Vztahy Putina a Trumpa dostaly první zásah od amerických střel. Nápravu hledají ministři

Nahrávám video

Donald Trump a Vladimir Putin, dvě nejtěžší váhy světové politiky, mají za sebou první symbolickou srážku. Nepřímý střet v kulisách válčící Sýrie zatím znamenal výměnu ostrých slov na dálku. Středeční setkání jejich dvou zahraničních vyslanců ale může čekat těžká zkouška z diplomacie.

Trump během volební kampaně sliboval zlepšit vztahy s Ruskem. Po svém zvolení naznačil, že by mohl zrušit sankce, uvalené na Rusko předchozí vládou prezidenta Baracka Obamy, pokud by Rusové pomohli Spojeným státům v boji proti terorismu.

Vztahy Ruska a USA v minulých letech negativně poznamenala ukrajinská krize, válka v Sýrii nebo třeba obvinění, že Kreml se vměšoval do amerických voleb.

Poprvé spolu jako úřadující prezidenti telefonovali týden po Trumpově inauguraci. Paradoxně právě tehdy si – ve spíše zdvořilostním tónu – notovali v potřebě zlepšit nepříliš ideální vztahy. Bílý dům tehdy rozhovor na dálku označil za začátek zlepšování vztahů mezi USA a Ruskem, „které potřebují napravit“.

Že má kladný vztah k šéfovi Kremlu, dával magnát najevo už dlouhá léta. Třeba v říjnu 2007 pochválil Putina za to, že „odvádí skvělou práci při obnově obrazu Ruska“ poté, co byla Moskva obviněna z rozpoutání kybernetické války v Estonsku.

Po ruské anexi Krymu v březnu 2014 tweetoval: „Věřím, že Putin bude i nadále obnovovat ruskou říši.“ V tomto roce pak uvedl, že by uznal Krym za ruský, pokud by to mohlo zlepšit vztahy s Moskvou, což je krok, který neučinil dosud žádný západní stát.

V červenci 2015 Trump podotkl, že „by s Putinem vycházel velmi dobře“. V prosinci loňského roku zase mluvil o ruském prezidentovi jako o „živelném talentovaném muži“. Kladně se o Trumpovi vyjadřuje i ruský prezident. „Je to vždy velká čest dostat kompliment od člověka tak vysoce uznávaného ve vlasti i mimo ni,“ reagoval miliardář.

Trump během kampaně také sliboval, že právě s Ruskem mohou USA nejlépe potírat tzv. Islámský stát. Zhruba měsíc před samotnými volbami – a stále vážnějším obviněním o jejich ovlivňování ze strany Ruska – už Trump hovořil opatrněji.

„Nemiluji ho, ani to není nenávist. Uvidíme, jak to bude fungovat. Uvidíme,“ konstatoval Trump během proslovu v Nevadě. „Možná budeme mít dobrý vztah, možná hrozný. Možná to bude něco uprostřed,“ podotkl Trump na začátku října.

Syrská roztržka. První ostrý test vztahů

Oba lídři si vyměnili navzájem pochvalná slova o „respektu“ či „talentu“, zhruba dva a půl měsíce po Trumpově inauguraci je ale všechno jinak. Použití jedovatého plynu na civilní objekty - podle všeho pod přímým schválením syrského režimu – v očích Trumpa překročilo únosnou mez.

Proto neváhal o tři dny později vydat rozkaz o odstřelování syrské armádní základny. Na nepřímý vzkaz Moskvě, tedy hlavnímu spojenci Damašku, reagovala ruská strana slovy o „agresi“ či „porušení mezinárodního práva“.

A tak před návštěvou Rexe Tillersona Moskva nezakrývala odhalení nového dna vzájemných vztahů. „Diplomatické styky mezi Ruskem a Spojenými státy jsou nejsložitější od konce studené války,“ napsalo ruské ministerstvo zahraničí. Učinilo tak jen hodiny před tím, než mělo uvítat šéfa americké diplomacie.

Tillersonův protějšek Sergej Lavrov však mluvil o schůzce pozitivně a doufal v „prospěšné setkání“. Mimo nejžhavějšího tématu kolem Sýrie si prý od Tillersona rád vyslechne také plány, co dělat se situací v Jemenu nebo Libyi.

Rusko přitom od soboty zastavilo komunikaci s Pentagonem o leteckých operacích nad Sýrií. Ta sloužila hlavně k odvrácení možných kolizí vojenských letadel v dané oblasti. Moskva si také předvolala amerického vojenského atašé.

Podle bezpečnostního analytika Univerzity obrany Lukáše Dyčky se vztahy mezi oběma státy na nějakou dobu zhorší. „Velmoci se ale pragmaticky vrátí ke snaze minimálně v Sýrii koordinovat svoje letecké údery. V dlouhodobějším hledisku si nemyslím, že by to mělo na vztahy Ruska a USA nějaký větší vliv,“ řekl ČT.

Útok na syrskou základnu byl podle něj zaměřený spíš na americké voliče. „Vůči nim určitě ukázal sílu Ameriky, ale vůči situaci v Sýrii nedokázal nic,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočily na Írán, tamní úřady hlásí mrtvé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl ve středu odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 9 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 11 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 11 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.