Charlie Chaplin o svůj neformální titul krále komiků už nikdy nepřijde. Ve Švýcarsku se jeho kariéru, během níž natočil kolem devadesátky filmů, snaží připomenout nově postaveným muzeem Chaplin's World. Právě v tamní vesničce strávil „tulák“ s rodinou posledních pětadvacet let života. Muzeum představuje jeho profesní stránku, ale také pohled do soukromí.
Kde si Chaplin věšel buřinku? Švýcarsko udělalo z jeho domu muzeum
„Muzeum je v pohybu, není statické. A charakterizuje tím přesně člověka, kterému vzdává hold,“ pronesl o rozsáhlém objektu Manoir de Ban Chaplinův syn Michael. Autoři expozice nezapomněli vykreslit komikovu dlouhou filmovou cestu, návštěvníci se k němu ale mohou přiblížit jako k obyčejnému člověku.
GALERIE
Chaplin's World ve Švýcarsku
Výstava totiž popisuje také Chaplinův soukromý život s poslední čtvrtou manželkou Oonou O'Neillovou a jejich osmi dětmi. „Mamince se líbilo mít děti a tatínek ji rád viděl těhotnou,“ uvedla dcera Géraldine k vysokému počtu sourozenců. Příchozí se tak dozví o rodinných rituálech – jako třeba o sobotních barbecue, častých veselic u bazénu, o hře u houpaček a mnoho dalších věcí.
Z Ameriky na švýcarský venkov
Nejslavnější komik všech dob se narodil v Londýně jako syn chudých herců z předměstí. V roce 1912 odjel do Spojených států, kde se v Hollywoodu specializoval na natáčení grotesek. O dva roky později vytvořil jednu z nejslavnějších filmových postav – komickou postavu tuláka Charlieho, která se stala celosvětově slavnou.
Kvůli protiamerické činnosti (Chaplin nikdy nepožádal o americké občanství) a levicovým názorům mu byl ztrpčován tamní pobyt. Navíc měl problémy s placením daní, a tak se v roce 1952, kdy mu byl znemožněn návrat do Ameriky z londýnské premiéry Světel ramp, rozhodl usadit ve Švýcarsku.
Z Chaplinova domu ve Švýcarsku je muzeum (zdroj: ČT24)
Chaplin's World tedy mapuje, jakým způsobem se slavnému herci dařilo zapadnout mezi místní, kam v okolí vyrážel na výlety a jeho celkový pohled na Švýcarsko. „Byl velmi slavný. Museli jsme se celý život vypořádávat s tím, že lidé o našem otci neustále mluví. Sdíleli jsme ho v podstatě s ostatními,“ vzpomínal syn Michael.