Polsko: Kaczyńského Právo a spravedlnost porazilo sjednocenou opozici

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského vyhrála nedělní volby do Evropského parlamentu. PiS získala 45,38 procenta hlasů a podle agentury PAP by jí mělo připadnout 27 mandátů. Pro Evropskou koalici, která sjednotila pětici opozičních stran, se vyslovilo 38,47 procenta zúčastněných voličů, což vychází na 22 křesel.

Třetí příčku obsadila nová liberální strana Wiosna (Jaro) Roberta Biedroně, prvního polského politika otevřeně se hlásícího k homosexuální orientaci, kterou podpořilo 6,06 procenta voličů. Pro stranu by to mělo znamenat tři křesla.

Polsku doposud připadá v 751členném Evropském parlamentu 51 křesel, ale po odchodu Británie z Evropské unie jich má mít 52. PAP ve své zprávě neupřesňuje, z které formace je europoslanec, jenž bude muset pro potvrzení svého mandátu počkat na brexit.

Výsledky podle televize TVN 24 ukázaly rozdělení země: západ hlasoval pro opozici, východ – s výjimkou Varšavy – ovládla vládní strana. K volbám přišlo rekordních 45,68 procenta voličů. Až dosud se v každých volbách do EP pohybovala polská účast do 25 procent.

Kaczyński cílí na parlamentní volby

V porovnání s minulými evropskými volbami si PiS polepšila, neboť v roce 2014 skončila s necelými 32 procenty druhá za tehdy vládní liberální Občanskou platformou (PO). Kaczyński aktuální výsledek označil za úspěch, zároveň však za důvod k „tvrdé práci před parlamentními volbami“, které zemi čekají na podzim.

Silné zastoupení PiS v europarlamentu posílí rostoucí sbor populistů v Evropě, kteří sdílejí široký cíl vrátit moc členským státům EU a přísně omezit imigraci, poznamenala agentura Reuters. Dodala, že strana pojala evropské volby jako boj proti západním liberálním hodnotám, které podle ní ohrožují tradiční způsob života v silně katolickém Polsku.

Volby v Polsku
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Opozice je s výsledkem spokojena

Evropská koalice tvořená liberální Občanskou platformou, Svazem demokratické levice, lidovci, zelenými a formací Moderní ve většině průzkumů neztrácela na vládnoucí stranu mnoho a některá šetření jí dokonce přisuzovala vítězství. Podle šéfa PO Grzegorze Schetyny je už jen samotné utvoření takto různorodé koalice úspěchem a výsledek je pro opozici nadějí před podzimními volbami. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...