Jan Bartošek

V případě mezinárodních zatykačů koná státní zastupitelství a policie, nejde o politické rozhodnutí. Tímto způsobem reagoval mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake na fakt, že Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, exministra obrany židovského státu Jo'ava Galanta a jednoho z bývalých lídrů teroristického hnutí Hamás Muhammada Dajfa. Premiér Petr Fiala (ODS) považuje rozhodnutí soudu za nešťastné, podle něj oslabuje autoritu v jiných případech.

Předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi znovu hrozí ve sněmovně disciplinární řízení. Podnět podal předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, kterého Babiš koncem října několikrát slovně napadl. Mandátový a imunitní výbor se tím bude zabývat za dva týdny. V září rozhodl o pokutě pro předsedu hnutí SPD Tomia Okamuru. Ten se odvolal, a věc tak bude řešit celá sněmovna.

Zákonodárci plánují úpravy systému státních vyznamenání. Mají se zúžit stupně některých ocenění a zároveň rozšířit jejich kategorie. Prezident Petr Pavel na základě návrhů poslanců, senátorů a občanských organizací ve Vladislavském sále vyznamenání udělil 56 osobnostem.

Nový předseda KDU-ČSL Marek Výborný se chce spolu se členy obměněného vedení před sněmovními volbami zaměřit na prorodinná témata, dostupnost bydlení, vzdělávání a principy odpovědné solidarity. Strana chce bránit extrémům a zároveň být konstruktivní, řekl po volbě místopředsedů. Tým má Výborný za dobrý mix kontinuity s novými tvářemi, podle nových lídrů sjezd zareagoval na touhu po změně. Delegáti sjezdu KDU-ČSL také podpořili další spolupráci v koalici SPOLU pro sněmovní volby v příštím roce.

Lídr SPD Tomio Okamura má zaplatit pokutu dvacet tisíc korun kvůli tomu, že přirovnal místopředsedu sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) k novodobému Hitlerovi. O sankci rozhodl v úterý sněmovní mandátový a imunitní výbor, řekli jeho předsedkyně Helena Válková (ANO) a místopředseda Pavel Staněk (ODS). Okamura se vůči verdiktu výboru odvolá ke sněmovnímu plénu. Podle Bartoška zvítězila slušnost.

Místopředseda Starostů Lukáš Vlček by se chtěl jako ministr průmyslu a obchodu zaměřit na energetiku. Green Deal, tedy přechod EU k obnovitelným zdrojům energií, považuje za příležitost, kterou by Česká republika neměla „prošvejkovat“, řekl Vlček po schůzce s premiérem Petrem Fialou (ODS) jako kandidát Starostů na místo po Jozefu Síkelovi, který míří do Evropské komise. Dodal, že jeho plánem je dotáhnout projekty připravené jeho předchůdcem. S prezidentem se setká v pondělí, pokud hlava státu bude souhlasit, měl by být jmenován v úterý.

Odchod Pirátů z pětikoaliční vlády by mohl dopadnout i na ministerské týmy a náměstky. Po odvolání ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) slibují podat demisi i ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) a ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti). Šéf diplomacie však nevylučuje další vládní angažmá po vystoupení z Pirátské strany. Koaliční smlouva vedle nejvyšších postů v kabinetu upravuje i pozice ministerských náměstků. Těch je na různých resortech za Piráty celkem deset a i oni jsou připravení z funkcí odejít, jak řekl jeden z nich Ondřej Profant. Piráti by pak mohli opustit i jednotlivé odborné ministerské týmy.

Ministerstvo pro místní rozvoj poskytne stavebníkům technickou dokumentaci a zároveň pro ně připraví sérii workshopů k novému digitálnímu systému stavebního řízení, dohodli se ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) a zástupci Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů, Svazu měst a obcí a Platformy pro zdravý stavební zákon. Využívat starý i nový systém, jak stavebníci požadovali, však není podle Bartoše možné. Koaliční partneři mu také nabídli spolupráci v digitalizaci stavebního řízení, zejména v oblastech, jež se týkají jejich resortů.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) chce příští rok získat pro svůj resort rekordních 169 miliard korun, o 18 miliard víc než letos, řekla České televizi. Hlavním důvodem je podle ministryně pokračující modernizace armády a snaha splnit závazek vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP. Resort chce investovat třeba do nákupu nadzvukových letounů, bojových vozidel pěchoty nebo do raket, které zajistí protivzdušnou obranu. Opozice ale namítá, že takovou částku není možné utratit.

Ofenzivní operace na území Ruska zvedla morálku ukrajinské armády i Ukrajinců, „že jsou schopni uspět a dosáhnout vítězství a postupovat,“ řekl v Interview ČT24 místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Vidí to i jako vzkaz spojencům Ukrajiny, aby zintenzivnili její podporu.

Členské základny většiny sněmovních stran a hnutí oslabují. Všech sedm subjektů zastoupených v dolní komoře dohromady nemá ani padesát tisíc členů. O něco lépe jsou na tom opoziční hnutí, mírný nárůst pozorují i Piráti.

Sněmovní strany a hnutí plánují utratit za kampaň ke krajským volbám 270 milionů korun. Největší částku si vyčlenilo hnutí ANO a ODS. Masivněji oslovovat voliče politická uskupení chtějí až po prázdninách.

