Švédsko a Finsko ve středu společně podají žádost o vstup do NATO

3 minuty
Události: Švédsko a Finsko se přibližují přijetí do NATO
Zdroj: ČT24

Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová a později i její finský kolega Pekka Haavisto v úterý podepsali žádosti svých zemí o vstup do Severoatlantické aliance. Finský parlament předtím drtivou většinou hlasů schválil návrh, aby se země ucházela o členství v Alianci. Švédský parlament obdobný postoj zaujal v pondělí. Příslušné dokumenty zástupci obou skandinávských zemí předají v bruselském ústředí NATO ve středu. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova NATO už dávno počítá s finským a švédským územím při vojenském plánování svého posunu na východ.

Návrh podat přihlášku do NATO podpořilo 188 finských poslanců, osm bylo proti, nikdo se nezdržel. Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto řekl, že rozhodnutí jeho země požádat o vstup do Aliance není důvodem k oslavám, protože „v Evropě je válka“.

„Finské členství v NATO nic nezmění na našem základním přesvědčení, že jsme mírumilovná země, která se vždy vší silou bude snažit najít diplomatické řešení každého konfliktu,“ uvedl šéf finské diplomacie.

Švédská ministryně zahraničí Lindeová označila podpis žádosti Švédska za významný osudový okamžik. „Udělali jsme to, co je podle mého názoru pro Švédsko nejlepší,“ prohlásila ministryně před fotografy ve své kanceláři.

Obě skandinávské země byly léta neutrální, kvůli letošní ruské invazi na Ukrajinu ale během několika měsíců svůj postoj přehodnotily. Finsko s Ruskem sdílí více než 1300 kilometrů dlouhou hranici.

Lavrov: Velký rozdíl to nebude

Rusko před následky rozšiřování Aliance opakovaně varovalo. Vládce Kremlu Vladimir Putin v pondělí řekl, že Moskva by to nevnímala jako bezprostřední hrozbu, Rusko by ale muselo reagovat, pokud by NATO chtělo do těchto zemí rozšiřovat vojenskou infrastrukturu. Stockholm opakovaně sdělil, že na svém území nechce jaderné zbraně ani trvalou základnu Aliance.

„Jak Finsko, tak Švédsko a další neutrální země se již řadu let účastní vojenských cvičení NATO a s jejich územím NATO při vojenském plánování posunu na východ počítá. Tudíž v tomto smyslu už asi velký rozdíl není,“ prohlásil v úterý šéf ruské diplomacie Lavrov podle státní agentury TASS.

Podle Lavrova také Moskva nevidí důvod, proč by se Finsko a Švédsko měly bát o svou bezpečnost. „V jejich rozhodnutí, které zřejmě bylo aktivně podporováno Washingtonem, proto vidíme jen geopolitický tah. Opět v kontextu zadržování Ruska, v kontextu realizace záměru NATO rozšířit své akce na arktický region,“ prohlásil ruský ministr.

Laně: PKK funguje i v jiných zemí NATO

Překážkou pro vstup obou severských zemí do NATO může být Turecko, které má jako člen právo veta. Podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana Švédsko a Finsko drží ochrannou ruku nad skupinami, které Ankara považuje za teroristické. Turecko označuje za teroristickou organizaci Stranu kurdských pracujících (PKK) a další skupiny usilující o samostatný Kurdistán.

Finský prezident Sauli Niinistö při své úterní návštěvě Švédska vyjádřil přesvědčení, že se dohody s Tureckem podaří dosáhnout. „Turecko v posledních několika dnech rychle změnilo a přitvrdilo své výroky,“ řekl Niinistö v projevu ke švédskému parlamentu. „Jsem si ale jistý, že prostřednictvím konstruktivního dialogu se nám podaří situaci vyřešit,“ dodal.

Turkolog a bývalý velvyslanec v Ankaře Tomáš Laně ve vysílání ČT24 sdělil, že PKK existuje i v těch zemích, které už v NATO jsou, například v Německu nebo v Dánsku. Erdoganova nechuť rozšířit NATO o severské země se tak může týkat i letitých problémů s USA nebo zbrojením. „Švédsko uvalilo stejné embargo na zbraně do Turecka jako jiné země, zejména takové zbraně, které by mohly být použity proti Kurdům v severní Sýrii,“ sděluje Laně.

Erdogan také podle něj využívá nerovnováhy, aby se dostal do velmocenské pozice. Kdyby USA získaly v silové stránce příliš navrch, snížila by se jeho manévrovací schopnost. Tehdy by podle bývalého velvyslance mohl být přístupnější k jednání o vstupu Švédska a Finska do NATO než teď.

9 minut
Turkolog Tomáš Laně o stanovisku Turecka k rozšíření NATO
Zdroj: ČT24

Reakce Západu

Švédská premiérka Magdalena Anderssonová a finský prezident Niinistö ve čtvrtek zavítají do Bílého domu, aby s americkým prezidentem Joem Bidenem probrali snahu svých zemí vstoupit do NATO či podporu Ukrajiny. Washington podobně jako vlády v Německu, Francii, Británii nebo Česku podporuje přijetí obou severských zemí do NATO.

„Lídři proberou švédskou a finskou přihlášku do NATO a evropskou bezpečnost, jakož i posílení našich blízkých partnerství napříč různými globálními otázkami a podporu pro Ukrajinu,“ píše se ve stručném komuniké Bílého domu.

Švédsko a Finsko v NATO také podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella podpoří EU. Podle Borrella je pozitivní, pokud se rozšíří průnik mezi oběma organizacemi. Evropský blok bude podle něj své dva členy na cestě do Aliance podporovat. Šéf diplomacie připomněl, že EU má ve smlouvách pravidlo o společné obraně, podle něhož na žádost členské země ostatní státy musí učinit vše pro její obranu. „Oni mohou požádat a ostatní pak musejí jednat,“ zdůraznil Borrell.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Odvolací soud dočasně obnovil cla uvalená Trumpem

Americký odvolací soud ve čtvrtek dočasně obnovil cla uvalená prezidentem Donaldem Trumpem, jež ve středu večer pozastavil americký federální soud pro mezinárodní obchod. Informovala o tom agentura Reuters. Odvolací soud neuvedl žádné stanovisko ani odůvodnění, ale nařídil žalobcům, aby reagovali do 5. června, a Trumpově administrativě do 9. června.
02:26Aktualizovánopřed 10 mminutami

Řidiče, jenž v Liverpoolu najel do davu, obvinili z těžkého ublížení na zdraví

Třiapadesátiletý muž, který v pondělí večer vjel v Liverpoolu automobilem do davu fanoušků slavících ligový titul místního fotbalového klubu a zranil téměř osmdesát lidí, byl ve čtvrtek obviněn z úmyslného těžkého ublížení na zdraví a dalších šesti závažných trestných činů. Informovala o tom podle agentury AP místní prokurátorka. Muži hrozí až doživotní vězení, pokud bude usvědčen.
před 33 mminutami

Šéf slovenské národní banky dostal pokutu za podplácení

Soud první instance na Slovensku nepravomocně uznal guvernéra Národní banky Slovenska (NBS) Petera Kažimíra vinným v případu, ve kterém čelil obžalobě, že před lety jako ministr financí podplatil šéfa slovenské finanční správy. Za to Kažimíra potrestal pokutou 200 tisíc eur (asi pět milionů korun). Šéf banky vinu od začátku popírá a na vyhlášení verdiktu nepřišel. Obhajoba oznámila, že svému klientovi doporučí odvolat se.
10:05Aktualizovánopřed 38 mminutami

Izrael souhlasí s americkým návrhem na dočasné příměří v Pásmu Gazy

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl příbuzným rukojmí, že Jeruzalém přijal nový návrh na dočasné příměří, který předložil zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff. Informaci později potvrdil Bílý dům. Teroristické hnutí Hamás už dříve uvedlo, že nový návrh obdrželo a vyhodnocuje jej, píší Reuters a AFP. Civilní obrana v Pásmu Gazy ovládaná Hamásem také sdělila, že čtvrteční izraelské údery v enklávě zabily nejméně 44 Palestinců, uvedla AFP. Tuto informaci nelze ověřit.
13:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie zakáže kouřit tam, kde můžou být děti

Francie od 1. července zakáže kouření na plážích, v parcích, v okolí škol a dalších venkovních veřejných prostorách, kde by se mohly nacházet děti. Informovala o tom podle agentury AFP francouzská ministryně zdravotnictví Catherine Vautrinová v rozhovoru, který ve čtvrtek zveřejnil regionální deník Ouest-France. Za porušení zákazu podle ministryně bude hrozit pokuta ve výši 135 eur (přes 3360 korun).
před 1 hhodinou

Švýcarskou vesnici pohřbila masa ledu a skal, předpověď zachránila životy

Vědci správně předpověděli kolaps ledovce a pak i svahu nad obcí Blatten. Vesnici se díky tomu podařilo evakuovat dříve, než ji pohřbila masa ledu a skal. Nezvěstný zůstává podle úřadů jeden člověk.
11:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Každá špionáž je odsouzeníhodná, řekl Koten ke zprávám o čínském kyberútoku

Každá špionáž je odsouzeníhodná, i ta čínská, podotkl poslanec SPD Radek Koten v Interview ČT24 k nedávnému oznámení vlády o kyberútoku Pekingu proti tuzemskému resortu zahraničí. V kritické infrastruktuře je podle něj třeba používat zařízení, která jsou „velmi dobře ošetřena a zabezpečena“ – a to bez ohledu na to, kdo je vyrábí. Na opakované upozornění moderátora Daniela Takáče, že tajné služby označují asijskou zemi za riziko, a dotazy, zda by nebylo namístě čínská zařízení z využití ve veřejném sektoru vyloučit, se Koten jasně nevyjádřil. Řekl, že zařízení je třeba „prozkoumat a buď jim udělit, či neudělit certifikaci“. Řeč se stočila i na migraci v Evropě a příslušné zákony či na vztahy mezi Prahou a Bratislavou.
před 2 hhodinami

Novináři se dostali k plánům nukleárních základen, kde je Putinova „absolutní zbraň“

Německý magazín Der Spiegel společně s dánským investigativním střediskem Danwatch podrobně zmapovaly rekonstrukci, modernizaci a výstavbu řady jaderných zařízení ruské armády. Novináři se díky databázím zakázek a výběrových řízení dostali mimo jiné k plánům nukleárních základen u města Jasnyj, kde jsou umístěny hypersonické střely Avangard. Ty ruský vůdce Vladimir Putin v roce 2020 označil za absolutní zbraň, proti které je protivzdušná obrana naprosto neúčinná.
12:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...