Antigenní testy jsou vhodné pro širší použití, vyplývá z nové studie

Antigenní testy na covid-19 jsou pro širší použití vhodné. Ukázala to studie, která srovnávala metodu PCR právě s antigenními testy. Ty odhalí zejména lidi, kteří mají živý virus a mohou nakazit ostatní. U takových dosahují účinnosti až 90 procent. Mezi dostupnými typy testů se ale musí vybrat ty přesnější. Informace zazněly na čtvrteční tiskové konferenci ke studii srovnávající 1300 vzorků otestovaných laboratorní metodou PCR a rychlejšími antigenními testy. Studii připravila Nemocnice Karviná-Ráj a Zdravotní ústav v Ostravě.

Bývalý ministr zdravotnictví, epidemiolog Roman Prymula, přirovnal antigenní testování s nižší citlivostí k rybářské síti s velkými oky. „Uniknou nám menší ryby, ale ty dorostou. Proto test děláme opakovaně,“ uvedl. Antigenní testy jsou podle něj vhodné zejména pro pravidelné použití, například právě u seniorů, učitelů nebo zaměstnanců podniků.

V současné době používaná metoda PCR, kdy se ze vzorku izoluje RNA viru, může podle něj pozitivně detekovat tuto kyselinu i v případě, že už se virus u nakaženého není schopen množit. Antigenní testy podle něj naopak pozitivně vycházejí zejména u lidí s nejvyšší virovou náloží, většinou jeden den před objevením příznaků až pět dní po jejich odeznění.

Nahrávám video
Brífink o spolehlivosti antigenních testů na nemoc covid-19
Zdroj: ČT24

Testy od více výrobců

Vedoucí viroložka Zdravotního ústavu v Ostravě Hana Zelená uvedla, že citlivost a přesnost testů se liší podle jejich typu. Těch jsou podle Prymuly desítky a Česko je bude vybírat tak, aby splňovaly tyto parametry dostatečně. Nebude se ale spoléhat na jediného výrobce.

Podle dřívější studie týmu pracovníků Ústavu lékařské mikrobiologie 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a pražské Fakultní nemocnice v Motole antigenní testy neodhalí covid-19 asi u třetiny nakažených a nemoc nepotvrdily ani u lidí s příznaky. „Výsledky studie jsou opravdu daleko za očekáváním,“ uvedl přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie Pavel Dřevínek. „Dá se říct, že tři z deseti covid pozitivních pacientů, a to dokonce i pokud mají příznaky, antigenní testy vůbec nerozpoznají,“ dodal.

Z toho důvodu je prozatím výsledek antigenního testování v zařízeních sociální péče ověřován ve sporných případech testem PCR. Testují se znovu lidé, kteří mají příznaky a antigenní test jim vyšel negativní, nebo naopak lidé bez příznaků a s pozitivním výsledkem. Tak se má postupovat i v budoucnu, i když spolehlivost antigenních testů vzrostla ke zmiňovaným devadesáti procentům. 

Antigenní testy pro cestu za hranice

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) Česko připravuje dobrovolné testování vybraných skupin, v první fázi učitelů. Před Vánoci chce testy hrazené z veřejného zdravotního pojištění nabídnout i dalším zájemcům. V současné době se testují touto metodou opakovaně zaměstnanci a klienti domovů pro seniory a dalších lůžkových zařízení sociální péče.

Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) by si antigenní testy mohly vzájemně uznávat i země Evropské unie při cestování. Dohodnout se mají do poloviny prosince. „Pokud nebude shoda, jsme připraveni postupovat s vybranými členskými státy, se kterými shodu máme. Jedná se o některé skandinávské státy, země Beneluxu,“ uvádí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 36 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 1 hhodinou

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...