Francouzští malíři jednou provždy změnili britský pohled na malířství, když do britské metropole přinesli poprvé impresionismus. Galerie Tate Britain na výstavě Impresionisté v Londýně představuje díla Clauda Moneta, Camilla Pissarra a dalších malířů, kteří na ostrovech pobývali během prusko-francouzské války.
Dvě evropské velmoci, Británii a Francii, vždy dělila – kromě průlivu – také jistá řevnivost. V umění se ale navzájem významně ovlivnily. V Londýně na konci 19. století určovala malířské trendy skupina tzv. Prerafaelitů, umělců vzhlížejících k renesanci a středověku. Pak ale na tradiční scénu vtrhla skupina francouzských umělců, kteří viděli Británii úplně novým pohledem.
„Bratrstvo Prerafaelitů raději ilustrovalo Shakespearovy sonety. Vznikala tu překrásná, ale dokonale pečlivá plátna. Impresionisti přišli se svým neurovnaným, impulzivním nanášením barev. Scenérie se jim pod rukama velmi rychle proměňovaly,“ doplnila kunsthistorička Estelle Lovattová.
Francouze zajímaly především motivy z okolí řeky Temže. „Monet si stěžoval, že viktoriánští umělci malují Londýn cihlu po cihle. Tvrdil, že tak to dál nejde. Už v roce 1870 se pokusil namalovat mlhu nad řekou Temží, to byla pro malíře skutečná výzva,“ připomíná kurátorka Caroline Corbeau-Parsonsová.
Londýnské mlhy v Monetových očích hrály všemi barvami, byly hnědé, fialové i zelené. Barevné proměny se snažil zachytit v sérii pohledů na budovy parlamentu. Když pak hotová plátna v roce 1904 převezl do Paříže, byla výstava londýnských krajin jeho do té doby nejúspěšnější. Jeho mlhy nad parlamentem nechybí ani na výstavě v Tate Britain – prohlédnout si je návštěvníci mohou do 7. května.
