Vleklá humanitární krize na Haiti se dál prohlubuje. Obyvatelé nejchudšího státu západní polokoule mají stále menší šanci bídě a všudypřítomnému násilí gangů uniknout. Schválené jednotky OSN zatím nedorazily a tamní vláda nově zakázala lety do Nikaraguy, kam od začátku srpna uprchlo přes 31 tisíc Haiťanů.
Desetitisíce Haiťanů uprchly před násilím gangů do Nikaraguy. Vláda jim teď zakázala lety
3 minuty
Horizont ČT24: Vláda na Haiti zakázala uprchlíkům lety do Nikaraguy
Hněv, bezmoc a zoufalství zaplnily prostor před letištěm haitské metropole. Stovky lidí ještě v pondělí ráno věřily, že odsud zamíří za lepší budoucností. Za cestu do Nikaraguy, kam nepotřebují víza a odkud 60 procent z nich mířilo k hranici Spojených států, dali často veškeré úspory.
Stačilo ale jedno rozhodnutí vlády, aby o letenky v ceně až pěti tisíc dolarů za osobu přišli. Vyprodaných spojů létalo až patnáct denně, teď je úřady bez vysvětlení zrušily. „Všichni, co jsou tady, nejedou na dovolenou. Jsou tu, aby utekli před přetrvávajícím nebezpečím,“ upozornil zástupce cestovní kanceláře Ulrick Beausejour.
Metropole pod kontrolou gangů
Novou spirálu násilností roztočila vražda prezidenta v červenci 2021. Mezi sebou zápasící gangy od té doby rozšiřují svůj vliv a v současnosti ovládají až 80 procent hlavního města. Celkem kontrolují území, na kterém žije pětina z 11,5 milionu obyvatel Haiti.
Vraždy, únosy a znásilnění jsou na denním pořádku. Nejméně 200 tisíc lidí za poslední dva roky kvůli tomu opustilo své domovy. „Mám pět dětí. Manžela zastřelili na ulici. Všechny peníze mi ukradli. Nemám na nájem. Našla jsem útočiště ve škole,“ zoufá si jedna z uprchlic Christela.
Obavy z nedostatku potravin
I pomoc se výrazně tenčí. Uprchlíkům v jedné ze škol ještě v květnu Světový potravinový program poskytoval tisíc teplých jídel denně, teď už nedodává nic.
Organizace spadající pod OSN má k dispozici jen 16 procent potřebných prostředků a mluví o nejhorší humanitární krizi od zemětřesení před třinácti lety. „Nemáme dost peněz na to, abychom mohli reagovat. Tyto nové krize spojené s vysídlením nám to značně ztěžují,“ uvedl ředitel Světového potravinového programu pro Haiti Jean-Martin Bauer.
Úplným hladem zatím trpí jen zlomek populace. Skoro polovina Haiťanů ale žije v trvalé nejistotě, že nebudou mít co do úst. Cena potravin stoupá i proto, že před násilím gangů utíká stále víc farmářů a jejich pole leží ladem. „Když je jídla málo, vzájemně si pomáháme. Kdo nic nemá, dostane trochu od ostatních,“ říká obyvatelka Port-au-Prince Duvernise Altemaová.
Milionům Haiťanů nic jiného než taková solidarita nezbývá. V brzkou změnu k lepšímu nikdo nevěří. Ti movitější proto dál hledají způsob, jak se dostat ze země pryč. Naději teď upínají ke znovuotevření hranic s Dominikánskou republikou, a to i přesto, že tato cesta je výrazně nebezpečnější.
