bk

Významné jubileum oslaví v neděli 14. července Karel Gott. Jeho cestu za štěstím a hity, které nestárnou, proto připomněl pořad 90' na ČT24. Pozvání přijali například publicista Jiří Černý, textař Jiří Suchý, zpěvačky Jitka Zelenková a Eva Pilarová nebo dokumentaristka Olga Malířová Špátová, která o slavném zpěvákovi natáčí film. Kamery se podívaly také za jednou z Gottových věrných fanynek.

Pokud zpěvačka PJ Harvey ještě někoho nepřesvědčila, aby si poslechl její poslední desku The Hope Six Demolition Project, láká ho alespoň na nový klip ke skladbě The Orange Monkey. V něm ukazuje krásy země, která je mnohdy spojená s negativním a zachmuřelým dojmem: Afghánistán. Hudební ikona však jeho obyvatele navzdory vojenským konfliktům zobrazuje jako milé, pohostinné, ale hlavně odolné.

Dánská zlobivka MØ poctivě maká a po čase se připomíná s další skladbou. Navzdory názvu Final Song zpěvačka nekončí a dá se čekat její druhé album. Oproti předchozímu singlu Kamikaze si vystačila se skromnějším, ale stále poutavým vizuálem. Dál se však drží chytlavosti a vzhledem k charakteru obou skladeb se zdá, že se jí po úspěchu letního hitu Lean On s Major Lazer v rádiích zalíbilo, tudíž s novinkou cílí právě tam. Co na to fanoušci?

Gwen Stefani podporuje svou comebackovou desku This Is What The Truth Feels Like dalším videoklipem. Tentokrát zfilmovala jeden z největších hitů na albu – Misery. Ve vizuálu vystřídá zpěvačka spoustu nápaditých kostýmů a divák z ní není schopen spustit oči. Asi málokdo by frontmance No Doubt hádal čtyřicet šest let a tři děti. Když k tomu připočteme i chytlavost písničky, může si Gwen připsat další body navíc.

Kapela Garbage ještě nepatří do smetí. Legendární sestava se Shirley Manson v čele upozorňuje singlem Empty na šesté album Strange Little Birds, které vyjde už 10. června. Zdá se, že formace má po letech slibně našlápnuto na úspěch. Zpěvačka přiznala, že jí chystaná novinka zvukově připomíná syrovost debutu jako žádná předchozí nahrávka. K tomu dodala, že nová deska bude lyricky romantická, tedy zranitelná a křehká.

Alicia Keys je v přípravách nové, zatím bezejmenné, desky. Singl In Common ale ukazuje, že se rozhodla experimentovat s elektronickým minimalismem. Skladba na první poslech zřejmě nezaujme, avšak po několikátém poslechu si najde do ucha cestu sama. Místo nablýskaného videa zpěvačka zvolila černobílý podkres. Ve videu vystupuje přirozeně, bez make-upu a spoléhá se hlavně na taneční um svých afroamerických tanečníků. Co z novinky ve finále vyleze, je ale velkým překvapením.

Hymna dobré nálady Happy Pharrella Williamse má konečně nástupce. Je jím roztančená Can't Stop the Feeling od Justina Timberlakea, který ji společně s výše jmenovaným kolegou natočil jako soundtrack pro animovaný film Trollové. Současný král popu v něm rozdováděl celebrity jako Gwen Stefani, Annu Kendrick nebo Kunala Nayyara z Teorie velkého třesku. Skladba těží z nakažlivého funky, a proto s ní musíme počítat jako s hitem léta 2016. Kdo píseň vyžene z hlavy, je král.

Jak děti seznámit se zvěrstvem druhé světové války? Mírně chlácholivou a poetickou formou se o to pokouší Gavriel Savit s debutem Anna a Vlaštovčí muž. Pro menší čtenáře je pohádka na pomezí magického realismu zmatečná a pro ty starší zase příliš plochá. Na celém příběhu nejvíc zaujme  drsnější konec, který se nebojí odhalit strasti největšího válečného konfliktu v dějinách 20. století.

