Kamiony převezly z Egypta do Pásma Gazy humanitární pomoc. Nesmí to být jednorázové, zní od USA či OSN

Kamiony s humanitární pomocí přejely v sobotu přes hraniční přechod Rafáh z Egypta do Pásma Gazy, napsaly tiskové agentury s odkazem na egyptská média. Humanitární konvoj do Gazy ale nesmí být jednorázový, zdůrazňují USA či Velká Británie. OSN doufá, že v neděli se vydá na cestu druhý konvoj. Izraelská armáda oznámila, že od soboty zintenzivní útoky na Pásmo Gazy.

Nákladní vozy s pomocí čekaly na otevření hraničního přechodu na Sinajském poloostrově několik dní. „Konvoj s humanitární pomocí, který má dnes (v sobotu) vstoupit do země, čítá dvacet nákladních aut. Vezou léky, zdravotnický materiál a omezené množství potravin (konzerv),“ uvedla dle Reuters dopoledne mediální kancelář Hamásu. Ta ale zároveň tvrdí, že ani kamiony plné pomoci nezmění „katastrofální zdravotnické podmínky“ v Gaze.

Konvoj je „kapkou v moři“ v množství pomoci, které je v Pásmu Gazy potřeba, řekla pro BBC Juliette Toumaová, která pracuje pro Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Civilisté v Gaze podle ní potřebují „nepřetržitý přístup k humanitární pomoci včetně paliva pro vodní čerpadla,“ zdůraznila.

Rafáh je hlavní cestou do Pásma Gazy a z něj, kterou nemá pod kontrolou Izrael. Ten podle Reuters dříve uvedl, že nedovolí, aby z jeho území přicházela pomoc, dokud Hamás nepropustí rukojmí, která teroristé odvlekli při útoku na Izrael 7. října. Pomoc se do Gazy může dostat podle Izraele přes Egypt, pokud ovšem dodávky neskončí v rukou Hamásu.

Izrael odmítl povolit dovoz pohonných hmot, které jsou však údajně nezbytné, protože na některých místech zcela došla voda. Také nemocnice, které ošetřují značné množství zraněných lidí, potřebují palivo do generátorů. Izraelská armáda zdůraznila, že humanitární pomoc bude směřovat pouze do jižních oblastí Pásma Gazy. Dříve vyzvala palestinské civilisty, aby se do těchto míst přesunuli a vyhnuli se tak bojům s Hamásem.

Nejmenovaný představitel izraelské armády zároveň serveru The Times of Israel (ToI) řekl, že z odhadovaného počtu 1,1 milionu obyvatel severní části Pásma Gazy se v posledních dnech přesunulo na jih oblasti asi 700 tisíc z nich.

Podle dohody Egypta s Izraelem bylo v sobotu vpuštěno pouze zmíněných dvacet kamionů, jde o dodávky od egyptského Červeného půlměsíce pro palestinskou odnož stejné organizace. Světová zdravotnická organizace (WHO) tvrdí, že spolupracuje s Červeným půlměsícem, aby zajistila, že se do nemocnic v Gaze zdravotnický materiál dostane. Brzy odpoledne kamiony vyjely z hraničního přechodu Rafáh a dorazily do jižní části Pásma Gazy, řekl agentuře Reuters palestinský pohraničník.

Později OSN vyjádřilo očekávání, že v neděli se vydá na cestu druhý konvoj. „Dnes (v sobotu) odpoledne jsem slyšel – ale právě o tom jednáme – že zítra možná dostaneme další konvoj, možná ještě o něco větší, dvacet až třicet kamionů,“ řekl zástupce generálního tajemníka OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí Martin Griffiths v rozhovoru na okraj konference o izraelsko-palestinském konfliktu v Káhiře.

Podle OSN je zapotřebí dostat do Gazy sto kamionů denně, aby se podařilo pokrýt základní potřeby obyvatel. „Zásadní je, abychom se s Izraelci dohodli na režimu ověřování, a o tom vedeme tvrdou, ale férovou diskusi,“ řekl Griffiths. „Potřebujeme od zítřka (neděle) vybudovat lehký, účinný, doufejme náhodný, inspekční systém, který nebude věci zpomalovat,“ dodal. Sobotní konvoj podle Reuters takové inspekci nepodléhal. Griffiths podotkl, že se diskutuje rovněž o sledovacím systému dodávek paliva, které v sobotním konvoji chybělo, ale potřebují ho akutně třeba nemocnice.

Kamiony s humanitární pomocí míří do Pásma Gazy
Zdroj: Reuters/Ibraheem Abu Mustafa/Reuters/Ibraheem Abu Mustafa

Blinken: Přechod Rafáh by měl být otevřený

Na egyptské straně hranice se poslední dva týdny tuny pomoci hromadí a čekají, až se dostanou k více než dvěma milionům obyvatel Pásma Gazy. Státníci i mezinárodní organizace v souvislosti se zhoršující se situací v Pásmu Gazy varovali před humanitární katastrofou a naléhali na Egypt, aby umožnil převoz pomoci na palestinské území.

Příjezd prvních kamionů s humanitární pomocí do Pásma Gazy je významným krokem, je přesvědčený německý kancléř Olaf Scholz. Podle OSN je ale zásadní, aby se zároveň nejednalo o poslední konvoj, který se na izolované palestinské území dostane, napsala agentura AFP s odkazem na vyjádření Griffithse.

Podobně mluvil i americký ministr zahraničí Antony Blinken. „Tímto konvojem mezinárodní společenství začíná řešit humanitární krizi v Gaze, která zanechala její obyvatele bez přístupu k dostatečnému množství potravin, vody, lékařské péče a bezpečných přístřešků,“ uvedl. „Vyzýváme všechny strany, aby ponechaly přechod Rafáh otevřený, a umožnily tak pokračující přísun pomoci, který je nutný pro lidi v Gaze,“ dodal. Ministr přitom zdůraznil, že Hamás nesmí pomoc rozkrást a nesmí bránit tomu, aby se dostala k civilistům, kteří ji potřebují.

I Velká Británie zdůraznila, že tato „životně důležitá“ pomoc nesmí být jednorázová. „Tato pomoc je záchranným lanem pro ty, kteří trpí. Spojené království nadále usiluje o přístup humanitární pomoci do Gazy,“ zdůraznil britský ministr zahraničí James Cleverly.

„Toky humanitární pomoci musí být v dostatečném rozsahu, trvalé a umožnit všem obyvatelům Gazy zachovat si důstojnost,“ uvedly později podle agentury Reuters Světová zdravotnická organizace (WHO), Světový potravinový program (WFP), Rozvojový program OSN (UNDP), Populační fond OSN (UNFPA) a Dětský fond OSN (UNICEF).

Izraelská odveta za masakry Hamásu, které připravily před dvěma týdny o život na území židovského státu na čtrnáct set lidí, si v Gaze vyžádala podle úřadů ovládaných Hamásem už přes čtyři tisíce životů. V úzkém pobřežním pásu, kde na území menším než Praha žije na 2,3 milionu Palestinců, je velmi složitá humanitární situace i proto, že Izrael oblast odřízl od dodávek vody, potravin i elektřiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Krátce před polednem cena opět klesla – ke 116 dolarům (asi 2470 korun). Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 24 mminutami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 38 mminutami

Omezení prodeje a dvojí ceny. Na Slovensku začalo platit nařízení o naftě

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. V praxi by řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou měli na Slovensku platit vyšší cenu za naftu než domácí motoristé.
10:02Aktualizovánopřed 53 mminutami

Kreml podporuje a vyzbrojuje Teherán, tvrdí zpravodajské služby

Z Íránu se stává nová Ukrajina, a to ve smyslu kolbiště velmocí, které spolu nebojují napřímo. V konfliktu na Blízkém východě si ale Moskva s Washingtonem vyměnily role. Spojené státy – stejně jako před čtyřmi lety Moskva – doufaly v rychlou operaci. To jim shodně nevyšlo. Kreml nyní podle zpravodajských služeb výrazně podporuje a také přímo vyzbrojuje Teherán. Oddaluje tak pád režimu ajatolláhů a Bílý dům nutí pokračovat v konfliktu a vyčerpávat zásoby zbraní.
před 2 hhodinami

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), který chce prosazovat změny systému emisních povolenek ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
před 5 hhodinami

Arménie odmítla před volbami ruskou „humanitární pomoc“. EU do země vyšle misi

Arménii čekají za tři měsíce parlamentní volby a země již nyní žádá Evropskou unii o pomoc v boji s hybridními hrozbami. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová Jerevanu vyhoví – už oznámila vyslání speciálního týmu. Podobná unijní mise působila i před rokem v Moldavsku. Moskva mezitím Jerevanu nabídla „humanitární pomoc“, kterou ale Arménie odmítla. Jedna ze zapojených organizací se totiž měla dříve podílet na vměšování právě do moldavských voleb.
před 5 hhodinami

Macron vyzval k zastavení útoků na energetické objekty na Blízkém východě

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom ve čtvrtek informoval na svém účtu na sociální síti X. Trump na sociální síti Truth Social napsal, že USA nevěděly nic o středečním izraelském útoku na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu.
01:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Ochránce společnosti“ Orbán potřebuje hlasy rodin a seniorů

Maďarský premiér Viktor Orbán bude v polovině dubna usilovat o svůj šestý mandát, přičemž zemi vládne nepřetržitě od roku 2010. U moci se drží díky důrazu na sociální a rodinnou politiku, snaží se vykreslit jako aktivní ochránce společnosti. „Svou vládu představuje jako obranu Maďarska, ochranu suverenity a historické kontinuity,“ říká historik Andrej Tóth. Orbánovi se současně za dobu vládnutí podařilo zakročit proti veřejnoprávním médiím, soudům, nevládním organizacím či právům menšin.
před 6 hhodinami
Načítání...