Ukrajina během válečného stavu nebude vpouštět na své území ruské muže ve věku od 16 do 60 let. Oznámil to náčelník pohraniční služby Petro Cygykal. Výjimku mohou představovat pouze případy, jako jsou příjezdy na pohřby, dodal podle listu Ukrajinska pravda. Ukrajinské úřady zadržely dosud na kyjevském letišti přes 150 Rusů. Moskva by podle ruských zákonodárců neměla na opatření Kyjeva reagovat recipročně.
„Na přechodech je prováděna zesílená kontrola. K dnešnímu dni je omezen vjezd cizinců, především občanů Ruské federace. Je zakázáno vpouštět (na Ukrajinu) ruské občany mužského pohlaví ve věku od 16 do 60 let,“ řekl generál Cygykal na poradě o posílení obranyschopnosti země s účastí hlavy státu, vysílané v televizi.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko tweetoval, že zákaz má zabránit vytváření „soukromých armád“ na Ukrajině, které jsou ve skutečnosti tvořené zástupci ruských ozbrojených sil.
Reagoval také na dva dny starý výrok ruského prezidenta Vladimira Putina, že Porošenko zosnoval nedělní incident v Kerčském průlivu v zájmu toho, aby se udržel u moci. Na případném zrušení prezidentských a parlamentních voleb na Ukrajině kvůli válečnému stavu by podle Porošenka vydělal jen Putin.
„Mám pro Putina dvě špatné zprávy,“ citovala Porošenkova kancelář z interview s televizí Sky News. „Zaprvé: ruský prezident nikdy nebude rozhodovat, kdo bude ukrajinským prezidentem. O tom rozhodne ukrajinský lid. (…) Zadruhé: kdybychom kvůli zákonu o válečném stavu zrušili volby, vydělal by na tom za této situace jediný člověk. Víte kdo? Putin!“
Ruský senátor: Recipročně bychom reagovat neměli
Rusko by nemělo odpovídat Ukrajině na zákaz vstupu ruských občanů, míní senátor Konstantin Kosačov. „Jsem přesvědčen, že odvetná opatření v tomto duchu bychom neměli přijmout. Neválčíme s Ukrajinou. A lidé by měli vědět, kdo je autorem takových iniciativ – do budoucna, až začnou zjišťovat roli každé osoby ve zhoršení vztahů mezi námi,“ řekl Kosačov agentuře TASS.
Ukrajinský zákaz je podle něj propagandistický čin Kyjeva, který potřebuje za každou cenu dokázat existenci nějakých agresivních záměrů Ruska vůči Ukrajině a podporovat napjatou situaci v zemi.
Rusko na jaře 2014 – po svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče – anektovalo Krym, v oblasti Donbasu na východě Ukrajiny vypukl konflikt s proruskými separatisty. Za čtyři roky si vyžádal více než deset tisíc mrtvých. Kyjev a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory povstalců, Moskva to popírá.
Napětí mezi Ukrajinou a Ruskem se nyní stupňuje od nedělního incidentu u Kerčského průlivu, kde ruští pohraničníci ostřelovali a zadrželi tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva i s jejich posádkami. Při tomto prvním ozbrojeném střetu Rusové zranili tři Ukrajince.
V reakci na incident Ukrajina vyhlásila na 30 dní válečný stav v deseti pohraničních či příbřežních oblastech z obavy ze „skutečné války“ s Ruskem, jak v úterý varoval Porošenko. Ten ve čtvrtek hovořil o blíže neupřesněných restrikcích, které se Ukrajina vůči Rusům chystá zavést.
Ukrajina prý uvažuje o reciproční odvetě proti Rusku
Podle agentury Reuters vysoký představitel ukrajinské tajné služby SBU Ihor Huskov uvedl, že Ukrajina uvažuje, zda má Rusku oplatit nedělní incident, kdy Rusové stříleli a ukořistili tři ukrajinské lodě. „Zvažují se rozhodnutí, pokud jde o provádění vhodných zrcadlových akcí jako reakci na jednání agresora,“ řekl Huskov.
Experti upozorňují, že z vojenského hlediska je mezi Kyjevem a Moskvou velký nepoměr: ačkoli ukrajinské ozbrojené síly se od roku 2014 zlepšily, nemohou se rovnat Rusku ani v počtu vojáků, ani ve výzbroji a vybavení, ani ve výdajích.
Šéf polské diplomacie míří do Kyjeva
Do Kyjeva meziitím jede polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz vyjádřit za EU Ukrajincům solidaritu. „Návštěva se plánovala již dříve, ale dostala nový rozměr ve světle agrese Ruska v Azovském moři. Hovořil jsem s (šéfkou unijní diplomacie) Federicou Mogheriniovou, která mě požádala, abych jménem Evropské unie ujistil Ukrajinu o solidaritě s ukrajinským státem v této těžké situaci,“ citovala ministra polská tisková agentura PAP.
Šéf polské diplomacie zároveň ujistil, že Varšava sdílí stanovisko Kyjeva, který od Západu požaduje více než jen slovní solidaritu; chce rozhodnější postoj a nové sankce proti Rusku.
Předseda Evropské rady Donald Tusk před novináři na summitu G20 v Buenos Aires prohlásil, že Evropská unie určitě příští měsíc prodlouží své dosavadní sankce proti Rusku. „Evropa je jednotná v podpoře ukrajinské svrchovanosti a územní celistvosti. Proto jsem si jistý, že v prosinci EU prodlouží sankce proti Rusku,“ řekl. Za „naprosto nepřijatelné“ označil, že Rusko použilo sílu proti lodím ukrajinského námořnictva.
Tusk bude v prosinci předsedat summitu unijních vůdců, kteří mají do dalšího roku prodloužit evropské sankce proti ruskému obrannému, energetickému a bankovnímu sektoru. Opatření mají potrestat Moskvu za její roli v situaci na Ukrajině.
