Dvacet tři let. Tak dlouho řeší úřadu složitý případ stavby hotelu v brněnské části Líšeň. Majitel totiž staví dál, i když stavební úřad nakázal zastavení stavby. Kauzou se zabýval městský i Nejvyšší správní soud. Nyní se rozhodli zakročit místní, kteří se stavbou nesouhlasí a rozhodli se jí zabránit.
Když nemohly zasáhnout úřady, zasáhli rozzlobení sousedé. Zablokovali líšeňskou ulici Neklež, a legálně tak zabránili pokračování výstavby blízkého hotelu. „Když odjel mix, okamžitě si tady stoupl, abych nemohl pracovat. Takže mu nařiďte, aby mohly projet nákladní auta,“ rozčiloval se jeden z pracovníků na policistu. „Já mu nic nařizovat nebudu, když stojí správně,“ odvětil policista.
Složitý případ řeší úřady už 23 let. Před rokem se jím zabýval dokonce Nejvyšší správní soud. Hotel v obytné zóně stále roste. A to i přesto, že jeho majitel podle líšeňského stavebního úřadu nemá ke stavbě oprávnění. „Říká tomu zajišťovací práce a v rámci zajišťovacích prací postavil další dvě patra,“ okomentoval situaci starosta Brna-Líšeň Břetislav Štefan (ČSSD).
- 1993 – první řízení o odstranění stavby
- 1994–2000 – žaloba u Městského soud v Brně
- 2011 – výzva stavebního úřadu k zastavení prací
- 2013 – rozhodnutí stavebního úřadu o zastavení stavby
- 2014 – žaloba u Krajského soudu v Brně
- 2015 – žaloba u Nejvyššího správního soudu
Místním stavba vadí. Mají strach o bezpečnost
Místní kritizují majitele stavby hlavně kvůli nedodržení hranice mezi pozemky. „V podstatě na našem pozemku stojí stavba hotelu. Není to jenom na našem, ale i v blízkosti ostatních pozemků stojí budova stejně těsně,“ popsal situaci Michal Holas, který bydlí nedaleko stavby.
Někteří místní se obávají i o svou bezpečnost. „Vadí mi kvůli bezpečnosti dětí. Ta stavba se nachází 2,5 metru od hranice bazénu a také v případě pádu jakéhokoliv břemena nebo cokoliv by se mohlo stát, že to dopadne až na to dětské hřiště, tam bezpečnost také není zaručena,“ vysvětlila Bohumila Tesařová, která bydlí hned vedle stavby.
Majitel se podle starosty snaží získat čas
Podle starosty majitel nespolupracuje. Veškerá nařízení úřadů rozporuje a řeší přes soud a tak získává další čas. „Situace je natolik absurdní, že státní orgány nemají přístup na jeho pozemek, on je tam nepouští. Sice máme prostředky, jsou tu tzv. donucovací pokuty, ale pán je stejně neplatí, takže je mu to jedno,“ uvedl starosta.
Stavební úřad teď chystá další verzi rozhodnutí o odstranění stavby. Vedení radnice doufá, že ji magistrát schválí a letitou kauzu tak uzavře. Ta začala před 23 lety, kdy bylo zahájeno první řízení o odstranění stavby. Doposud situaci posuzoval nejen Městský a Krajský soud v Brně, ale i Nejvyšší správní soud. Žaloby majitele proti postupu úřadů soudy vždy zamítly. Majitel hotelu ale - i přes výzvy k zastavení prací - stavěl dál.
Kvůli černým stavbám se obce soudit nechtějí
Podle výkonného ředitele Svazu měst a obcí Dana Jiránka se černým stavbám obce brání jen těžko. „Obce mohou používat advokáty, ale nikdo jim je nezaplatí. Když si ještě uvědomíme, že ti úředníci zodpovídají jenom do výše 4 měsíčních platů, zatímco obec ručí celým svým majetkem a ty stavby většinou nejsou laciná záležitost, je jasné, že obce se příliš do těch soudních sporů pouštět nechtějí,“ vysvětlil.
Další černé stavby – jen v menším měřítku, za to v stonásobném množství – řeší obce na Břeclavsku. Na Nových Mlýnech bojují s černými stavbami už 20 let. Na katastru 4 obcí je jich téměř tisícovka. Začínalo to maringotkami a chatkami, teď už tu stojí i menší rodinné domky. Jen na katastru Pavlova je černých staveb víc než 200. Jenže stavební úřad s majiteli doteď bojuje marně. Proti každému nařízení se totiž odvolávají.
