Na Islandu hrozí bezprostřední erupce sopky, varují seismologové

Nahrávám video

Islandští seismologové uvedli, že existují „silné náznaky“ toho, že během několika dní dojde k sopečné erupci jen 35 kilometrů od hlavního města Reykjavíku. Erupce by měla následovat poté, co už několik dní probíhá silná seismická aktivita poblíž hory Keilir.

„Netvrdíme, že máme důkazy, že erupce začala,“ řekla ve středu místním médiím Kristín Jónsdóttirová z islandského meteorologického úřadu. „Ale tohle vypadá přesně jako aktivita, kterou očekáváme před erupcí.“

Víðir Reynisson z civilní obrany ostrova sdělil na odpolední tiskové konferenci, že je „více než pravděpodobné“, že erupce – první v této oblasti od 12. století – začne a může k ní dojít už během několika příštích hodin. Ta může být doprovázena i silnými otřesy půdy o magnitudu šest až šest a půl.

Víðir ale současně upozornil, že „se neodehrává žádná katastrofa a všichni mohou pokračovat ve svém každodenním životě“. Podle něj nehrozí bezprostřední nebezpečí, přesto by se lidé měli vyhnout cestám do oblasti na poloostrově Reykjanes.

Během minulého týdne byly na poloostrově zaznamenány tisíce otřesů o síle přes pět stupňů Richterovy stupnice. „Ve středu 24. února 2021 v 11:05 středoevropského času zasáhlo poloostrov Reykjanes na jihozápadě Islandu středně silné zemětřesení o magnitudu 5,7 doprovázené sérií několika set až tisíc slabších zemětřesení. Devět z nich mělo magnitudo větší než čtyři a dalších 45 zemětřesení mělo magnitudo vyšší než tři. Hlavní otřes byl velmi silně pocítěn v hlavním městě Islandu, Reykjavíku, podle svědků byl doprovázen zvukovými efekty – silným hučením,“ popsal situaci Geofyzikální ústav Akademie věd ČR.

Co se bude dít?

Jestliže se magma dostane na povrch, je nepravděpodobné, že by mělo podobu výbuchu lávy a popela vystřelujícího k obloze, uvedl geofyzik Freysteinn Sigmundsson. Vědec očekává spíše pomalejší únik lávy skrze prasklinu na povrchu.

Podle Freysteinna je tedy nepravděpodobné, že by se měl opakovat chaos z roku 2010, kdy šestidenní výbuch jižnější sopky Eyjafjallajökull způsobil obrovské narušení mezinárodní letecké dopravy, které tehdy postihlo až deset milionů cestujících.

„Tahle událost je úplně jiná než Eyjafjallajökull,“ řekl Sigmundsson. „Je velmi nepravděpodobné, že by to narušilo leteckou dopravu,“ řekl. „Pravděpodobně půjde o lávovou erupci s malou výbušnou aktivitou.“

Je nepravděpodobné, že by lávové proudy poblíž hory Keilir dosáhly obydlených oblastí, uvedli odborníci, ale mohly by přerušit leteckou dopravu na a z mezinárodního letiště Keflavík, které leží asi 18 kilometrů od hlavní oblasti seismické činnosti a je v oranžové pohotovosti. Podle modelu by láva neměla ani ohrozit nejbližší osídlené město Gríndavík. 

Existuje také možnost, že by přístup na letiště po silnici mohl být přerušen proudy lávy, což by donutilo úřady vypracovat krizové plány pro odklon letů a cestujících na jiná ostrovní letiště.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 19 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 20 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 23 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...