Získat dobrovolníky pro boj na Ukrajině je pro ruskou armádu čím dál obtížnější. Kvůli rostoucím ztrátám, které podle odhadů Kyjeva přesáhly 180 tisíc mužů, Kreml potřebuje získat nové vojáky. Náboráři se proto zaměřují na migranty ze střední Asie, kteří do Ruska přijeli pracovat. Podle svědectví pro Rádio Svobodná Evropa, BBC nebo The Moscow Times čelí přistěhovalci tlaku, že pokud nepodepíšou vojenský kontrakt, budou deportováni nebo přijdou o ruský pas. Zvlášť zranitelnou skupinou jsou středoasijští migranti v ruských věznicích.
„Poslali je do první linie jako pytel brambor.“ Rusko chce doplnit stavy armády migranty ze Střední Asie
Foziljon Umarov pracuje jako zedník, do ruské Nižegorodské oblasti přijel z Tádžikistánu. Když nedávno žádal o prodloužení povolení pobytu v Rusku, byl zaskočen otázkou úřednice, které odevzdával své dokumenty. Zeptala se jej, zda už uvažoval o vstupu do armády.
„Řekla mi, že když se stanu smluvním vojákem, nebudu už potřebovat povolení k pobytu ani pracovní povolení a po šesti měsících vojenské služby mohu získat ruský pas. Také bych si vydělal asi tři tisíce dolarů měsíčně,“ řekl pro Rádio Svobodná Evropa.
Umarov není jediným asijským migrantem, který čelil podobným dotazům. Rusko během invaze na Ukrajinu přišlo podle středečních údajů Kyjeva o 183 750 mužů, Moskva ztráty nezveřejňuje. Při vyhlášení částečné mobilizace čelil Kreml odlivu desítek tisíc mužů do zahraničí. Doplnit stavy armády se proto nyní zřejmě snaží méně nápadně, z řad středoasijských přistěhovalců.
Nejedná se o nepočetnou skupinu. Podle vládních statistik v Rusku pracuje asi 4,5 milionu Uzbeků, 2,4 milionu Tádžiků a 920 tisíc Kyrgyzů. Jen za rok 2020 přišlo z těchto států a z Kazachstánu do Ruska přes 140 tisíc lidí.
Ruský pas je pro obyvatele střední Asie, kteří mají často ve své rodné zemi problém se uživit, cenným artiklem. Příjmy z práce v zahraničí, kterým je často právě Rusko, tvoří 30 procent HDP Tádžikistánu a 28 procent HDP Kyrgyzstánu.
Kreml hledá 400 tisíc mužů
Tito přistěhovalci v Rusku často čelí podle serveru The Moscow Times diskriminaci. Potýkají se s krádeží mezd, bezohlednou byrokracií i výhružkami smrti ze strany bezpečnostních složek státu. Řada z nich navíc postrádá řádné pracovní povolení nebo žijí na jiném místě, než kde jsou přihlášeni. Mohou proto být snadným cílem armádních náborářů.
Podle údajů z ruských regionálních médií se Moskva pro boj na Ukrajině chystá naverbovat 400 tisíc vojáků. Středoasijští migranti tvrdí, že je ruští rekrutéři oslovují na ulicích, úřadech, v ubytovnách i mešitách.
Rádio Svobodná Evropa získalo video, na kterém údajně vystupuje ruský náborář s projevem v mešitě v Čeljabinsku. „Nemusíte čekat pět let, abyste se stali ruskými občany – místo toho můžete podepsat smlouvu o vojenské službě na šest měsíců nebo až na jeden rok výměnou za urychlené získání občanství pro sebe a své rodiny,“ řekl uniformovaný muž na shromáždění.
Mezi přistěhovalci roste obava, že budou ke vstupu do armády donuceni. Že je strach oprávněný, potvrdila BBC obhájkyně práv přistěhovalců Valentina Chupiková, podle které policisté někdy zastavují středoasijské migranty na ulici a zastrašují je, aby podepsali vojenskou smlouvu. Jinak jim hrozí deportací.
Dobrovolníci rozdávají letáky k náboru do ruské armády u vlakové zastávky v Moskvě
Dělník s dvojím občanstvím, ruským a tádžickým, popsal BBC, že byl zadržen při policejní razii na stavbě. Měl být odveden na policejní stanici ke kontrole dokladů, místo toho byl převezen do náborového střediska. Když začal na policisty křičet a dožadovat se vysvětlení, zkroutili mu ruce a hodili jej zpět do autobusu. Nakonec byl propuštěn.
„Myslím, že ruská vláda využívá pracovní migranty na Ukrajině jako krmivo pro děla,“ uvedl v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa. „Tyto migranty pravděpodobně nabírá ministerstvo obrany a soukromé vojenské společnosti.“
„Syn se bojí, že ho donutí jít také“
Nejzranitelnější skupinou jsou obyvatelé Střední Asie, kteří se v Rusku dostali do vězení. Na začátku války přitom nábor ve vězeních byl poměrně úspěšný. „Na začátku jsem také uvažoval, že půjdu, protože si všichni mysleli, že Rusko je silnější, že Rusko vyhraje – možná za měsíc, za tři měsíce nebo za rok. Ale teď vidíme, kolik lidí tam umírá, a jestli mají nedostatek vojáků – to není dobré. Když mi řeknou, abych šel, a já odmítnu, tak můžou prohlásit, že jsem proti Rusku,“ popsal uzbecký trestanec v Rusku pro BBC.
BBC získala v únoru svědectví otce jednoho z uvězněných, který si svůj trest za prodej drog odbývá v trestanecké kolonii ve Vladimirské oblasti. Věznice je známá nejen svou nechvalnou pověstí, na stránky novin se pravidelně dostává kvůli nejznámějšímu odsouzenému, Alexeji Navalnému.
Podle otce vězně, jehož identitu BBC skrývá, byla skupina trestanců původem ze Střední Asie bez jejich souhlasu poslána do bojů na Ukrajinu. „V tom vězení je spousta Uzbeků, Tádžiků, Kyrgyzů. Teď tam plánují poslat další skupinu a můj syn se bojí, že ho donutí jít také,“ řekl.
Případ potvrdila i ředitelka organizace na ochranu lidských práv Rusko za mřížemi Olga Romanová. Rodiče vězňů, kteří byli donuceni odjet na Ukrajinu, se na ni obrátili s žádostí o pomoc. „Neměli na výběr. Řekli jim, aby podepsali smlouvu, a poslali je do první linie jako pytel brambor,“ řekla Romanová.
Rodiče těchto trestanců podle ní chtěli předstoupit před soud. Názor změnili z obavy z trestu, který by jejich potomkům hrozil, kdyby ve „věznici plné mučení“ zůstali.
Právě strach je jedním z faktorů, který v náboru středoasijských migrantů hraje velkou roli. Mnoho přistěhovalců se totiž obává, co se stane, když se tlaku postaví. „Musí odmítnout. Než zemřít v nespravedlivé válce nebo se stát nájemným vrahem, je lepší ztratit občanství,“ řekla Chupniková.