Vědci z Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR.
Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.
V ústavu nabízejí odborníci komplexní možnost diagnostiky i léčení. Působí zde týmy z oblastí neurologie, psychiatrie, psychologie, v případě potřeby funguje i spolupráce s ORL a plicními lékaři. Terapeuti v ústavu vedou skupiny, kde se léčí nespavost, náměsíčnost, noční můry a další. Zdejší největší tuzemskou spánkovou laboratoř se šesti jednolůžkovými pokoji využije měsíčně přibližně stovka pacientů.
Hypnóza není pseudověda
V případě náměsíčnosti má velký léčebný přínos hypnóza. „Pacientům nabízíme kompletní diagnostiku a léčbu, která je doteď známá, současně jim nabízíme i zařazení do studií,“ popsala Bušková. Jednou z těch aktuálních je například studie zkoumající vliv vůní, které si člověk pamatuje například z dětství, na emoční ladění snu. Noční můry se tak pro ně mohou stát méně děsivé. Pro tento výzkum hledá ústav i dobrovolníky.
Jednou z hlavních diagnóz, které v Klecanech řeší, je nespavost. Třetina lidí v západním světě má problém se spánkem, chronickou nespavostí trpí přibližně šest až 15 procent lidí. Ve spánkové laboratoři monitoruje člověka kamera, je napojený na elektroencefalograf (EEG), snímána je tak aktivita mozku, detekují se spánkové fáze, sleduje se i proud vzduchu před nosem a ústy, hrudní a břišní dýchání, okysličení krve, pohyby končetin, poloha těla a další. Stačí zachytit čtyři až pět hodin spánku, vyhodnocení záznamu pak trvá dvě až tři hodiny, protože se hodnotí po půlminutách každý údaj.
- Problémy se spánkem mohou vést k nemocím srdce, cév, zvýšení rizika rakoviny a snížení imunity.
Nespavost se dá léčit řadou způsobů, a to nejen léky, ale i docházením na speciálně zaměřenou terapii. I samotní pacienti se ale musí na řešení problému podílet, problémy se spánkem zhoršuje například nepravidelnost spánku nebo nadváha. Naopak pomáhá vedení spánkových deníků, pravidelná délka spánku, a to i o víkendu, ale třeba i různé relaxační techniky.
Lidé, kteří prošli terapií, většinou i v případě návratu problémů nespavost snáze řeší. „Ti, co brali léky, se k nim častěji vracejí,“ dodala vedoucí oddělení spánkové medicíny.
Někdy se ale lékům nedá vyhnout, postupy se i propojují, léky se pak velice pomalu postupně vysazují. V některých případech se i více osvědčila antidepresiva, která lze podávat dlouhodoběji.
Spánková apnoe – když ve spánku přestanete dýchat
Kromě nespavosti lidé přicházejí například i s takzvanou spánkovou apnoe, což je zjednodušeně řečeno stav, kdy se člověku zastavuje ve spánku dech. Spánková laboratoř je pro tento případ vybavená i speciálním přístrojem, který udržuje otevřené dýchací cesty kontinuálním přetlakem. Lehkou spánkovou apnoi lze řešit i chirurgickým zákrokem.
Řadu lidí trápí i nadměrná spavost, případně náhlé usínání (narkolepsie). Informace o spánkovém režimu může podávat takzvaný aktigraf, který vypadá jako náramkové hodinky. Sleduje, kdy pacient spí, kdy je bdělý, registruje pohybovou aktivitu, podává údaje o posunu fáze spánku. Takto se dá pacient sledovat i týdny až měsíce.
