„Být, či nebýt? Toť otázka.“ „Ach Romeo, Romeo! Proč jsi Romeo?“ William Shakespeare je tak slavný, že citáty z jeho dramat znají i ti, kteří ani žádné nečetli. Anglický rodák inspiroval už ve své době umělce všeho druhu, s objevením filmového průmyslu o několik století později bylo jen otázkou času, kdo zvěční jeho témata i na plátně. V případě Shakespeara filmaři (hlavně ti zahraniční) rozhodně netroškaří…
Neustálý boj klasiky s modernou zasáhl i do her nejslavnějšího dramatika. Filmy podle Shakespeara by se tak daly pomyslně rozdělit do dvou kategorií. Ta klasická, kdy se režiséři drželi předlohy, by vydala na samostatnou disertační práci. Stačí vzpomenout třeba na Zkrocení zlé ženy z roku 1967 s Elizabeth Taylor a Richardem Burtonem v hlavních rolích. Mezi klasiky už dnes patří také Sen noci svatojánské s Michelle Pfeiffer a Christianem Balem (1999), případně první adaptae Jindřicha V. od Laurence Oliviera (1944).
S klasikou lze ale i experimentovat, k čemuž se rozhodli následující tvůrci.
Akira Kurosawa – Krvavý trůn (1957)
Macbeth po japonsku. Tak by se dalo ve zkratce shrnout válečné drama z roku 1957. Ke slovu přijdou samurajové, kteří zabloudí v Pavučinovém lese, kde jim přízrak předpoví budoucnost. Jakmile se Wašizu a Miki dostanou z hvozdu na hrad, kola osudu se dají do pohybu. Kromě závěrečné scény filmaři nepoužili žádný trikový záběr.
Michael Almereyda – Cymbeline (2014)
Hru Cymbelín sepsal Shakespeare podle legendy o keltském králi vládnoucím Británii. Ethan Hawke s Edem Harrisem místo škrobených límců navlékli motorkářské bundy a na stůl vyložili „doláče“. Válka na život a na smrt mezi zkorumpovanými policisty a gangem drogových dealerů z původního dramatu vychází jen volně. Nechybí kulomety, vybuchující auta a spousta zbraní.
Gil Junger – 10 důvodů proč tě nenávidím (1999)
O poznání veselejší téma nabídla moderní „zlá žena“ Julia Styles, kterou se snažil udolat drsňák Heath Ledger. Toho podplatil mladík Cameron, protože chce randit s její sestrou Biancou. Dokud nebude randit Kat, má ale smůlu. Komedie je nabitá „hláškami“, na nichž mnoho dospívajících v devadesátkách stavělo svou konverzaci. Filmový rozpočet natáčení byl 30 milionů dolarů, film jich vydělal přes 53.
Baz Luhrmann – Romeo a Julie (1996)
„Jaký by byl Romeo, kdyby se narodil v dnešní přetechnizované době? A co na to panensky čistá láska Julie ve světě neřestí a násilí?“ ptali se distributoři. Divákům odpovídali jednadvacetiletý Leonardo DiCaprio a sedmnáctiletá Claire Danes (v dospělosti řádí např. v Homelandu), kteří se prý ve skutečnosti na place nesnášeli. Muži se ve snímku ohánějí pistolemi, jež jsou pojmenované podle kordů ze hry.
Alan Brown – Private Romeo (2011)
Střední vojenská škola plná navzájem si konkurujících soupeřících kadetů. Studenti nacvičují Romea a Julii. Chlapci Glenn a Sam ztvárňující mileneckou dvojici se s ostatními ztotožní s postavami a vytvářejí mezi sebou dvě znepřátelé skupiny podle rodů Monetků a Kapuletů. Snímek získal Hlavní cenu poroty na festivalu Outfest v Los Angeles.
Andy Fickman – Super náhradník (2006)
Další tennagerská komedie, která zastihla slávu Amandy Bynes, se inspirovala Večerem tříkrálovým. S čím však Shakespeare nepočítal, je fotbal. Viola miluje tento sport a je ochotná se klidně i přestrojit za svého bratra, aby si ho mohla zahrát. Ale koho přitom nepotká než Channinga Tatuma, který je shodou okolností její spolubydlící. Kam tohle asi vede?
Ingmar Bergman – Hadí vejce (1977)
Po formální i obsahové stránce se dílo stylu svého režiséra moc nepodobá. Se Shakespearovými hrami ho pojí jeden prvek: postavy na dramatika odkazují doslovnou citací monologu s podobenstvím o hadích vejcích. Divák se jinak ocitne v poválečném Německu roku 1923. Zemí zmítá nezaměstnanost i pochyby, což se ukáže jako vhodná kolébka bujícího nacismu.
Tom Gustafson – Were the World Mine (2008)
Americký filmový muzikál se inspiroval hrou Sen noci svatojánské. Největším problémem hlavní postavy, Timothyho, je však sexuální orientace. Jeho homosexualitu nechápe nikdo, a tak když při čtení veršů právě zmíněné komedie narazí na návod, jak s pomocí lektvaru získat lásku kohokoliv, neváhá a vytvoří lektvar přesně podle popisu. Snímek viděli také čeští diváci v roce 2009 na festivalu Febiofest pod názvem A svět byl můj.
John Madden – Zamilovaný Shakespeare (1998)
To by nebylo, aby někdo nenatočil samotný Shakespearův (i když značně přibarvený) příběh. Romantický snímek dramatika zachycuje v období, kdy potřebuje načerpat inspiraci. Nečekaně se setká s Violou, která miluje divadlo. Scéna je však ženám nepřístupná, a tak sáhne po převleku. Zamilovaný Shakespeare si vysloužil třináct Oscarů (včetně vedlejších kategorií) a bezpočet Zlatých glóbů a cen BAFTA.
