Slovenský ústavní soud: Kiska pochybil odmítnutím kandidátů na soudce

Bratislava - Slovenský prezident Andrej Kiska podle ústavního soudu pochybil, když loni odmítl některé kandidáty na ústavní soudce. Ústavní soud tak dnes vyhověl stížnosti tří neúspěšných uchazečů o post soudce ústavního soudu. Ústavní soud podle slovenských médií zároveň přikázal Kiskovi, aby ve věci jmenování ústavních soudců znovu rozhodl.

Svým rozhodnutím se hlava státu krátce po svém nástupu do prezidentského úřadu dostala do prvního konfliktu s vládní stranou Směr-sociální demokracie (Směr-SD) premiéra Roberta Fica, kterého Kiska porazil v rozhodujícím kole přímé volby prezidenta.

Kiska loni v červenci odmítl většinu kandidátů na ústavní soudce, které mu předložil parlament ovládaný Ficovou stranu Směr-SD. Sněmovna v souladu s ústavou navrhla hlavě státu šest kandidátů, z nichž měl Kiska vybrat tři nové ústavní soudce. Ti by nahradili trojici soudců, kterým končilo dvanáctileté funkční období. Prezident z předložených kandidátů novou ústavní soudkyní jmenoval pouze tehdejší soudkyni nejvyššího soudu Janu Baricovou. Další kandidáty odmítl s odůvodněním, že jejich odborná způsobilost není dostatečná pro zastávání funkce soudce ústavního soudu.

Kvůli svému postupu se Kiska dostal do sporu s Ficem. Premiér už tehdy tvrdil, že prezident by měl ústavní soudce vybrat z půltuctu původně předložených kandidátů. Kiska své odmítavé rozhodnutí loni opřel o dřívější verdikt slovenského ústavního soudu, který posílil pravomoci hlavy státu při jmenování vysokých funkcionářů.

Pětice neúspěšných kandidátů na post ústavních soudců podala vůči prezidentovu rozhodnutí stížnost k ústavnímu soudu. Ten dnes vynesl verdikt o stížnostech tří kandidátů a rozhodl, že postupem hlavy státu bylo porušeno jejich právo na přístup k voleným a jiným veřejným funkcím za stejných podmínek. O stížnostech dalších dvou odmítnutých kandidátů na ústavní soudce bude soud rozhodovat později.

Kiska už v kampani před prezidentskými volbami za jednu ze svých priorit označil změnu nelichotivého stavu slovenské justice. Krátce po nástupu do úřadu například vyměnil několik členů soudní rady, která kromě jiného volí předsedu nejvyššího soudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí šestnáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 25 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 9 hhodinami

Evropský pohled