Ruská agrese proti Ukrajině je největší bezpečnostní krizí za poslední generace. Při úterním slavnostním zahájení summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu to prohlásil její generální tajemník Jens Stoltenberg. Americký prezident Joe Biden poté uvedl, že USA a spojenci poskytnou Ukrajině dalších pět systémů protivzdušné obrany. Rusko podle něho nesmí zvítězit. Stoltenbergovi udělil Prezidentskou medaili svobody.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce s koaličními partnery vyjednávat o zrušení takzvané windfall tax, daně z neočekávaných zisků. České televizi řekl, že příjmy státu z mimořádných výdělků bank a energetických firem už jsou vyšší než výdaje, které si vyžádala krize uplynulých let. Tři vládní strany jsou však k rušení této daně zdrženlivé.

Vládou schválenou předlohu o rozpočtovém určení daní chce část koaličních stran upravit, kritizuje ji také sdružení místních samospráv. Podle něj návrh připraví na pět a půl tisíce obcí v součtu o tři a půl miliardy korun. Proti úpravě je také opozice, hnutí ANO chce příjmy radnic naopak navýšit. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nesouhlasí.

Hnutí ANO bývalého premiéra Andreje Babiše, maďarská strana Fidesz současného premiéra Viktora Orbána a Svobodná strana Rakouska (FPÖ) zakládají novou politickou alianci, oznámil šéf FPÖ Herbert Kickl. Ke spolupráci vyzývají i další evropské strany, cílem je založit v Evropském parlamentu novou frakci. Otevřená spolupráci s novým uskupením je i strana Alternativa pro Německo (AfD).

Sněmovna už zřejmě v tomto volebním období do jednacího řádu výrazněji zasahovat nebude, míní před letní přestávkou zástupci koalice. Poslanci doteď mluvili třeba o omezení přednostních práv nebo řečnické doby. To opozice odmítá.

V Poslanecké sněmovně i Senátu je letos celkem 270 návrhů na státní vyznamenání. Poslanci přitom část jmen již vyřadili. Během června by měly obě komory odsouhlasit definitivní seznam, který odešlou prezidentovi Petru Pavlovi.

Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) zvažuje žalobu kvůli výrokům, kterými ho častoval na sněmovní schůzi v uplynulém týdnu předseda SPD Tomio Okamura. Bartoška označil u řečnického pultíku za novodobého Hitlera. V Otázkách Václava Moravce Bartošek uvedl, že zvažuje proti Okamurovi právní kroky. Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) uvedl, že podobné výroky jsou nepřípustné. Místopředseda poslaneckého klubu SPD Radek Rozvoral podotkl, že by takový výrok nepoužil. Bartošek a předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek rovněž v pořadu zmínili, že při projednávání důchodové reformy je koalice připravena omezit řečnickou dobu poslancům s přednostním právem. Chtějí se tak vyhnout obstrukcím opozice. Ta proti podobě důchodové reformy ostře vystupuje.

Prezident Petr Pavel a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pondělí znovu probrali návrh důchodové reformy. Hnutí ANO účast na schůzce odmítlo, podle místopředsedy jeho poslaneckého klubu Aleše Juchelky ale poslalo prezidentovi dopis, kde mu vysvětlilo své argumenty. Odmítá ale dál dělat „stafáž“ vládní koalici. První místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek míní, že u hnutí ANO není jasné, jaké rozhodnutí bude platit. Oba politici to uvedli v Událostech, komentářích.

Pevně stojíme za Izraelem a jeho právem se bránit, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na íránský útok na Izrael, který začal v sobotu pozdě večer. Ministerstvo zahraničí důrazně odsoudilo „destabilizující chování Íránu a jeho zástupců, kteří rozhodli o útoku na izraelské území“. Podporu Izraeli vyjádřili i další čeští politici.

Nízká podpora KDU-ČSL v průzkumech veřejného mínění místopředsedu sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) netěší. Je si vědom toho, že jde o dlouhodobý trend. Strana podle něj musí začít dělat razantní kroky a změny. Je třeba pokračovat třeba v tom, co dělá ministr práce a šéf KDU-ČSL Marian Jurečka, tedy třeba reforma sociálních dávek, podotkl v Interview ČT24. Součástí koalice SPOLU chtějí dle Bartoška lidovci zůstat, mělo by je v ní ale být více slyšet. Varianta slučovacího sjezdu například s ODS podle něj nepřipadá v úvahu.

Do sněmovny podle zjištění České televize dorazilo více než sedm desítek návrhů na státní vyznamenání. Lidé je poslancům mohli posílat do konce března. Nyní je projedná příslušný podvýbor a poté i plénum. Konečný seznam těch, kteří budou 28. října oceněni, vybere prezident Petr Pavel.

Prezident Petr Pavel by podpořil možnost zavedení administrativních odvodů do armády, aby stát získal přehled o tom, s kým může počítat pro obranu státu. Odvody podle něj nicméně nelze vnímat jako předstupeň obnovení základní vojenské služby. Pavel to uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct, který odvysílala televize Nova. Kritizoval v něm také nedostatečnou materiální pomoc západních zemí ukrajinské armádě i deficit v investicích do vlastní obranyschopnosti. Rozšíření konfliktu proti státům NATO se zatím neobává.