Americký soud zamítl žalobu na herce Spaceyho kvůli obtěžování

Soud v New Yorku zamítl žalobu podanou na herce Kevina Spaceyho kvůli údajnému obtěžování. Podle poroty se Spacey jednání, za které byl žalován, nedopustil, uvedla agentura AP. Žalobu podal další herec Anthony Rapp, který tvrdil, že se k němu Spacey choval v roce 1986, kdy Rappovi bylo čtrnáct let, nevhodně a v opilosti ho v posteli částečně zalehl. Rapp chtěl od Spaceyho odškodnění čtyřicet milionů dolarů (zhruba jedna miliarda korun). Spacey čelí obviněním ze sexuálních trestných činů i ve Spojeném království.

Spacey od začátku procesu tvrdil, že se ničeho nedopustil. Jeho advokáti Rappovo svědectví označili za nevěrohodné a celý příběh za vymyšlený. „Panu Rappovi se dostává během tohoto procesu více pozornosti, než kolik měl za celý svůj život,“ uvedla Spaceyho advokátka Jennifer Kellerová.

Rapp před soudem vypověděl, že v roce 1986 byl ve Spaceyho domě a v jeho posteli se díval na televizi. Tehdy šestadvacetiletý herec ho prý částečně zalehl tak, že se jeho rozkrok dotýkal boků tehdy 14letého chlapce. Tomu se ale podařilo se uvolnit a z domu odešel, ačkoli ho Spacey vyzýval, aby zůstal.

Rapp tvrdil, že mu tato zkušenost způsobila újmu. Spacey obtěžování odmítl, podle Rappova advokáta Richarda Steigmana si Spacey ve svých výpovědích odporoval.

Herec čelí podobným obviněním i v Británii

Spacey čelí obžalobě za sexuální trestné činy také u soudu v Londýně. Ve Velké Británii mu za sexuální napadení hrozí šestiměsíční odnětí svobody nebo pokuta až v neomezené výši. Za donucení k pohlavnímu styku bez souhlasu pak až doživotní odnětí svobody.

Spaceyho kariéra se prudce zastavila v roce 2017, kdy ho zhruba 20 mužů obvinilo ze sexuálního obtěžování a napadení. Stalo se tak během kampaně MeToo zaměřené proti sexuálnímu obtěžování. Herec, který získal Oscara za role ve filmech Americká krása či Obvyklí podezřelí, už pak nepokračoval v hlavní roli v seriálu Dům z karet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí šestnáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 9 hhodinami

Evropský pohled