Tentokrát bez referenda. Kolumbie podepíše s FARC novou mírovou dohodu

Nová mírová dohoda mezi kolumbijskou vládou a povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) má být podepsána ve čtvrtek. Poté bude předložena ke schválení Kongresu. Oznámily to obě strany. Předchozí dohodu Kolumbijci odmítli v říjnu v referendu. Vynechání referenda při schvalování dohody kritizuje opozice, která tvrdí, že nová dohoda je pouze mírně retušovanou verzí té předchozí.

Podepsáním dohody se přiblíží ukončení občanské války, která zemi sužuje již pět desetiletí. Revidovaný dokument má v Bogotě podepsat vůdce FARC Rodrigo Londoňo a kolumbijský prezident Juan Manuel Santos.

„Po vyslechnutí všech návrhů a možností a ve společné dohodě s FARC je jasné, že nejlepší a nejvíc legitimní způsob, jak dohodu schválit, je udělat to prostřednictvím Kongresu. Tam jsou zastoupeny všechny politické směry - od extrémní levice až po extrémní pravici,“ oznámil prezident Santos.

„Je to na dosah, je to nejrychlejší a nejefektivnější cesta. Čím víc času uplyne bez ratifikace dohody, tím víc prostoru dáváme těm, kteří nestojí o mír a chtějí, aby válka pokračovala,“ upozornil Rodrigo Londoňo.

Demonstranti podporující novou dohodu s FARC
Zdroj: Reuters

Původní dohoda o ukončení více než padesátileté občanské války v Kolumbii, která si vyžádala životy čtvrt milionu lidí, byla podepsána letos 26. září. Předcházela jí čtyřletá jednání v Havaně. Prezident Santos dostal za ukončení konfliktu letos Nobelovu cenu míru. Dohodu ale 2. října odmítli voliči v referendu. Nový text byl dojednán 12. listopadu rovněž v Havaně.

Podle vládního vyjednávače Humberta de la Calle se změny v dohodě týkají především justice, trestů pro bojovníky obviňované z válečných zločinů a odškodnění obětí konfliktu. Ti, kdo nesou odpovědnost za zločiny, si své tresty řádně odpykají, ujistil.

Kritikům původní dohody se nelíbilo, že by rebelové, kteří jsou odpovědní za válečná zvěrstva, nešli do vězení, ale dostali by „alternativní tresty“. Podle nové dohody budou muset rovněž povstalci předložit výčet získaných peněz a majetku. Účastníci konfliktu, kteří čelí obvinění z drogových zločinů, mají stanout před vysokými soudy.

Nahrávám video

Jen retuše toho, co už Kolumbijci odmítli, tvrdí opozice

Rozhodnutí ratifikovat revidovanou dohodu v Kongresu místo uskutečnění dalšího referenda kritizují členové opozice, zvláště bývalý prezident Alvaro Uribe, který tlačil na odmítnutí původní dohody a požaduje hlubší změny v nové verzi. „Dohoda je pouhou retuší té předchozí, kterou občané v referendu zamítli,“ zdůraznil Uribe.

Nový, 310stránkový dokument zřejmě přináší jen malé změny původního textu. Uribe chce, aby vůdcům povstalců bylo zakázáno zastávat veřejné funkce a byli potrestáni za zločiny. Představitelům FARC navrhl kvůli podobě dohody schůzku, ti to ale odmítli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 3 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 5 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 8 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 9 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 9 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 9 hhodinami

Evropský pohled