Večeře založené na rostlinné stravě mohou až o deset procent snižovat riziko srdečních onemocnění, tvrdí vědci

Lidé, kteří pravidelně večeří příliš mnoho tučného masa a rafinovaných sacharidů, mají vyšší riziko srdečních onemocnění než ti, kteří si tento typ jídla dopřávají k snídani. Poukázala na to studie, kterou zveřejnil časopis Endocrine Society Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism.

Kardiovaskulární onemocnění, jako je například srdeční selhání, infarkt nebo cévní mozková příhoda, jsou celosvětově nejčastější příčinou úmrtí. Každoročně si podle odhadů vyžádají 17,9 milionu životů. Výjimkou není ani Česko, kde tento typ chorob stojí ročně přibližně za třetinou všech úmrtí. 

Odborníci v té souvislosti již delší dobu upozorňují, že nadměrná konzumace nasycených tuků, zpracovaného masa a rafinovaných cukrů může být spojena s nebezpečím zvýšení cholesterolu. To pak může mít za následek rostoucí riziko právě onemocnění srdce a cév. 

Blahodárné účinky podle nich naopak může mít takový jídelníček, jehož součástí je dostatek zeleniny, obilovin a umírněné množství masa. 

Důležitost načasování

Nová studie se zaměřila na to, zda má na riziko vzniku kardiovaskulárních chorob vliv také to, kdy během dne člověk „nezdravé“ potraviny obvykle konzumuje. Celkem měli vědci k dispozici data od 27 911 dospělých Američanů. Ta byla sesbírána v rámci národního průzkumu, který zahrnoval informace týkající se zdraví a výživy. 

Konkrétně tým zkoumal souvislost mezi konzumací různých typů tuků, sacharidů a bílkovin a mírou srdečních chorob u respondentů. Všímali si také toho, zda nezdravá jídla účastníci večeřejí, nebo snídají. 

Došli k závěru, že na rostlinné stravě založené večeře snižovaly riziko tohoto typu onemocnění přibližně o deset procent. „Načasování jídla a jeho kvalita představují důležité faktory, které je potřeba vzít v potaz při hledání způsobů, jak snížit riziko srdečních onemocnění,“ poznamenala spoluautorka studie Jing Liová z čínské Harbin Medical University.

„Vždy se doporučuje zdravá strava, a to zejména lidem, kteří mají zvýšené nebezpečí těchto chorob. Zjistili jsme ale, že konzumace masa a rafinovaných sacharidů k snídani byla spojena s nižším rizikem, než když je daná skupina večeřela,“ dodala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
10. 10. 2026‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
10. 10. 2026‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.