Colours of Ostrava tradičně nabízí široký rozptyl hudebních žánrů. Během čtyř dní se v Dolních Vítkovicích (14.–17. července) představí bezpočet interpretů. Důvodů, proč se na festival vypravit, je tedy stejně tolik. Přesto jsme se pokusili vybrat alespoň zlomek muzikantů, které stojí za to vidět, protože akce rozhodně není jen o headlinerech.

„Být, či nebýt? Toť otázka.“ „Ach Romeo, Romeo! Proč jsi Romeo?“ William Shakespeare je tak slavný, že citáty z jeho dramat znají i ti, kteří ani žádné nečetli. Anglický rodák inspiroval už ve své době umělce všeho druhu, s objevením filmového průmyslu o několik století později bylo jen otázkou času, kdo zvěční jeho témata i na plátně. V případě Shakespeara filmaři (hlavně ti zahraniční) rozhodně netroškaří…

Charlie Chaplin o svůj neformální titul krále komiků už nikdy nepřijde. Ve Švýcarsku se jeho kariéru, během níž natočil kolem devadesátky filmů, snaží připomenout nově postaveným muzeem Chaplin's World. Právě v tamní vesničce strávil „tulák“ s rodinou posledních pětadvacet let života. Muzeum představuje jeho profesní stránku, ale také pohled do soukromí.

Američtí alternativci Deftones v žádném případě nespí. Je pravda, že si s novou deskou Gore dali na čas - od poslední studiovky Koi No Yokan uběhly čtyři roky. Osmá deska už je přístupná od minulého týdne a kritici i fanoušci se shodují v tom, že kapela s věkem zraje jako víno. Vlaštovka Prayers/Triangles dokazuje, že se formace stále drží naléhavých a řízných kytar. O důvod víc, proč si Gore pustit do hlavy.

Led Zeppelin nejsou zdaleka první, kdo se soudí o originalitu své skladby. Hudební krádež se ale špatně vymáhá, pokud není vyloženě zřejmá. Hranice mezi inspirací a přímým vykradením je totiž velice tenká a mnohdy jen těžko rozlišitelná. Kteří zahraniční i tuzemští interpreti kvůli tomu měli opletačky s právním systémem?

Muži tu nejsou od toho, aby přemýšleli. Ostatně ani netuší, proč na světě jsou, domnívají se některé ženy a svým protějškům jsou víc než ochotny ukázat tu „správnou cestu“. Veterinář Jiří Bartoška se rozhodne z područí své chotě Elišky Balzerové vymanit, i kdyby měl předstírat bláznovství. Komedie Radka Bajgara Teorie tygra dokazuje, že i zdánlivě nadobro ochočení muži mohou zdivočet.

Sia nedávno vydala desku This Is Acting. Navzdory novince ale pokračuje v zajetém zvyku a videoklip ke skladbě Cheap Thrills natočila opět za pomoci tanečnice Maddie Ziegler, která je pravidelnou účinkující ve zpěvaččiných vizuálech. Je pravda, že Sia mohla tuto spolupráci nechat jen předešlé desce 1000 Forms Of Fear a nepřetahovat ji násilně k další části tvorby, ale i přesto nejde od neotřelé taneční choreografie odtrhnout oči. Tento minimalismus Sie pořád přináší úspěchy, a tak ho asi jen tak nevymění.

Talentové soutěže v zahraničí občas plní svůj úkol a podaří se jim objevit neotřelého interpreta. Melanie Martinez svou nekonvenčnost potvrzuje hudbou i stylizací. Její debut Cry Baby je navenek velmi barevný, v textech ale velmi ironický a temný. Onu ponurost servíruje dvacetiletá (!) zpěvačka v kontrastu s medovým hláskem i ve stejnojmenném klipu. Dětské hračky nejsou vždycky roztomilé a maminky nejsou vždycky milující. Svět je občas hořký, i když se tváříme, že ne, vyznívá z Melaniiny tvorby.

