V Česku už obdrželo vízum téměř 227 tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny. Podle studie PAQ Research a dalších organizací je důležité, aby se stát nebál investovat do jejich integrace. Daniel Prokop z PAQ Research varoval, že v opačném případě hrozí vznik ghet a růst kriminality. Za měsíc od začátku ruské invaze na Ukrajinu přispěli Češi ve finančních sbírkách na pomoc Ukrajině přes 2,08 miliardy korun.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Češi přispěli na pomoc Ukrajině ve sbírkách, které vyhlásily tuzemské nevládní organizace, přes 2,08 miliardy korun. Další stovky milionů korun lidé věnovali na sbírku ukrajinského velvyslanectví v Praze, které za peníze pořizuje zbraně.
Nejvíce lidé podpořili sbírku Člověka v tísni, na které se k pátečnímu ránu sešlo více než 1,55 miliardy korun. Organizace zatím využily jen část vybraných peněz. Předpokládají, že konflikt může trvat dlouho a země bude potřebovat dlouhodobou pomoc. Počítají také s tím, že se zapojí do poválečné obnovy poničené země.
„Za první měsíc od začátku ruské invaze jsme zajistili pomoc za 233 milionů. Teď máme plán zatím na 18 měsíců dopředu. Válka může být dlouhá a obnova zničené země bude trvat mnoho let, je důležité tedy být schopni pomáhat dlouhodobě,“ uvedla mluvčí Člověka v tísni Adriana Černá.
Podle ní tři čtvrtiny vybraných peněz budou vyhrazeny na pomoc přímo na Ukrajině, čtvrtina pak na pomoc v okolních zemích včetně Česka, kam lidé z Ukrajiny utíkají. Plán pomoci se může podle mluvčí měnit podle vývoje potřeb Ukrajiny.
Potravinové sbírky
Stovky tun jídla a materiálu vydaly pro potřeby uprchlíků z Ukrajiny české potravinové banky. Navíc rozšířily služby a počty dobrovolníků. Některé obchodní řetězce organizují mimořádné potravinové sbírky.
Pražská potravinová banka vydala jen za březen přes 360 tun jídla a to nejen ukrajinským běžencům. Nejohroženějším seniorům nebo samoživitelkám vozí nově pomoc i domů.
„Chybí nejvíc olej, máslo, cukr, dětská strava jako třeba piškoty, svačinky do ruky,“ popisuje Věra Doušová, ředitelka Potravinové banky pro Prahu.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU - ČSL) tvrdí, že potravinovým bankám vyjednal pomoc Evropské unie. „Dostanou více než miliardu na potravinovou pomoc. Bylo mi přislíbeno, že tomu dají prioritu,“ říká Jurečka.
Organizace Zachraň jídlo po dohodě s českou hygienou dala dohromady manuál, jak mohou české restaurace darovat nespotřebované jídlo k dispozici obyvatelům uprchlických zařízení. „Cílíme na větší provozy, kterým zbývá mezi 10 a 20 porcemi,“ popisuje kampaň Anna Strejcová, ředitelka organizace Zachraň jídlo.
Miliony korun darovaly na podporu uprchlíků také řetězce a internetové obchody. Někteří zorganizovali potravinovou sbírku.
„Máme vysbíráno díky darům našich zákazníků padesát tun potravin, hygienických potřeb, dětské výživy,“ říká Michal Vaňáček z řetězce Tesco. Pomoci by mohla i jarní potravinová sbírka, do které se zapojí většina obchodních řetězců. Naplánovaná je na 23. dubna.
Investice do integrace se vyplatí
Podle sociologa Daniela Prokopa by mělo Česko zajistit, aby mohli váleční uprchlíci z Ukrajiny pracovat v profesích, pro které jsou kvalifikováni. Je přesvědčen, že se to státu vyplatí, a proto by neměl váhat do integrace investovat. Podle něj se musí zařídit, aby se kvalifikace z Ukrajiny v Česku uznávaly, a naučit i dospělé uprchlíky česky. Stát by se podle Prokopa neměl bát do nich investovat.
