Ruští zpěváci v Eurovizi nebudou. Vedení soutěže změnilo názor

Rusko se nebude moci zúčastnit letošního ročníku mezinárodní písňové soutěže Eurovize. Organizátoři původně odmítli Rusko kvůli invazi na sousední Ukrajinu vyřadit, změnili však názor. Letošní ročník se má konat v květnu v Turíně.

K vyřazení Ruska ze soutěže vyzvaly ukrajinská státní televize a rádio UA:PBC. Uvedly, že ruské vysílání, které dohlíží na účast země v soutěži, bylo „hlásnou troubou Kremlu a klíčovým nástrojem politické propagandy“. Podle UA:PBC se také podílelo na „systematickém šíření dezinformací“ proti Ukrajině, což je v rozporu s hodnotami Evropské vysílací unie (EBU), která soutěž organizuje. 

Organizátoři Eurovize uvedli na Twitteru, že představenstvo EBU nakonec rozhodlo o vyřazení ruských umělců. „Toto rozhodnutí reflektuje obavu, že ve světle nebývalé krize na Ukrajině by zahrnutí ruské účasti v letošním ročníku poškodilo reputaci soutěže,“ vysvětlili. 

Rusko zatím svého zamýšleného zástupce ani neoznámilo, Ukrajinu bude reprezentovat hiphopové trio Kalush Orchestra. Skupina nahradila zpěvačku Alinu Pašovou, která z Eurovize odstoupila poté, co čelila kritice za výlet na Krym v roce 2015. Nic nenasvědčuje tomu, že Pašová vstoupila na Krym z Ruska, ale uvedla, že kontroverze kolem její návštěvy zastínila její účast v soutěži.

Rusko-ukrajinské napětí v Eurovizi není nové

Napětí mezi oběma zeměmi zastínilo i předchozí ročníky písňové soutěže. Rusko bylo v roce 2016 favoritem, dokud ukrajinská zpěvačka Jamala nezvítězila se skladbou 1944 o deportacích krymských Tatarů z rozkazu sovětského diktátora Josifa Stalina. Text písně byl široce interpretován jako kritika ruské vojenské okupace a následné anexe Krymu v roce 2014.

O rok později zakázal Kyjev, který soutěž hostil v roce 2017, vstup na ukrajinské území ruské zpěvačce Juliji Samojlovové. Jako důvod uvedl, že hudebnice bez svolení ukrajinských úřadů navštívila Ruskem anektovaný Krymský poloostrov. Rusko jiného interpreta na Eurovizi nevyslalo a soutěž v tom roce ani nevysílalo.

Semifinálová kola aktuálního ročníku se uskuteční v Turíně 10. a 12. května, finále je na programu 15. května. Oba večery odvysílá v přímých přenosech Česká televize. Česko si v národním kole vybralo kapelu We Are Domi se soutěžní skladbou Lights Off.

Fanoušci ze země soutěžícího mohou podle pravidel hlasovat jen pro jiné než domácí interprety. Pořadatelem dalšího ročníku se pak stane země vítěze. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Musíme bojovat proti tomuto návrhu.“ Ředitelé ČT a ČRo chtějí zachovat poplatky

„Ty podmínky, které byly dneska zveřejněné, jsou nepřijatelné,“ odsoudil ředitel České televize Hynek Chudárek návrh na změnu financování veřejnoprávních médií, který v pondělí 15. června představila vláda. „Musíme bojovat proti tomuto návrhu,“ deklaroval. „Já pořád věřím, že ještě je prostor pro diskusi,“ řekl ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, ale vzápětí dodal, že je v tomto ohledu mírným pesimistou. Ředitelé ČT a ČRo odpovídali v Interview ČT24 na otázky Jiřího Václavka ohledně postupů vládní koalice i plánů obou médií, jak na změny reagovat.
před 4 hhodinami

Ve svatovítské katedrále zazněly nové varhany, požehnal jim Graubner

Konečná cena za nové varhany v katedrále sv. Víta na Pražském hradě bude do 160 milionů korun, řekl předseda správní rady Nadačního fondu Svatovítské varhany Vojtěch Mátl. Většina peněz už se vybrala ve sbírce, veřejnost se do ní může stále zapojit. Novému nástroji v pondělí při liturgii vedené pražským arcibiskupem Stanislavem Přibylem požehnal jeho předchůdce Jan Graubner. Zazněly Dvořákovy, Händelovy, Haydnovy a Saint-Säensovy skladby za doprovodu České filharmonie.
15:47Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Strážnický modrotisk slaví 120 let. Ohrožují ho ale levné kopie

Strážnická modrotisková dílna letos oslaví 120 let od svého založení. Současně však bojovala o přežití kvůli levným napodobeninám tradičního modrotisku. Na její záchranu přispěli lidé ve veřejné sbírce téměř 700 tisíc korun. Část vybraných peněz chce dílna využít také na osvětu, aby zákazníci dokázali odlišit originál od padělku.
13. 6. 2026

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
13. 6. 2026

Disertační práci architekta Wiesnera i deník jeho ženy vystaví ve vile Stiassni

Disertační práci významného architekta Ernsta Wiesnera, deník jeho manželky Evy i rodinné fotografie převzal v Brně Národní památkový ústav. Vzácné archiválie budou k vidění ve vile Stiassni, jedné z Wiesnerových staveb. Z Velké Británie je přivezl generální konzul David Frous, který je převzal od anglického dárce Timothyho Wilkinsona, jehož rodina se s Wiesnerovými blízce přátelila.
12. 6. 2026

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
12. 6. 2026Aktualizováno12. 6. 2026

Géčko nebo Bílý dům? Ostravské divadlo buduje novou scénu

Národní divadlo moravskoslezské (NDM) získá novou scénu přestavbou výstavního pavilonu G na ostravské Černé louce. Multifunkční sál nebude sloužit pouze divadlu, díky variabilnímu prostoru se v něm budou moci konat také další kulturní akce. Divadlo zároveň hledá název pro nový prostor. Pracovně se mu říká Géčko nebo Bílý dům.
11. 6. 2026

Spielberg nepochybuje o mimozemšťanech v době, kdy se zpochybňuje vše

Mimozemšťané existují, nepochybuje věhlasný hollywoodský filmař Steven Spielberg. Reakcí lidstva na toto zjištění se zaobírá ve svém nejnovějším snímku Den odhalení, kterým se po letech vrací k žánru science fiction. Jak film pohrávající si s utajenými vládními materiály rezonuje v současné době označované za postfaktickou, kdy se zdá stále těžší rozlišit pravdu od dezinformací?
11. 6. 2026
Načítání...