Corinne Bailey Rae si od posledního alba The Sea dala skoro šestiletou tvůrčí pauzu. Vzhledem k tomu, že se na desce vyzpívávala ze smrti svého manžela, není ani divu. Šestatřicetiletá skladatelka si svůj sametový hlas šetřila na nadcházející The Heart Speaks in Whispers vycházející 13. května. Klip ke skladbě Been To The Moon nedává jinou možnost, než zpěvačce tleskat za neotřelé provedení písně a za vizuální pastvu pro oči. Že by návrat ve velkém stylu?

Cigárko v kostele, tanec s rakví, tanec ve smutečním průvodu… The Kills prostě budou dělat hudbu, dokud nenatáhnou bačkory. A to aniž by ztratili svůj sexy rock'n'rollový styl. Dvojice Alison Mosshart a Jamie Hince se po pěti letech vrací s novým singlem Doing It To Death, který jejich příznivci objeví na chystané (už páté) desce Ash & Ice 3. června. Ve skladbě si formace vystačila s jednoduchým, ale o to chytlavějším beatem. Posuďte sami.

Gwen Stefani si může gratulovat k novému rekordu. Jako první v historii totiž natočila videoklip v živém vysílání. Zpěvačka stihla vizuál vytvořit během čtyřminutové reklamní pauzy při udílení cen Grammy. Do příprav zapojila celý 250členný štáb. A výsledek se vyplatil: veselá barevná skladba s nádechem retra, kterou je radost sledovat. Skladba Make Me Like You se objeví na její třetí sólové desce This Is What The Truth Feels Like, která vyjde 18. března.

Hezkého Valentýna bez modřin, popřál publiku písničkář Hozier. Prostřednictvím skladby Cherry Wine se 14. února postavil proti domácímu násilí. V novém videu, kam osadil herečku nominovanou na Oscara za výkon ve snímku Brooklyn Saoirse Ronan, ukazuje, že obdobné věci přicházejí velmi nenápadně. Skladba se nachází na zpěvákově desce z roku 2014. V textu zpívá o útlaku muže, avšak v klipu role obrátil. Chtěl tak naznačit, že násilí je třeba se postavit, ať už je člověk žena, či muž.

V současném světě se může stát cokoliv. I to, že jindy nekonfliktní Beyoncé vydá poprvé v kariéře politicky angažovanou skladbu. Pár hodin před odstartováním amerického SuperBowlu překvapila zpěvačka klipem ke skladbě Formation (Dirty). V něm kritizuje brutalitu policie a hrdě se hlásí ke svému původu a přispívá tak do diskuse o lidských rasách, kterou živí i protesty kolem Oscarů. „I like my baby hair, with baby hair and afros/I like my negro nose with Jackson Five nostrils/Earned all his money but they never take the country out me,“ zpívá. Video bohatě odkazuje na jižanské způsoby života, a i když je tentokrát hlavní poselství, stejně se jednoduchá melodie písničky zažere do mozku. Světe, div se, Beyoncé politický aktivismus sedne.

V českém hlavním městě je vůbec poprvé čínský umělec, disident a občanský aktivista Aj Wej-wej. Svou instalací Zvěrokruh „popřeje“ k 220. narozenin Národní galerie. Během návštěvy se nebude schovávat: Kromě vernisáže v galerii chystá další dvě setkání s veřejností. Dnes na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy - přímý přenos bude možné sledovat živě na webu ČT24.cz - a zítra ve Studiu Hrdinů.

Purity Ring točí videoklipy spíš výjimečně, ale když už, tak už. Video ke skladbě Begin Again z vynikající desky Another Eternity, kterou dvojice představila osobně i v Praze, má téměř pět minut. A jak už název napovídá, zabývá se otázkou zániku a následného zrození. Nesmí tomu chybět obřadnost, a s tou jsou zase spojené kostely, jeptišky a sem tam i nějaké to zmrtvýchvstání.

S debutovou deskou Settle zamíchali Disclosure v roce 2013 s pořadím hitparád. Na jeden parket se jim podařilo nahnat jak příznivce klasického mainstreamu, tak milovníky radikálnější elektroniky. S druhou nahrávkou Caracal si jedou pořád „to své“, aniž by to (zatím) omrzelo, a tak se na jejich pražskou valentýnskou návštěvu 14. února v Malé sportovní hale nelze než těšit.