Odstranění zubů moudrosti by podle vědců mohlo mít pozitivní vliv na schopnost rozlišovat chutě

Vytržení třetích stoliček, které se označují také jako zuby moudrosti, může mírně zlepšovat schopnost vnímat chutě. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval odborný časopis Chemical Senses. Podle vědců může tento efekt přetrvávat i celá desetiletí.

V rámci studie vědci analyzovali data od 1255 pacientů, kteří v průběhu dvaceti let podstoupili vyšetření chemosenzorické percepce. Celkem 891 účastníků podstoupilo odstranění zubů moudrosti, zbylých 364 nikoliv.

Test chuťových schopností vypadal tak, že pacienti dostali tekutiny s pěti různými koncentracemi sacharózy, chloridu sodného, kyseliny citronové a kofeinu. Každým z roztoků si poté postupně vypláchli ústa a určili, zda chutnal sladce, slaně, kysele, či hořce.

Malý, ale dlouhodobý pozitivní vliv

Výzkumný tým došel k závěru, že skupina účastníků po zákroku vykazovala lepší výsledky u všech čtyř chutí. Lidé, kterým byly zuby moudrosti vytrhány v minulosti, později vykazovali tří- až desetiprocentní zlepšení. Kromě toho měly ženy obecně lepší schopnost určovat chutě než muži.

„Z výzkumu vyplývá, že odstranění třetích stoliček má u některých lidí malý, avšak dlouhodobý vliv na jazykové chuťové dráhy,“ uvedl spoluautor práce Dane Kim z University of Pennsylvania.

„Dřívější studie poukazovaly pouze na nepříznivé účinky tohoto zákroku na chuť. Obecně se ale věřilo, že po čase odezní,“ dodal hlavní autor výzkumu Richard L. Doty, který rovněž působí na University of Pennsylvania.

Konkrétní mechanismy, proč k tomuto efektu může dojít, vědci zatím neznají. Přecitlivělost nervů způsobená operací, jako je například vytržení zubu, byla ale zdokumentovaná dříve v jiných kontextech. Například studie na zvířatech ukázaly, že opakovaný lehký dotek, ke kterému může dojít například během žvýkání potravy, postupně zvyšuje nervové reakce v oblasti poraněné tkáně, která je následně citlivější. Zda se to týká i chuti, ale není jasné.

Vědci proto podotýkají, že je v této oblasti nutné provést další výzkumy, které by jejich poznatek podrobněji objasnily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 3 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 5 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 7 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...