„Neuvědomujeme si, že to není zadarmo. Že integrace něco stojí. Když dělají integraci ve skandinávských zemích, tak vidí, že je to obrovská investice, a když se ti lidé dostanou do profesí, kam patří legálně a za průměrnou mzdu, tak to stát v odvodech a daních získá zpátky. Ale když je necháte segregované v ubytovnách, tak to akorát rozloží společnost,“ varoval. Důsledkem by podle něj byl nárůst vyloučených lokalit, kriminality, ale například i nemocnosti.
Cíleně zkoumat, jaká je kvalifikace lidí přicházejících z Ukrajiny, se podle Prokopa český stát nesnaží, na rozdíl od Polska, které například zrychlilo uznávání kvalifikace lékařů a také jejich výuku jazyka. V Česku by podle něj mohlo být první krokem uvolnění regulace některých profesí. „Regulovaná profese je i masérka, zámečník, paní v dětské skupině, vychovatel ve škole, v družině. Paní z Ukrajiny se tam nedostanou, protože jsou regulované a můžete je dělat jenom s nějakým papírem,“ poznamenal.
Podle studie, na které se kromě PAQ Research podílela i organizace České priority a řada expertů z různých organizací a institucí, se v Česku dlouhodobě usadí asi dvě třetiny uprchlíků, kteří z Ukrajiny přišli. Na dodatečné zajištění adaptačních koordinátorů, učitelů češtiny pro cizince a asistentů pedagoga na rok vyčíslili náklady 1,2 až 2,1 miliardy korun.
Za důležité ovšem výzkumníci považují i to, aby měli uprchlíci, respektive uprchlice – tedy ženy, které často přicházejí jen s dítětem, zatímco manžel zůstal na Ukrajině, aby bojoval proti ruské invazi – kam umístit dítě. Větším problémem zřejmě bude získat místo ve školce než ve škole. Nejvyšší povolená kapacita třídy v mateřské škole totiž je 28 dětí a průměrně v nich již je 21,5 dítěte. Naopak na základní škole smí být ve třídě až 34 dětí, v průměru jich je 19,3, vyplývá to ze statistik ministerstva školství.
Počet dětí ve třídě nesmějí školy překročit ani při zvýšení své celkové kapacity, o které mohou kvůli válečným uprchlíkům z Ukrajiny požádat bez stanoviska hygieniků a stavebního úřadu.
Uprchlíci by podle Prokopa měli dostat čas na to, aby umístili děti a také aby si zajistili uznání své kvalifikace. „Když je hned donutíme (…) hledat si práci, tak je vyženeme do prací, kde to ovládají mafie a pseudo agentury, z toho se těžko dostává zpátky. Tam se většinou přestanete učit česky, jste v kolektivu migrantů a těžko se dostanete zpátky do kvalifikace,“ podotkl.
Vízum má téměř 227 tisíc lidí
Za měsíc od začátku ruské invaze na Ukrajinu požádalo o speciální vízum v Česku 226 836 uprchlíků, informovalo ministerstvo vnitra. Ve čtvrtek jich přibylo 3989. Na cizinecké policii se zatím ohlásilo 122 396 lidí, z nich 2628 nově ve čtvrtek.
Počty udělených víz i lidí, kteří se hlásí na cizinecké policii, v posledních dnech klesají. V pondělí vnitro udělilo přes sedm tisíc víz, v úterý a ve středu okolo pěti tisíc. Nejvíce lidí dostalo speciální vízum 9. března, bylo jich 17 325.
Nejvíce běženců zůstává stále v Praze a okolí. Asistenční středisko v metropoli, které je společné pro Prahu a Středočeský kraj, dosud odbavilo téměř 55,5 tisíce lidí, ve čvrtek jich bylo 1364. I v Praze počet přicházejících lidí klesá, jejich nynější počty jsou asi třetinové oproti maximu z první poloviny března. Konkrétně 8. a 9. března odbavilo uprchlické centrum na Vyšehradě přes 3600 žadatelů o pomoc.
