Nejsou to jen divoké sny. Čeští vědci zkoumají nebezpečnou poruchu, při které sebou člověk ve spánku trhá

Vědci ze Spánkové laboratoře Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) zkoumají vzácnou poruchu spánku, při které člověk dělá prudké pohyby, ačkoliv by svaly měly odpočívat. Nemoc může souviset s výskytem Parkinsonovy nemoci a vědci hledají dobrovolníky pro mezinárodní studii.

Konkrétně se jedná o poruchu zvanou RBD, člověk při ní ve spánku například dělá prudké pohyby nebo křičí, trpí jí až dvě procenta lidí. Běžně jsou ve spánku svaly člověka „odpojeny“, jedná se o takzvanou svalovou atonii. V případě RBD je ale svalová atonie narušena, proto k pohybům dochází.

 „Během nočních epizod RBD tak může dojít ke zranění nemocného, pádu z lůžka nebo zranění partnera, se kterým nemocný sdílí lůžko,“ dodala vedoucí lékařka spánkové laboratoře Jitka Bušková.

Nahrávám video

Není to jen divoký sen, je to vážná porucha

Aktuální poznatky vědců ukázaly, že výskyt poruchy poukazuje na možné budoucí rozvinutí Parkinsonovy nemoci nebo jiného neurodegenerativního onemocnění, a to třeba až za deset až patnáct let. Aby mohli odborníci souvislost lépe prozkoumat, hledají do spánkové laboratoře dobrovolníky s chováním odrážejícím obsah snů.

„V laboratoři je bude čekat především pohovor s lékařem zaměřený na uvedené příznaky, případně polysomnografické vyšetření spánku. V případě potvrzení diagnózy RBD pak budou dobrovolníkům navržena další vyšetření a léčebný postup,“ popsala Bušková.

Kroky a zvonek u dveří

Lidem komplikují život i další spánkové poruchy, například takzvaná spánková obrna, kdy člověk při usínání nebo probouzení ztrácí možnost pohnout se, zároveň je při plném vědomí a k tomu se mu do reality prolínají snové představy – může slyšet kroky, zvonek u dveří nebo vidí postavy kolem postele.

„Jedná se o velmi děsivé představy a zážitky, které brání v usnutí a na jejich základě se může rozvinout těžká a dlouhodobá nespavost. Pokud se spánková obrna objeví i v kombinaci se zvýšenou spavostí během dne, je potřeba podrobnější vyšetření ve spánkové laboratoři, zda se nejedná o narkolepsii, která je ale ve většině případů dobře léčitelná,“ dodala lékařka.

Vědci hledají do výzkumu i dobrovolníky se spánkovou obrnou, pokud ji v posledním půlroce opakovaně zažili a byli by na toto téma ochotni podstoupit strukturovaný pohovor. Přihlásit se mohou na telefonním čísle 283 088 400 nebo mailem spanek@nudz.cz

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 8 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 10 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 11 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 11 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 15 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 17 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...