Nejbohatší muž světa věnuje 10 miliard dolarů na záchranu planety

Šéf společnosti Amazon Jeff Bezos jde naplno do boje se změnami klimatu. Na zlepšení situace přispěje nejbohatší muž světa astronomickou částkou deset miliard dolarů, v přepočtu 229 miliard korun, do fondu s názvem Bezos Earth Fund. O peníze budou moci od léta žádat vědci, aktivisté a nevládní organizace, které se snaží o ochranu přírody.

Bezosův majetek se odhaduje v přepočtu na 130 miliard dolarů, šéf Amazonu se tak vzdá takřka osmi procent svého jmění ve prospěch boje s globálním oteplováním, připomíná server BBC News.

„Klimatická změna představuje pro naši planetu největší hrozbu. Chci spolu s ostatními pracovat na rozšiřování známých způsobů a objevování nových způsobů boje proti ničivému dopadu změn klimatu,“ uvedl Bezos v prohlášení na sociální síti Instagram.

Od jedince přes státy až po nadnárodní firmy

Mezinárodní iniciativa podle něj spojí vědce, aktivisty a neziskové organizace, aby pomohli zachovat a chránit přírodní prostředí. „Můžeme zachránit Zemi. Bude to vyžadovat součinnost velkých společností, malých firem, států, globálních organizací a samotných lidí,“ zdůraznil Bezos. „Země je něco nám všem společného – pojďme ji chránit společně,“ vyzval multimiliardář.

Někteří zaměstnanci Amazonu svého šéfa už dříve veřejně vyzývali, aby dělal víc pro boj se změnami klimatu. Ve srovnání s jinými miliardáři se Bezos charitativní činnosti příliš nevěnuje. Největší dar poskytl předloni rodinám bez domova a na financování škol. Tehdy se jednalo o dvě miliardy dolarů (skoro 46 miliard korun).

Bezos byl v minulosti kritizován za to, že se nepřidal ke kampani Giving Pledge, za níž stojí Bill Gates a Warren Buffett. Řada nejbohatších lidí planety v rámci kampaně slíbila, že během svého života rozdá většinu svého bohatství. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezidenti USA a Íránu elektronicky podepsali memorandum o porozumění

Poté, co prezidenti Spojených států a Íránu ve středu elektronicky podepsali memorandum o porozumění otevírající cestu k mírové dohodě, začala platit všechna jeho ujednání. Podle Pákistánu, který jednání mezi oběma stranami zprostředkoval, má Írán okamžitě otevřít blokovaný Hormuzský průliv a USA ukončit blokádu íránských přístavů. Po podpisu nadále panují nejasnosti ohledně oficiální ceremonie, která se měla za účasti vysokých představitelů obou zemí konat ve Švýcarsku, napsaly tiskové agentury.
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

USA zveřejnily memorandum s Íránem. Obsahuje bilionový fond i celistvost Libanonu

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun). Podle zdroje agentury Reuters je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Součástí memoranda, které ve středu večer SELČ zveřejnil Washington, je i zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 10 hhodinami

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 11 hhodinami

Proruští aktivisté z Pobaltí prchají do Běloruska a vydávají se na propagandistickou misi

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.
před 11 hhodinami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte potvrdil, že Česká republika a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle Rutteho ale česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...