Desítkám tisícům druhů hrozí vyhynutí, varuje seznam Mezinárodního svazu ochrany přírody

Nahrávám video

Na Zemi hrozí vyhynutí víc než čtyřiceti tisícům druhů, tedy skoro třetině všech, které odborníci dlouhodobě sledují. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) zveřejnil aktualizovaný seznam ohrožených druhů – takzvaný červený seznam. Organizace jej vytváří už od roku 1964.

Mezi živočichy, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, je například polorejnok křídlatý, velryba kulohlavec černý, sup kapucín nebo ještěrka obrovská gomerská. Většina jich mizí kvůli lidem.

„Nejvíce trpí druhy, které jsou vázány na určité specifické stanoviště, zvlášť takové, které člověk využívá,“ tvrdí Jan Frouz z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a ředitel Ústavu půdní biologie Akademie věd ČR.

V našich podmínkách jde typicky o pole nebo hospodářské lesy. Podle odborníků je tak důležité chránit nejenom druhy samotné, ale také místa, kde žijí.

Za posledních padesát let, kdy odborníci červený seznam zveřejňují, už vyhynula řada druhů. Například tygr jávský nebo pták chřástal mikronéský.

„Teď třeba vymřela velká ryba, která žila v řece Jang-c’-ťiang (ve střední Číně), veslonos čínský, což byla jedna z největších sladkovodních ryb,“ podotýká Frouz.

Vědci na záchraně mizejících druhů pracují. A u některých se jim to daří. „Kůň Převalského by byl takovým učebnicovým příkladem druhu, který byl v přírodě vyhynulý, a dneska se snažíme o jeho introdukci,“ říká přírodovědec.

Na záchraně koně Převalského se výrazně podílejí i Češi. Nyní se snaží pomoct i nosorožcům severním bílým. Na světě už totiž zbývají jen poslední dvě samice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 1 hhodinou

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 3 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 5 hhodinami

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
před 23 hhodinami

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
před 23 hhodinami

Spinosauři ronili extra slané slzy, naznačuje nová studie

Spinosauři byli nejdelší masožraví dinosauři v dějinách. Bezpečně se ví o čtrnáctimetrových exemplářích, ale spekuluje se i osmnáctimetrových. Přitom ale tito obří vážili jen dvě třetiny toho, co menší tyranosauři. Vědci teď popsali o těchto pravěkých predátorech nové informace.
včera v 13:52

Supermasivní černé díry by mohly být otesánci i porodnice v jednom

Černé díry bývají popisovány jako hinduistický bůh Šiva, tedy jako ničitelé. Nový výzkum ale odhaluje, že by mohly mít, stejně jako toto božstvo, i další aspekt, a to ten tvořivý.
včera v 13:13

Evropské stromy se pokoušejí drasticky adaptovat na teplejší svět, zabíjejí se tím

Kdysi majestátní dub v jednom z francouzských lesů je dnes prakticky mrtvý. Po opakovaných vlnách veder zastavil své životní funkce, aby šetřil vodu, a pomalu hyne. Jde o jeden z mnoha stromů v evropských lesích, které volí drastické a často smrtící metody přežití tváří v tvář zhoršujícím se vlnám veder a sucha souvisejících se změnou klimatu, napsala agentura AFP.
včera v 11:14
Načítání...