V Malajsii vyhynul nosorožec sumaterský. Na světě zbývá už jen několik desítek jedinců

V Malajsii uhynul tamní poslední jedinec nosorožce sumaterského. Rakovině podlehla pětadvacetiletá samice Iman, informovaly podle agentury AP úřady státu Sabah na ostrově Borneo. Kriticky ohrožený nosorožec sumaterský je druhým nejvzácnějším nosorožcem světa.

Ředitel odboru pro divokou faunu státu Sabah Augustin Tuuga v prohlášení uvedl, že u Iman byly zjištěny nádory v děloze hned poté, co byla odchycena v březnu 2014. Od té doby trpěla výraznými bolestmi v důsledku sílícího tlaku nádorů na močový měchýř, její skon ale přišel přesto dříve, než se očekávalo, napsal Tuuga.

Samice Iman uhynula šest měsíců po smrti jediného mužského zástupce tohoto druhu v Malajsii. Ve státě Sabah zemřela v zajetí v roce 2017 také jiná samice sumaterského nosorožce. V malajsijské divoké přirodě vyhynul tento savec už v roce 2015. 

„Tato zpráva nás velmi zarmoutila,“ citovala agentura AP z prohlášení ministryně pro životní prostředí státu Sabah Christiny Liewové. Iman podle ní unikla smrti už několikrát v uplynulých letech v důsledku náhlé masivní ztráty krve.

Expertům odboru pro divokou faunu se ale podařilo ji znovu uzdravit a získat její vajíčka. Těch by rádi využili pro možnou spolupráci s Indonésií s cílem reprodukce kriticky ohrožených druhů cestou umělého oplodnění. Malajsie se snaží tímto způsobem posílit populaci nosorožců sumaterských už od roku 2011, ale zatím bez úspěchu.

Většina dosud žijících jedinců je v Indonésii

Nosorožec sumaterský je nejmenší nosorožec světa a jako jediný z asijských nosorožců má dva rohy. Nosorožci se kdysi toulali po celé Asii až po Indii, jejich počty ale drasticky poklesly v důsledku odlesňování a pytláctví.

Z divoké přírody už tento savec téměř vymizel. Světový fond na ochranu přírody odhaduje, že v současnosti zbývá na světě posledních třicet až osmdesát jedinců, většinou na indonéském ostrově Sumatra a v indonéské části ostrova Borneo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...