Ukrajina i Rusko čelily dronovým útokům, obě strany hlásí mrtvé. Invazní jednotky tlačí na Avdijivku

Nahrávám video

Rusko podle ukrajinských úřadů útočilo v noci na čtvrtek bezpilotními letouny mimo jiné na dunajské přístavy v okolí jihoukrajinského Izmajilu. Dronové údery zaznamenalo také Rusko, šéf příhraniční Bělgorodské oblasti informoval o třech mrtvých a dvou raněných. Nejméně čtyři mrtvé hlásí po ruských útocích i Ukrajina. Těžké boje zasáhly v posledních dnech hlavně východ země, Rusko podle ukrajinských představitelů shromažďuje své jednotky u města Avdijivka. To Ukrajinci zatím úspěšně brání.

V noci na čtvrtek sestřelily ukrajinské jednotky protivzdušné obrany 28 dronů typu Šáhed, které vypálily ruské jednotky, uvedlo letectvo Ozbrojených sil Ukrajiny na Telegramu. Celkový počet dronů byl podle prohlášení 33.

Drony u Izmajilu poškodily skladiště a výrobní zařízení, uvedly bez bližších podrobností úřady. Ruskojazyčný server BBC uvedl, že na fotografiích zveřejněných prokuraturou jsou vidět zničené domky a sila s obilím.

Vzniklé požáry se podařilo uhasit, uvedl podle agentury Reuters šéf oděské správy Oleh Kiper. Jedna 88letá žena je ale s popáleninami v nemocnici.

V důsledku čtvrtečních ruských útoků v Doněcké oblasti zemřeli dva lidé, jedenáctiletý chlapec a čtyřiačtyřicetiletá žena. Informovala o tom oblastní prokuratura a dodala, že dalších sedm lidí včetně matky a bratra zabitého chlapce utrpělo zranění.

Dvakrát během čtvrtka útočili Rusové na Čornobajivku v Chersonské oblasti, kde zabili dva lidi, uvedla oblastní správa. 

Rumuni našli u hranic s Ukrajinou kráter po dronu

Rumunské ministerstvo obrany oznámilo, že ve čtvrtek brzy ráno týmy pátračů nalezly kráter v neobydlené oblasti u Kilijského ramene Dunaje. Vznikl zřejmě po výbuchu dronu, píše místní tisk. Jedná se o oblast u hranice s Ukrajinou.

Úřady vyslaly týmy do oblasti poté, co rumunská armáda zaznamenala v noci na čtvrtek útok ruských dronů na ukrajinskou infrastrukturu poblíž hranice s Rumunskem. Na rumunské území dopadly drony v souvislosti s ruskými útoky na Ukrajinu několikrát už v uplynulých měsících.

Rusko zintenzivnilo své útoky na ukrajinské přístavy na Dunaji v polovině července, kdy odstoupilo od dohod umožňujících bezpečný vývoz ukrajinského obilí přes Černé moře. Na ruském území naopak přibývá dronových incidentů od začátku pozemní protiofenzivy, kterou vedou ukrajinští vojáci vůči ruským okupantům od začátku června.

Další boje o Avdijivku

Ruská iniciativa pokračuje také u města Avdijivka. Podle ukrajinských představitelů okupační síly po měsících obléhání přesunuly do okolí města velké množství vojáků a techniky. Podnikají tak největší útok na město od zahájení agrese proti Ukrajině loni v únoru. Podle médií zahájili Rusové rozsáhlý útok severně i jižně od města.

Prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek prohlásil, že ukrajinské jednotky se ve východoukrajinském městě drží. „Avdijivka. Držíme se na svých pozicích. Je to ukrajinská odvaha a jednota, které rozhodnou o tom, jak tato válka skončí,“ napsal Zelenskyj na Telegramu a přidal fotografie z oblasti.

O zesílení bojů referují také zprávy z Ruska. Moskva je podle telegramových kanálů po zahájení ukrajinské protiofenzivy tlačena do defenzivy na východní frontě. Ruské vojenské kanály podle agentury Reuters uvádějí, že se jednotkám Moskvy podařilo mimo jiné zabrat val odpadků, který se tyčí nad Avdijivkou. Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil v ranní svodce napsal, že v okolí Avdijivky ukrajinská armáda odrazila přes deset nepřátelských útoků.

Vitalij Barabaš, šéf městské správy, označil ruský nápor za „nejrozsáhlejší ofenzivní akci v našem sektoru od začátku plnohodnotné války“. V Avdijivce se nachází velký koksárenský závod na jihozápadě Doněcké oblasti. Velká část města byla po ruských útocích poničena.

„Rusko se snaží odvést pozornost od ukrajinské ofenzivy na jihu, donutit Ukrajinu, aby odtamtud stáhla část svých jednotek,“ komentoval Michal Smetana z Fakulty sociálních věd UK ruské útoky u Avdijivky na východě země. Rusové se snaží i o dobytí této obce. „Pro Rusko je to potenciálně směr, kde by si mohlo vykázat nějaké symbolické vítězství, které se mu už dlouho nepovedlo.“

„Pro Rusko to není žádná snadná kořist, Rusko se o dobytí obce snaží velmi intenzivně od února a nedaří se mu to, Ukrajina tam ty pozice má silné,“ dodal Smetana k ruským útokům u Avdijivky.

Nahrávám video

ISW: Rusko postoupilo, ale dobytí Avdijivky je nepravděpodobné

Analytici Institutu pro studium války (ISW) v poslední zprávě o situaci na frontě uvedli, že ruské síly podle potvrzených záběrů postoupily jihozápadně od Avdijivky u obce Sjeverne a severozápadně u obcí Stepove a Krasnohorivka.

Zprávy z ruských zdrojů podle analytiků naznačují, že se ruská armáda poučila z předchozích chyb a při útocích na Avdijivku používá nové postupy, které odvodila z předchozích bojů na Ukrajině.

„Je však nepravděpodobné, že by se taková adaptace a úspěchy na taktické úrovni promítly do širších operačních zisků ruské armády,“ uvedl ISW.

Útoky zasáhly i Rusko, po útocích jsou tři mrtví

Útok dronu si v noci v ruské Bělgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou vyžádal tři životy a dva zraněné. Na Telegramu o tom informoval tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov a doplnil, že jeden ze zraněných je v kómatu.

„V Bělgorodské oblasti systém protivzdušné obrany sestřelil bezpilotní letoun, když mířil k městu. V důsledku padajících trosek došlo k požáru soukromého obytného domu,“ napsal ve středu pozdě večer na Telegramu Gladkov.

„Zničeny byly dvě obytné budovy a několik domů a aut bylo poškozeno, hlavně ale zahynuli tři lidé, včetně malého dítěte. Dva další lidé jsou v kritickém stavu na jednotce intenzivní péče,“ doplnil ve čtvrtek ráno gubernátor. Jeden muž je podle něj v kómatu, žena utrpěla otřes mozku. Vyjádření Gladkov doprovodil snímky, na kterých jsou hromady sutin obehnané páskou.

Ruské ministerstvo obrany podle agentury AFP uvedlo, že jeho protivzdušná obrana v oblasti „zmařila“ ve středu útok ukrajinského bezpilotního letounu okolo 23:50 místního času (22:50 SELČ). Úřad neupřesnil, zda si incident vyžádal škody nebo zraněné. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 5 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 5 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 5 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 6 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled