Arabští představitelé v Egyptě kritizovali Izrael. Hamásu jde o vykopání příkopu, znělo z Evropy

Desítky představitelů především z evropských a arabských zemí se zúčastnili mírového summitu v Egyptě. Zástupci stran v konfliktu Izraele a palestinského teroristického hnutí Hamás na něm však chyběli. Arabské země kritizovaly Izrael za blokádu Pásma Gazy a útoky na civilní obyvatelstvo, zatímco zástupci Británie, Německa či Itálie mluvili o právu židovského státu na obranu před útoky teroristů. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k posílení přepravy humanitární pomoci do Pásma Gazy. Z konference nevzešlo žádné prohlášení, které by předkládalo způsoby omezení násilí a vyhlášení příměří.

Jednání v novém administrativním hlavním městě Egypta nedaleko Káhiry se účastní desítky představitelů především arabských a evropských zemí. Dorazili například vůdce palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, předseda Evropské rady Charles Michel, španělský premiér Pedro Sánchez, italská premiérka Giorgia Meloniová či německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Na zasedání je i řada arabských politiků, například jordánský král Abdalláh II., bahrajnský král Hamad bin Ísa Chalífa či irácký premiér Muhammad Súdání.

Na začátku zasedání egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí kritizoval zabíjení civilistů během konfliktu i izraelskou blokádu Pásma Gazy či „nucený přesun“ Palestinců na tomto území. Řešení konfliktu vidí v zaručení práv Palestincům, včetně toho na vlastní stát.

Podle jordánského krále Abdalláha II. se prý ukazuje, že palestinské životy mají menší hodnotu než ty izraelské, a kritizoval, že Izrael se nezodpovídá za svá údajná porušení mezinárodního práva. „Nikdy nepřijmeme přesun, zůstaneme na našem území,“ prohlásil ve svém vystoupení Abbás.

Izrael za blokádu Pásma Gazy a útoky na civilisty kritizovali také zástupci Turecka, Saúdské Arábie, Bahrajnu, Iráku a dalších arabských účastníků diskuse.

Baerbocková: Teroristický Hamás nesmí uspět

Generální tajemník OSN Guterres i předseda Evropské rady Michel zmínili ve svých projevech i útok Hamásu, který pásmo ovládá, na izraelské civilisty, při kterém zemřelo podle izraelských úřadů přes čtrnáct set lidí. Guterres vyzval k propuštění unesených lidí a také k posílení humanitární pomoci, která začala plynout do Pásma Gazy v sobotu dopoledne. „Obyvatelé Pásma Gazy toho potřebují mnohem více,“ zdůraznil Guterres. Podle něj má Izrael legitimní bezpečnostní požadavky a Palestinci legitimní požadavky na svůj stát.

Právo Izraele na obranu před útoky na civilisty ze strany Hamásu zdůraznily ve svých projevech Meloniová a Baerbocková. „Teroristický plán (Hamásu) nesmí uspět,“ řekla šéfka německé diplomacie s tím, že pro Německo je bezpečnost Izraele záležitostí, o které není ochotné smlouvat.

Podle Meloniové se Hamás dopustil útoku „s bezprecedentní krutostí“, kterým chtěl vytvořit „nepřekročitelný příkop“ mezi Izraelem, arabskými státy a Západem. Podle ní Hamás „používá terorismus, aby zastavil veškerý dialog“. K vytvoření humanitárního koridoru pak vyzvala francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová.

Představitelé západních a arabských zemí nakonec nebyli schopni dohodnout se na závěrečném komuniké, v němž by načrtli způsoby omezení násilí a vyhlášení příměří mezi znepřátelenými stranami.

Světová média předem upozorňovala, že schůzka, která byla podle BBC svolána narychlo a bez připravené agendy, průlom nepřinese. Spojené státy zastupovala na jednání chargé d'affaires v Egyptě Elizabeth Jonesová. Nepřijeli ani německý kancléř Olaf Scholz, britský premiér Rishi Sunak či francouzský prezident Emmanuel Macron, napsala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet vojáků USA v Polsku se má vrátit na deset tisíc, uvedl náměstek ministra obrany

Polsko očekává, že se počet amerických vojáků rozmístěných v zemi během příštích osmi týdnů vrátí zhruba na 10 tisíc. Ve čtvrtek to uvedl náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk s tím, že Varšava jedná s Washingtonem o zřízení trvalé americké vojenské přítomnosti.
před 1 hhodinou

EP podpořil pozměněnou výjimku pro kontrolu internetové komunikace

Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala vlastní postoj a vrátila návrh do europarlamentu ke druhému čtení.
15:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nedávná vlna veder si v Německu vyžádala zhruba 5100 životů

Vlna veder, která nedávno zasáhla Evropu, si v Německu od poloviny června vyžádala životy přibližně 5100 lidí, odhadl tamní Institut Roberta Kocha (RKI). Už v polovině roku tak počet obětí přesahuje hodnotu za celé předchozí roky. Meteorologická služba Evropské unie Copernicus uvedla, že letošní červen byl nejteplejším červnem zaznamenaným v západní Evropě a druhým nejteplejším globálně.
14:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Společné vyšetřování evropských médií odhalilo manipulace v komentářích. Nejvíc se týkaly Íránu

Společné vyšetřování projektu Eurovision News Spotlight odhalilo, že diskusní sekce evropských veřejnoprávních médií se staly terčem sítí botů, falešných účtů a koordinovaných kampaní.
před 2 hhodinami

Neštovice do Austrálie dovezli Britové. Bleskově zdecimovaly místní

Skupina epidemiologů a historiků popsala cestu, kudy na nejmenší kontinent pronikly neštovice, které tam způsobily jednu z největších a nejrychlejších depopulací v dějinách.
před 3 hhodinami

USA opět udeřily v Íránu. Teherán hlásí útoky na americké základny

Armáda Spojených států oznámila, že dokončila další kolo úderů na Írán. Celkem bylo dle ní zasaženo přibližně devadesát tamních cílů. Americký prezident Donald Trump tyto údery dříve označil za odvetu za íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu. Sdělil také, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké údery dále přitvrdí. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly americké základny v Kuvajtu a Bahrajnu. Odpoledne uvedly, že vypálily deset balistických střel na jordánskou vojenskou základnu Azrak.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Německo koupí od USA rakety Tomahawk, chce posílit obranu

Německo se s americkou vládou dohodlo na nákupu řízených střel Tomahawk středního doletu a jejich rozmístění na německém území, řekl podle agentur DPA a Reuters kancléř Friedrich Merz před poslanci. Dohoda byla podle něj uzavřena na okraj summitu NATO v Turecku a střely mají sloužit k odstrašení Ruska. Berlín se o střely zajímá dlouhodobě, avšak původní plán posílení obrany a rozmístění střel zrušil americký prezident Donald Trump.
před 7 hhodinami

Po suchém červnu přišly do Indie silné monzunové deště

Indie má za sebou pátý nejsušší červen od začátku měření v roce 1901. Začátkem července se však situace obrátila. Extrémní lijáky způsobily záplavy a sesuvy půdy v několika částech země. Pro Dillí a sousední stát Harijána vyhlásil meteorologický ústav červený stupeň výstrahy.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.