Evropská komise podá žalobu k Soudnímu dvoru EU na osm členských států včetně Česka. Nezavedly pravidla, která mají chránit oznamovatele protiprávního jednání, takzvané whistleblowery, před případnou odvetou, oznámila ve středu Komise.
Evropská komise podá žalobu na Česko a dalších sedm zemí EU. Nezavedly ochranu whistleblowerů
Žaloba se kromě Česka týká také Německa, Estonska, Španělska, Itálie, Lucemburska, Maďarska a Polska. Zakotvení ochrany oznamovatelů do legislativy jednotlivých států vychází z evropské směrnice z října 2019, lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula předloni v prosinci.
Směrnice je podle Evropské komise klíčová při prosazování unijního práva v těch oblastech, kde může jeho porušení vést k poškození veřejných zájmů. Týká se to nejrůznějších politik od ochrany životního prostředí přes zadávání veřejných zakázek po jadernou bezpečnost.
„Oznámení o žalobě ze strany Komise není pro Česko dobrou zprávou, ačkoliv ji šlo očekávat vzhledem k tomu, že implementace směrnice je zpožděná již více než o rok a zákon stále není přijat. Na druhou stranu je zde nyní naděje, že hrozba sankcí od EU přispěje k urychlenému přijetí zákona. České firmy by ale v každém případě již neměly se zavedením účinných opatření na ochranu oznamovatelů příliš otálet, protože po přijetí zákona bude lhůta pro přizpůsobení se poměrně krátká,“ podotýká Michal Nulíček z Rowan Legal.
Česká vláda vloni v listopadu schválila příslušný návrh zákona, který nyní posuzuje sněmovní ústavně-právní výbor. Ten jeho projednávání přerušil na začátku února, věnovat se mu bude opět na začátku března.
Smyslem směrnice je vytvořit takové prostředí, ve kterém se oznamovatelé nebudou muset obávat jakékoliv sankce v případě, že oznámí protiprávní jednání. Opatření má pomoci lidem, kteří na svém pracovišti odhalí například praktiky ohrožující veřejné zdraví, ochranu dat, bezpečnost produktů či dopravy nebo jadernou bezpečnost. Týká se veřejného sektoru i soukromých firem s padesáti či více zaměstnanci.
