Odstranění zubů moudrosti by podle vědců mohlo mít pozitivní vliv na schopnost rozlišovat chutě

Vytržení třetích stoliček, které se označují také jako zuby moudrosti, může mírně zlepšovat schopnost vnímat chutě. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval odborný časopis Chemical Senses. Podle vědců může tento efekt přetrvávat i celá desetiletí.

V rámci studie vědci analyzovali data od 1255 pacientů, kteří v průběhu dvaceti let podstoupili vyšetření chemosenzorické percepce. Celkem 891 účastníků podstoupilo odstranění zubů moudrosti, zbylých 364 nikoliv.

Test chuťových schopností vypadal tak, že pacienti dostali tekutiny s pěti různými koncentracemi sacharózy, chloridu sodného, kyseliny citronové a kofeinu. Každým z roztoků si poté postupně vypláchli ústa a určili, zda chutnal sladce, slaně, kysele, či hořce.

Malý, ale dlouhodobý pozitivní vliv

Výzkumný tým došel k závěru, že skupina účastníků po zákroku vykazovala lepší výsledky u všech čtyř chutí. Lidé, kterým byly zuby moudrosti vytrhány v minulosti, později vykazovali tří- až desetiprocentní zlepšení. Kromě toho měly ženy obecně lepší schopnost určovat chutě než muži.

„Z výzkumu vyplývá, že odstranění třetích stoliček má u některých lidí malý, avšak dlouhodobý vliv na jazykové chuťové dráhy,“ uvedl spoluautor práce Dane Kim z University of Pennsylvania.

„Dřívější studie poukazovaly pouze na nepříznivé účinky tohoto zákroku na chuť. Obecně se ale věřilo, že po čase odezní,“ dodal hlavní autor výzkumu Richard L. Doty, který rovněž působí na University of Pennsylvania.

Konkrétní mechanismy, proč k tomuto efektu může dojít, vědci zatím neznají. Přecitlivělost nervů způsobená operací, jako je například vytržení zubu, byla ale zdokumentovaná dříve v jiných kontextech. Například studie na zvířatech ukázaly, že opakovaný lehký dotek, ke kterému může dojít například během žvýkání potravy, postupně zvyšuje nervové reakce v oblasti poraněné tkáně, která je následně citlivější. Zda se to týká i chuti, ale není jasné.

Vědci proto podotýkají, že je v této oblasti nutné provést další výzkumy, které by jejich poznatek podrobněji objasnily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 22 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...