Porošenkovy návrhy: Válečný kabinet, jednotky OSN, zákon o válečném stavu

Kyjev - Ukrajinský prezident Petro Porošenko navrhl vytvořit ukrajinský válečný kabinet a hodlá zvážit pozvání mírových jednotek OSN na ukrajinské území. Kyjev si podle něj přeje mírové řešení konfliktu, Rusko a separatisté ale neplní dohody z Minsku - především ty, které se týkají zastavení palby. Porošenko také ohlásil chystané změny zákona o válečném stavu a vyslovil přesvědčení, že je parlament schválí. Další podrobnosti k nim však neuvedl. K očekávanému vyhlášení válečného stavu nedošlo.

Porošenkovo večerní vystoupení na bezpečnostní radě následovalo po středečním ústupu ukrajinských sil ze strategicky položeného města Debalceve na východě Ukrajiny. Navzdory Porošenkově prohlášení o „organizovaném a plánovitém“ stažení jednotek je ale debalcevský ústup podle ukrajinské opozice a velitelů dobrovolnických praporů projevem chyb armádního velení.

Vládní jednotky se přesunuly do 50 kilometrů vzdáleného Artemivsku. Vojáci jsou vyčerpaní a rozhořčení, že nedorazily posily. Velení v Kyjevě kritizují za chaotické rozkazy, během ústupu je navíc povstalci neustále ostřelovali z okolních výšin. Podle rebelů padly během bojů o Debalceve až tři tisíce ukrajinských vojáků, Kyjev potvrdil ztrátu dvaadvaceti mužů. Další stovky padly do zajetí.

Porošenko večer upřesnil, že z Debalceve se dosud stáhlo 2 475 ukrajinských vojáků, a to i s téměř 200 kusy vojenské techniky. „Vojáci splnili svou povinnost. Dokázali, že Ukrajina plní minské dohody,“ zdůraznil. V souvislosti s boji hovořil o šesti mrtvých a stovce zraněných.

Porošenko navrhuje zvážit pozvání modrých přileb na Ukrajinu

Ukrajinský prezident navrhl bezpečnostní radě posoudit otázku pozvání mezinárodní mírové mise OSN na Ukrajinu, která by působila „na základě zmocnění Rady bezpečnosti OSN“. Po případném přijetí rozhodnutí hodlá zahájit konzultace se zahraničními partnery o této otázce, „předběžně“ však prý mírovou misi již konzultoval s prezidenty Francie a Ruska a německou kancléřkou minulý týden při summitu v Minsku. Podle agentury TASS prý Porošenko připouští také přizvání policejní mise Evropské unie.

Vedle ustanovení kabinetu Rady národní bezpečnosti, který by měl zajistit vše, co se bezprostředně týká obrany a bezpečnosti země, navrhl prezident radě a parlamentu také změny zákona o válečném stavu, aby usnadnil obranu země. Vyslovil se rovněž pro konání vojenských cvičení na celém ukrajinském území. Navzdory očekávání nevyhlásil válečný stav.

Šedivý: Pozvání jednotek OSN bude pro Rusy konfliktní záležitost

„Prezident Porošenko zřejmě v poslední době zjistil, že celé řízení obrany státu pravděpodobně neodpovídá potřebám, proto vytváří novou strukturu a tato struktura je v tom nejvyšším místě definována válečným kabinetem,“ vysvětlil v rozhovoru pro ČT bývalý náčelník generálního štábu české armády Jiří Šedivý. Vyslovil názor, že mise OBSE opět skončila fiaskem, protože pozorovatelé nebyli vpuštěni na místa, která měli monitorovat. Porošenko proto podle Šedivého pravděpodobně hledá účinnější prostředek a vidí ho v nasazení sil OSN na demarkační linii. „Pozvání jednotek OSN bude podle mého poměrně konfliktní záležitost, protože Rusové i separatisté vždy požadovali OBSE. Mám takový dojem, že se nebudou chtít smířit s tím, že tam budou vojska OSN,“ dodal.

Jiří Šedivý:

„Spíše je třeba, aby obě strany dodržovaly dohody z Minsku, a pak tam nebudou potřeba orgány OSN.“

Vondra: Modré přilby by zachránily zbytek Ukrajiny před salámovou metodou, která se z východu aplikuje

Přítomnost mezinárodních mírových jednotek na Ukrajině je podle bývalého ministra zahraničí a obrany Alexandra Vondry (ODS) jedinou možností, jak zabránit dalšímu ukrajování území státu. Podle něj se Rusko snaží prostřednictvím separatistů získat přístup po souši na Krym.

Vondra soudí, že separatisté získali Debalceve díky tomu, že příměří nebylo vyhlášeno ihned po podpisu minských dohod, ale s několikadenním zpožděním. Navzdory Porošenkově ujištění, že šlo o plánovité stažení jednotek z Debalceve, se Vondra i místopředseda výboru pro obranu Alexander Černý (KSČM) v pořadu ČT24 Události, komentáře shodli na tom, že to pro ukrajinskou armádu byla prohraná bitva. „Prezident Porošenko opět neuspěl se svou šílenou taktikou vést válku proti části vlastního obyvatelstva,“ prohlásil Černý s tím, že příkaz k ústupu měl dát Porošenko už dávno ve chvíli, kdy byla bitva o Debalceve z vojenského hlediska ztracená. Také Vondra se domnívá, že porážku nebylo možné odvrátit.

Oba politici se shodli rovněž v tom, že není v zájmu ani jedné ze stran ukrajinského konfliktu pokračovat v nesmyslném boji. Vondra se nicméně obává, že ruský prezident Vladimir Putin se se současným stavem nespokojí, a bude-li příležitost, půjde dále - podobně jako v případě zabrání Krymu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 10 mminutami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 3 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 10 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 13 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 16 hhodinami

Evropský pohled