Kubánci chodí méně k volbám. Může to znamenat odpor k režimu, míní analytici

Horizont ČT24 – Kubánci chodí méně k volbám (zdroj: ČT24)

Kuba zažívá nový fenomén. Zatímco za života Fidela Castra se režim mohl pyšnit masivní účastí při volbách, která přesahovala i 95 procent, od smrti El Comandanta se snižuje počet Kubánců, kteří se rozhodnou jít k urnám. Stále platí, že si mohou vybírat kandidáty jen jediné strany. Dosud rekordní neúčast zažil karibský ostrov v neděli během hlasování do obecních zastupitelstev. Téměř třetina Kubánců raději zůstala doma.

Stejně jako v minulosti i tentokrát se před volebními středisky v Havaně tvořily fronty. Podle Osmara Condeho Rodrígueze, který s ostatními čekal na vhození volebního lístku, přijít k urnám znamená v první řadě vyjádřit podporu Kubě, tedy režimu, který ostrovu vládne.

Práva volit ale využívá stále méně voličů, skoro třetina z nich se rozhodla v neděli raději zůstat doma. Přes půl milionu pak vhodilo do uren neplatný hlasovací lístek. Podle některých analytiků jde o tichý protest proti vládě.

Výpadky elektřiny a vody

Volby potvrzují, že si Kuba udržuje politickou a sociální stabilitu, míní kubánský prezident Miguel Díaz-Canel. Jenže právě sociální jistoty jsou to, co Kubáncům dlouhodobě chybí. Komunální volby se odehrály ve chvíli, kdy se stojí fronty téměř na cokoliv. Dochází i k pravidelným výpadkům proudu a vody, někdy až na dvanáct hodin.

„Za tím vším stojí nedostatečná údržba. Většina elektráren je stará více než čtyřicet, pětačtyřicet let. Je to příliš složitý problém, aby se ho podařilo změnit v krátkodobém úseku, protože řešení vyžaduje hodně kapitálu,“ myslí si expert na energii z Univerzity Texas Jorge Pinón.

Kuba hledá finanční podporu u Číny

Právě peníze Kubě chybí. Příjmy i zásoby se dramaticky ztenčily hlavně během pandemie koronaviru. V září zasáhl ostrov hurikán Ian. Prezident Díaz-Canel proto o víkendu hledal pomoc v Pekingu, kterému Havana už tak s problémy splácí dluhy z minulých let.

„Budeme se snažit nalézt přijatelný plán na restrukturalizaci dluhu a zároveň udržet přísun úvěrů v nových investičních projektech, které Čína v naší zemi má,“ doufá kubánský ministr financí Alejandro Gil.

Z ekonomické krize komunistický režim dlouhodobě obviňuje Spojené státy, kam míří většina Kubánců, kteří se rozhodnou ostrov opustit. Právě migrace může být po stále nižší účasti ve volbách dalším měřítkem nespokojenosti. Jen od začátku loňského září ze země odešlo už na čtvrt milionu Kubánců.