, uvedl, že „kabinet musí zvážit, jak tvrdý při vyjednávání bude“ s ohledem na dobré vztahy se sousedním státem. Sám zatím výrazné zhoršení nevnímá. Že majitel hospody v polské Bogatyni zakázal vstup Čechům, je podle něj spíše výjimka. Lidé, kteří jezdí do téhož města nakupovat, na žádné potíže nenarazili, ujistil Půta.

„Co se týče regionální úrovně, můj protějšek maršálek Przybylski, když jsem se ho ptal, co by dělal, kdyby to bylo obráceně – důl v Čechách, problémy v Polsku – odpověděl, že by postupoval úplně stejně, jako jsme postupovali my,“ uzavřel.

Polsko musí kvůli sporu o Turów platit pokuty

O smlouvě jednala v úterý ve Varšavě česká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) s polskou ministryní klimatu a životního prostředí Annou Moskwovou.

Podrobnosti k několikahodinové diskusi o dokumentu, který má stanovit kompenzace škod, které provoz dolu působí na českém území, Hubáčková nesdělila. Moskwová ve středu ráno v rozhlasu uvedla, že pokud se dohodnou na podmínkách smlouvy, Česko rychle stáhne žalobu, kterou poslalo k Soudnímu dvoru EU. 

Soudní dvůr Evropské unie loni v květnu nařídil Polsku předběžným opatřením zastavit těžbu v dole Turów. To Poláci odmítají a zpochybňují i dopady na české území. Loni v září tak Varšavě Soudní dvůr EU uložil pokutu půl milionu eur denně (12,2 milionu korun), kterou však Polsko neplatí.

Mluvčí unijní exekutivy oznámil, že Polsko promeškalo první lhůtu k zaplacení pokuty. Evropská komise proto nyní vyhodnotí, ze kterých fondů by pokutu v řádu desítek milionů eur Varšavě strhla. Brusel pak Varšavu uvědomí a ta bude mít deset dní na vyjádření. Poté Brusel částku strhne.

  • Důl Turów představuje jedno z největších hnědouhelných ložisek v Polsku. Rozkládá se mezi polskou Bogatyní, německou Žitavou a Hrádkem nad Nisou. Zásobuje hlavně sousední elektrárnu ve vlastnictví skupiny PGE.
  • Z českých obcí má k dolu nejblíže Hrádek nad Nisou a dále Uhelná, Václavice nebo Oldřichov na Hranicích. Právě ty by nejvíce zasáhlo další rozšíření těžby.
  • Dobývání uhlí se v žitavské pánvi objevuje už v 18. století. Na začátku 20. století pak začala pravidelná těžba v průmyslovém měřítku na území dnešního Turówa. Důl se v současnosti rozkládá asi na 45 kilometrech čtverečních, energetici ho plánují rozšířit a prohloubit až 330 metrů pod okolní terén.
  • V dole zůstává odhadem 286 milionů tun uhlí, které by při současném tempu těžby stačilo na dalších třicet let. Skupina PGE plánuje těžit do roku 2044. Lidé ze sousedství si ale stěžují na nedostatek informací, bojí se hluku, prachu a hlavně toho, že přijdou o vodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pomník v Lidicích potřebuje opravu, chybí ale peníze

Dominantou Památníku Lidice je už více než čtvrtstoletí sousoší dětí, které byly v souvislosti s vyhlazením Lidic nacisty zavražděny. Pomník je ale výrazně poničen vlivem počasí, sochy už dávno nevypadají tak, jak by měly. Potřeboval by rozsáhlou restaurátorskou péči, na tu ale památník nemá peníze.
před 4 hhodinami

VideoŘidiče čeká léto plné uzavírek. V Česku se staví a opravují stovky kilometrů silnic

V Česku se aktuálně staví a opravují stovky kilometrů dálnic, silnic i železnic. Rozsáhlé práce ale výrazně dopadají na provoz a řidiči se musí potýkat s kolonami, semafory i objížďkami na řadě hlavních tahů. Omezení komplikují dopravu například u rozestavěné D6, na křížení dálnic D1 a D2 v Brně, u budoucí D35 nebo na trase k polské hranici, kde vzniká poslední úsek D11. Další práce začnou během prázdnin, kdy se opravy na silnicích tradičně soustředí nejvíc.
před 5 hhodinami

Členové ODS se v otázce přijetí eura neshodnou

Místopředseda sněmovny a stínový ministr financí Jan Skopeček (ODS) je přesvědčen o tom, že zavedení eura má aktuálně víc nevýhod než výhod. Naopak podle místopředsedy ODS Pavla Drobila panují vhodné podmínky pro přijetí už delší dobu. Uvedl to s odkazem na stav českého průmyslu. Oba politici o tom debatovali na ideové konferenci ODS, kde zástupci strany prezentovali priority dalšího směřování.
před 8 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Liberální aliance nezávislých občanů, ČSNS, Strana soukromníků ČR

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 13. června přijali Šimon Hlinovský (Liberální aliance nezávislých občanů), Michal Klusáček (Česká strana národně sociální) a Ladislav Linek (Strana soukromníků České republiky). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 10 hhodinami

Macinka: Vztahy s Čínou chceme normalizovat na úroveň ostatních evropských zemí

Vláda chce normalizovat vztahy s Čínou na úroveň ostatních evropských zemí, je to podstatné pro export českých firem. V pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Je podle něj ale potřeba zachovávat vůči Číně obezřetnost. Nedávná cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan podle Macinky mohla být interpretována jako vyjádření podpory nezávislosti ostrova.
před 10 hhodinami

Husák odchází z generálního štábu na velitelství NATO v Německu, píše iRozhlas

Dosavadní šéf Ředitelství zahraničních aktivit Generálního štábu Armády ČR Jan Husák odchází na jedno z velitelství Severoatlantické aliance (NATO) v Německu. Informoval o tom server iRozhlas, podle kterého bude radit s koordinací aktivit velitelství. Přidá se tak k hrstce Čechů sloužících v nejvyšších strukturách NATO, uvedl iRozhlas. Při té příležitosti bude Husákovi, nyní plukovníkovi, propůjčena hodnost brigádního generála. V pondělí o tom podle serveru má jednat vláda.
před 13 hhodinami

Lidé si připomněli 84. výročí vyhlazení obce Lidice

Lidé si připomněli 84 let od vyhlazení obce Lidice nacisty. Tradičního kladení květinových darů na hrob lidických mužů se zúčastnilo i několik přeživších dětí z Lidic a desítky představitelů institucí, organizací a spolků, mimo jiné i ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nacisté vesnici přepadli po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ačkoli obec neměla s činem nic společného. Dne 10. června 1942 zastřelili 173 mužů, ženy odvezli do koncentračních táborů a většinu dětí zavraždili, nebo odvlekli na poněmčení.
před 15 hhodinami

Finský program proti šikaně pomáhá na více než stovce českých škol, připojí se další

Sto jedenáct českých škol už bojuje proti šikaně pomocí finského programu KiVa. Letos se k nim přidají přes dvě desítky dalších, uvedla organizace Schola Empirica, která KiVu v Česku koordinuje. Školy si od programu slibují zlepšení atmosféry i vztahů ve třídě mezi žáky. Finská metoda stojí na třech pilířích – prevenci, intervenci a monitorování. Rozšířila se už do téměř třiceti zemí světa.
před 15 hhodinami
Načítání...