V Liberci pomáhají uprchlíkům desítky studentů technické univerzity. Řada z nich se odstěhovala z kolejí, aby uvolnila Ukrajincům místo, pomáhají také starat se o děti, kontrolují zdravotní stav příchozích a pomáhají jim se zorientovat. Z popudu Jaroslava Kovalenka ze strojní fakulty, který sám pochází z Ukrajiny, vznikl na univerzitě i desetičlenný tým tlumočníků, v němž jsou zapojeni studenti i zaměstnanci školy.
„Je vidět, že jsou ti lidé ve stresu, mnohem víc než na začátku. Počet lidí sice klesá, ale přicházejí z míst, která už téměř neexistují. Ti lidé jsou pořád na cestě, je to pro ně neuvěřitelně těžká situace. Procedura navíc trvá několik hodin,“ podotkl Kovalenko, který působí jako odborný asistent na katedře výrobních systémů a automatizace.
Stěhování v Hradci Králové
Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) pro Královéhradecký kraj se v příštím týdnu přestěhuje. Kvůli stěhování nebude 30. března fungovat, od následujícího dne zamíří uprchlíci do administrativní budovy poblíž terminálu hromadné dopravy.
„Nové prostory KACPU najde v krajské budově na adrese Na Okrouhlíku 1371, Pražské Předměstí, Hradec Králové. Bude ve dvou podlažích, kdy u vstupu vedle recepce bude čekárna a místo pro vyřízení žádosti o ubytování, v prvním nadzemním podlaží pak bude probíhat veškerá administrativní část registrace,“ upřesnil mluvčí kraje Dan Lechmann.
Zatím mířili uprchlíci do kulturního domu Aldis, který je blíže k centru. Podle hejtmana Martina Červíčka (ODS) je nová lokalita „dostupnější z hlediska přepravy uprchlíků veřejnou dopravou“. Dodal, že Aldis je třeba uvolnit, protože se v něm uskuteční mnoho komerčních akcí.
Hradecké centrum má otevřeno 24 hodin denně sedm dní v týdnu a zajišťuje registraci, sjednání zdravotního pojištění, potřebných dokladů a další agendu. Ukrajincům také zařídí v případě potřeby umístění a dopravu do dočasného ubytování.
Je to již druhé uprchlické středisko, které se administrativa rozhodla přestěhovat. V pondělí ohlásil přemístění střediska, které odbavuje uprchlíky mířící do Prahy a Středočeského kraje, pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Zatím je v Kongresovém centru na Vyšehradě, nejpozději od 14. dubna bude fungovat v bývalé bankovní budově na náměstí OSN ve Vysočanech. Podle Hřiba je stěhování nutné, protože Kongresové centrum bude pořádat různé akce v době českého předsednictví v Radě Evropské unie.
Pražský magistrát také zřídí centrum, které bude organizovat dlouhodobější ubytování ukrajinských uprchlíků. Cílem je sjednotit pomoc všech zúčastněných, tedy mimo jiné nevládních organizací či městských částí. Centrum bude doplňovat práci asistenčního centra, které poskytuje jen nouzové ubytování.
„Rozhodli jsme se, že zintegrujeme zdroje, které nevládní organizace mají, a to do centra, které by vzniklo pod hlavičkou hlavního města. Hledáme pro to vhodné prostory. Pověřili jsme ředitele magistrátu, aby vytvořil pozici koordinátora,“ řekla radní pro sociální politiku Milena Johnová (Praha sobě).
Podle Hřiba vedení Prahy ve čtvrtek za Pakt svobodných měst (Praha, Bratislava, Varšava a Budapešť) odeslalo předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové dopis s apelem o pomoc s uprchlickou krizí. Města apelují na to, aby pomoc začala fungovat co nejdříve a aby evropské peníze směřovaly přímo do měst, která jsou uprchlickou krizí nejvíce postižena. „Nesou hlavní tíhu a potřebují finance co nejdříve,“ míní Hřib.
Premiér Petr Fiala (ODS) řekl při summitu v Bruselu, že Evropská komise upraví nástroje, které má k dispozici pro takové krize, jako je nynější uprchlická. „Mluví se i o využití strukturálních fondů, což je za normálních okolností běh na dlouhou trať, ale ty nástroje by měly být upraveny tak, aby se peníze z nich daly využít rychleji,“ uvedl.
