Válka na Ukrajině

Významná ruská oceánografka a celoživotní bojovnice za lidská práva Nina Litvinovová spáchala ve svých osmdesáti letech sebevraždu. Zdroje z bezpečnostních složek sdělily státní agentuře RIA Novosti, že zanechala dopis na rozloučenou. „Mám vás ráda a myslím na vás, ale musím odejít. Život je pro mě nesnesitelný – od té doby, co (ruský vládce Vladimir) Putin napadl Ukrajinu, zabíjí nevinné lidi a u nás neustále posílá do vězení tisíce lidí, kteří trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce a zabíjení,“ popsala ruský režim.

Počet zabitých při ruském vzdušném útoku na Kyjev v noci na čtvrtek vzrostl na 24, mezi mrtvými jsou tři děti, oznámila v pátek ráno Státní služba pro mimořádné situace (DSNS). Dalších 48 lidí včetně dvou dětí je zraněných. Invazní armáda pokračovala v úderech na ukrajinské území i v noci na pátek. Ruské úřady pak tvrdí, že tři lidé zahynuli při ukrajinském vzdušném útoku ve městě Rjazaň. Země si vyměnily po 205 válečných zajatcích.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve čtvrtečním rozhovoru pro americkou stanici Fox News prohlásil, že Ukrajina nyní disponuje nejsilnějšími ozbrojenými silami v Evropě, přičemž poukázal na bojové zkušenosti této země a těžké ztráty, které ruské jednotky během války utrpěly. Ukrajinské ozbrojené síly se podle něj vyvinuly v nejschopnější bojovou sílu v Evropě, a to navzdory tomu, že Rusko má větší počet obyvatel a vojenské zdroje.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že mezi Ruskem a Ukrajinou má od 9. do 11. května platit třídenní příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně příměří potvrdil a později tak učinila i Moskva. Klid zbraní má zahrnovat také výměnu tisícovky zajatců na každé straně. Oznámení přišlo po vzájemných obviněních Kyjeva a Moskvy z porušování dřívějšího jednostranného příměří vyhlášeného Ruskem kvůli oslavám konce druhé světové války.

Finský prezident Alexander Stubb se v úterý na konferenci Evropa jako úkol na Pražském hradě vyslovil pro širší evropskou integraci i rozšíření Evropské unie o státy západního Balkánu a další země včetně Ukrajiny. Jde podle něj o geopolitické a strategické rozhodnutí, pro které aktuálně existuje příležitost. Její okno se však může brzy zavřít, hovořil v té souvislosti zhruba o pěti letech. U příležitosti jeho pobytu v Praze udělal s finským prezidentem rozhovor moderátor ČT Martin Řezníček.

Arménie si vybrala evropskou budoucnost, mír a rozhodla se zbavit ruského vlivu, prohlásil po summitu Evropského politického společenství (EPC) francouzský prezident Emmanuel Macron. Předseda Evropské rady António Costa po zasedání téměř pěti desítek lídrů v Jerevanu uvedl, že Evropa v zájmu své bezpečnosti musí spolupracovat s partnery ve všech regionech včetně jižního Kavkazu. Česko v Jerevanu zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).

Ruské úřady v pátek téměř úplně zablokovaly komunikační platformu Telegram. Úroveň anomálií, svědčící o blokování telegramu, k ránu dosáhla 95 procent, informoval server Agentstvo. Ruské úřady podle portálu nyní blokují Telegram dokonce přísněji než západní aplikace pro zasílání zpráv WhatsApp nebo Signal.

Náborář přesvědčil Maksudura Rahmána, aby opustil rodný Lakšmípur v Bangladéši a odcestoval tisíce kilometrů daleko do Ruska, kde měl pracovat jako údržbář, popisuje agentura AP. Během několika týdnů se ale ocitl na frontě ruské války na Ukrajině, dodává. Jde o jeden z případů, které odhalili novináři AP, kdy byli bangladéšští dělníci vylákáni do Ruska pod falešným příslibem civilní práce a skončili v chaosu bojů.

Ruské ztráty se ve válce s Ukrajinou zvyšují za posledních deset měsíců nejrychleji od začátku rozsáhlé plnohodnotné invaze v roce 2022. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila britská veřejnoprávní stanice BBC. Ta dává tento vývoj do možné souvislosti se snahou administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení mírové dohody.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Paříži uvedl, že Rusko nevykazuje žádné známky ukončení agrese. Zelenskyj zdůraznil, že prioritami Ukrajiny v mírových jednáních je zachování suverenity a zajištění silných bezpečnostních záruk. V pondělí také jednali ministři obrany členských zemí EU o pomoci Ukrajině i vojenské připravenosti.

Takzvaný mírový plán ukončení války na Ukrajině, který představily Spojené státy a který byl zveřejněn minulý týden, ve skutečnosti vychází z dokumentu, který vypracovalo Rusko a který Moskva v říjnu předložila administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Napsala to ve středu agentura Reuters s odvoláním na tři informované zdroje. Podle Reuters se tak poprvé potvrdilo, že dokument se stal klíčovým podkladem pro „americký mírový plán“.

Klíčoví američtí, ukrajinští i evropští vyjednávači odjeli v pondělí ze Ženevy, kde v neděli připravili upravený mírový rámec pro možné ukončení ruské války na Ukrajině. Předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk v reakci uvedl, že součástí bezpečnostních záruk pro Ukrajinu musí být členství v Evropské unii a NATO. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že Rusko upravený plán nedostalo a nechystá se tento týden jednat s USA. Unijní lídři zároveň o situaci jednali v Angole.

