Čína oficiálně spustila největší dalekohled světa. Půlkilometrová anténa hledá mimozemský život

Čína v neděli otevřela slavnostně provoz největšího radioteleskopu na světě. Měl by pomoci lépe poznat hlubiny vesmíru a také pátrat po životě, uvedla agentura Nová Čína.

Základ teleskopu tvoří talířová anténa o průměru 500 metrů, kterou Číňané vybudovali v provincii Kuej-čou na jihozápadě země. Zaplatili za něj v přepočtu 4,3 miliardy korun a výzkum na něm budou provádět vědci z celého světa.

Agentura Nová Čína informovala, že teleskop FAST (zkratka anglického Five hundred meter Aperture Spherical Telescope) je dvakrát citlivější než teleskop Arecibo v Portoriku, který má průměr 305 metrů a z něhož bylo v roce 1974 odesláno první rádiové poselství lidstva do vesmíru.

Postavit celý aparát Číně trvalo pět let, dodatečné práce zabraly další tři roky. Zařízení tak sice částečně uvedla do provozu už v roce 2016, oficiální spuštění ale muselo počkat až na letošní leden.

Nyní má stroj pátrat po gravitačních vlnách, zjišťovat rádiové emise z hvězd a galaxií, ale také registrovat signály, jež by mohly pocházet od mimozemského inteligentního života. Očekává se, že zařízení objeví tisíce nových galaxií.

„Základním cílem teleskopu FAST je odhalovat zákonitosti vývoje vesmíru,“ uvedl v čínské veřejnoprávní televizi CCTV vědec Čchien Lej z Národní astronomické observatoře Čínské akademie věd.

Reflektor parabolické antény teleskopu se skládá ze 4450 panelů trojúhelníkového tvaru, kvůli němuž se jim přezdívá „boží oko“. Během nedávného testu prý teleskop zaznamenal rádiové signály z objektu vzdáleného 1351 světelných let od Země, tvrdí CCTV.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 3 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 4 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 6 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled