Politoložka z Univerzity Helsinki Emilia Palonenová a švédský velvyslanec v Česku Fredrik Jörgensen v Událostech, komentářích ujistili, že obě země jsou připravené na útoky, kterými Moskva může reagovat na jejich záměr vstoupit do NATO. Očekávají, že špatné vztahy i sankce potrvají dlouho.
Politoložka Palonenová připomněla, že Finsko a Švédsko spolupracují s NATO dlouhodobě. Po ruském vpádu na Ukrajinu oběma zemím „spadly klapky z očí“, takže vidí, že Rusku nemohou věřit. Členství Finska a Švédska v Alianci je podle ní nutné k zajištění míru v pobaltské oblasti.
Podle velvyslance Jörgensena je válka na Ukrajině největší hrozbou od druhé světové války. „Všechny země musí přehodnotit svoji bezpečnost, jde o celou Evropu, a my to právě děláme.“ Odmítl, že by Švédsko bylo neutrální, je podle něj spíše „neangažované, nezapojené“. Připomněl, že bilaterální smlouvy nemohou zajistit takovou bezpečnost jako Aliance.
Vstup zřejmě nebude zcela jednoduchý, protože Turecko oznámilo, že ho chce blokovat. Oba hosté Událostí, komentářů však věří, že to diplomaté zvládnou vyřešit.
Jaké budou vztahy s Ruskem?
Jörgensen i jeho spoluobčané vědí, že žádost o vstup do NATO nebude v Moskvě populární. Země je proto připravená na kyberhrozby, dezinformace a „další způsoby, jakými se Rusko pokusí narušit naši společnost“.
Palonenová souhlasí. Pokud se ruská vojska dostanou až k finské hranici, bude to podle ní nemilé, ale mnohem horší je válka na Ukrajině. Finská veřejnost doufá, že alespoň jaderné zbraně nebudou v pobaltském regionu umístěné.
Podle Jörgensena bude obtížné narovnat vztahy s Ruskem a může to trvat celá desetiletí. Dlouho podle něj potrvají i sankce.
„Pracovali jsme dlouho, abychom měli dobré vztahy s Ruskem a všechny tyhle vztahy jsou ztracené,“ posteskla si Palonenová.
