Pátrací skupiny na Ukrajině vyhledávají těla padlých Rusů, kterých podle jejich velení na bojišti umírá denně několik set. Jejich cílem je zachovat ostatky obětí pro příbuzné, aby mohly být důstojně pohřbeny. Jejich práci natáčel štáb České televize a zahraniční zpravodaj České televize David Miřejovský.
„Sbíráme duše mrtvých.“ Skupiny pátrají po padlých Rusech, aby jim zajistily důstojný pohřeb
Události: Ztráty ruské armády v bojích na Ukrajině (zdroj: ČT24)
Pátrací skupina šesti specialistů na východní Ukrajině procházela místem, kudy prošly boje naposledy loni v červnu, ale až v půlce dubna sem označili pyrotechnici přístupovou cestu za bezpečnou. Na místě postupně vyzvednou nejméně tři těla padlých ruských vojáků.
Z těl i tady zůstaly jen kosti. Toulaví psi a divoká zvěř je roznesli po okolí. Oleksij s kolegy věnuje maximální úsilí, aby všechny ostatky našli.
První mrtví ruští vojáci se podle zpráv nachází uprostřed rozlehlých polí. Kvůli minám skupina sice nemůže od poslední silnice zdolat pětikilometrovou vzdálenost autem, ale prochází v řadě po jedné straně nezpevněné cesty. Po chvíli narazí na lidskou stehenní kost.
Oběti starých a nových válek
Po chvíli kopání je zkušeným členům pátracího týmu jasné, že nalezené ostatky nepatří příslušníkovi ruské, ale rudé armády. Mělký hrob totiž odkryly vydatné deště z posledních týdnů. „Tohle je ještě druhá světová válka. A u nás bohužel probíhá ještě rusko-ukrajinská válka, kde umírají naši muži i vojáci druhé strany,“ pozoruje okolí vedoucí patrácí skupiny Oleksij.
Všichni tito muži před loňskou ruskou invazí roky hledali právě padlé z druhé světové války a v okolí našli na dva tisíce těl. Kostru rudoarmějce, padlého při osvobozování Doněcké oblasti v roce 1943, nyní vyzvedli ze země, aby mu zajistili důstojný pohřeb. Od začátku aktuální války ale hledají těla mužů, kteří by mohli být pravnuky před osmdesáti lety padlého vojáka.
Na místě se ale nedaří padlé identifikovat, protože všechny doklady shořely. Jeden z nich ale měl u sebe náboženský, pravděpodobně buddhistický, předmět. Oleksij proto odhaduje, že šlo o vojáka původem ze Sibiře, nejspíš Burjata.
Mrtví nepotřebují bojovat
„Sbíráme duše mrtvých. Je pro nás důležité, aby se vrátily domů a našly klid. Ty duše zatím zůstávají tady, protože za ně nikdo nedržel smutek a těla nepohřbil,“ zamýšlí se Oleksij. „S mrtvými nebojujeme,“ dodává tiše.
Těla těchto vojáků budou po bezpečné manipulaci ruské straně nabídnuta k výměně. Díky tomu se rodinám vrátí těla padlých Ukrajinců, které našli zase příslušníci ruských sil.
Skupin, které pátrají po tělech nedávno padlých je víc. Jednu z nich vede Anton, který našel ostatky už čtyř stovek ruských vojáků. „K tělům padlých ze země agresora, tedy příslušníkům ruské armády, se chováme podle standardů daných mezinárodním právem,“ říká.
Práce pátracích skupin je nebezpečná a Oleksij se svými kolegy se už několikrát poblíž fronty stali terčem střelby. Na místech, kde se pohybují, jsou vedle min často i nevybuchlé granáty a ostrá munice. Ani to ale tuto skupinu neodradilo od vyzvednutí už 322. těla mrtvého ruského vojáka.