Vojáci NATO z USA, Velké Británie a Rumunska se připojili ke svým polským kolegům ve cvičení dovedností v boji proti dronům. Polsko a další země na východním křídle NATO zaznamenaly v posledních měsících několik vpádů ruských dronů, z nichž některé byly sestřeleny. Sestřelování levně vyrobených dronů drahými protivzdušnými raketami však představuje velkou výzvu pro státy NATO, které se obávají vyčerpání zásob. Jednou z možností jsou stíhací drony. Tyto drony, které se odpalují z pneumatického odpalovacího zařízení, mají za úkol zachytit a sestřelit přilétající drony. Stíhací systém stojí jen desetinu ceny dronu typu Šáhed, který je hlavním nástrojem ruských útoků na Ukrajině.

Donbas na východě Ukrajiny musí zůstat rozdělený, aby ruská válka proti sousední zemi mohla skončit, prohlásil v neděli americký prezident Donald Trump. Píše o tom agentura AP, která podotýká, že většina tohoto regionu by tak připadla Rusku.

Po čtyřtýdenním výpadku začaly práce na opravě vnějšího elektrického vedení ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, kterou okupují ruské síly. O opravě informoval na síti X šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Vedení dříve poškodily ruské údery.

Po nedávném průniku ruských dronů do Polska NATO řeší, jak se bude v budoucnu případným podobným hrozbám bránit. Východoevropské země navrhly vybudovat „zeď proti dronům“, která by sítí senzorů, kamer, rušiček i protidronových systémů permanentně chránila hranici s Ruskem. Zároveň by měla být efektivnější a levnější než zásahy stíhaček či tradičních systémů protivzdušné obrany. Experti upozorňují, že Aliance není na masové nasazení bezpilotních strojů připravena. Vybudování „zdi“ ale také čelí mnoha výzvám.

Slovensko obnovilo přijímání žádostí ruských občanů o vydání turistických víz, informují ruská média s odvoláním na vízové centrum BLS International, které pomáhá vyřídit vydání slovenských víz v Moskvě a v Petrohradu. Slovensko přestalo Rusům vydávat víza po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. Bratislava o změně postoje oficiálně neinformovala, diplomatické zdroje to ale podle médií potvrzují. Slovenské ministerstvo zahraničí však v reakci uvedlo, že vízovou politiku nezměnilo, a to ani v roce 2022.

Ukrajinci musí mít svobodu rozhodnout o své budoucnosti, shodly se v prohlášení země Evropské unie s výjimkou Maďarska. Diplomatické řešení války na Ukrajině, kterou před třemi a půl lety rozpoutalo Rusko, musí chránit klíčové ukrajinské a evropské bezpečnostní zájmy, zdůraznili také prezidenti a šéfové vlád 26 evropských zemí podle agentury Reuters.

Několik obyvatel výškového domu v Kyjevě utrpělo v noci na pondělí zranění při náletu ruských dronů. Údaje o jejich počtu se liší, šéf městské vojenské správy Tymur Tkačenko informoval o osmi zraněných, starosta Vitalij Klyčko a ukrajinská policie pak o pěti. Kvůli ruskému letectvu vzlétly polské stíhačky. Litevské úřady mluví o neidentifikovaném dronu, který do Litvy ráno přiletěl z Běloruska. Tento měsíc se u hranic obou zemí zřítil dron, který byl později rozpoznán jako ruský.

Ruská agrese na Ukrajině přetváří strukturu zpustošených ukrajinských pohraničních obcí, jako je Kalynove, a zanechává nejen viditelné, ale i skryté rány na těch nejmladších. Více než 3,5 milionu Ukrajinců bylo v důsledku ruské války vnitřně vysídleno, z toho přinejmenším 737 tisíc tvoří děti, uvádí OSN. Některé rodiny se, i přes blízkost válečné fronty, rozhodly zůstat v rodné krajině. Jednou z nich je například Varvara Tupkalenková s jejími dvěma syny.

Podle prezidenta Petra Pavla jednání se spolkovým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem potvrdilo nadstandardní úroveň vzájemných vztahů, a zároveň shodu na většině témat dneška spojených s EU, NATO, se situací na Ukrajině či vztahem k Rusku nebo k Číně. Státníci společně ocenili vítěze česko-německé soutěže uspořádané u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války.

V roce 2025 se otevírá okno příležitostí pro zastavení bojů v rusko-ukrajinské válce, míní bývalý ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Poukázal na problémy ruské ekonomiky, které by mohly přimět vedení země přistoupit na příměří. K tomu je ovšem podle něj nutné, aby Moskva do Istanbulu poslala vyjednavače se silným mandátem. Rozhovor s politikem vedla na bezpečnostní konferenci Globsec Barbora Maxová.

Na výměně všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, se v tureckém Istanbulu dohodly Rusko a Ukrajina. Po asi hodinovém pondělním jednání to podle agentur odděleně oznámili vedoucí delegací obou stran – ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov a poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Zástupci obou zemí souhlasili i s návratem těl šesti tisíc padlých vojáků na každé straně.

Mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou musí být uzavřena brzy, řekl v nedělním rozhovoru s televizí NBC americký ministr zahraničí Marco Rubio. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se podle něj v následujícím týdnu pokusí rozhodnout, zda mají Spojené státy v tomto konfliktu nadále pokračovat jako prostředník ve vyjednávání.