Šelma, nebo králík? Jak (ne)domestikovat muže ukazuje Teorie tygra

Nahrávám video

Muži tu nejsou od toho, aby přemýšleli. Ostatně ani netuší, proč na světě jsou, domnívají se některé ženy a svým protějškům jsou víc než ochotny ukázat tu „správnou cestu“. Veterinář Jiří Bartoška se rozhodne z područí své chotě Elišky Balzerové vymanit, i kdyby měl předstírat bláznovství. Komedie Radka Bajgara Teorie tygra dokazuje, že i zdánlivě nadobro ochočení muži mohou zdivočet.

Dělají to v dobré víře, že samy vědí líp, co ten druhý potřebuje. Nerespektují přitom ale jeho přání ani potřeby - taková je rodová linie žen v Teorii tygra. Babička Iva Janžurová rozhodovala o životě i stáří manžela a do stejného tajemství zasvětila dceru Elišku Balzerovou, která rodinnou tradici předala Táně Vilhelmové. Všechny ve své domácnosti kralují pevnou rukou do té doby, než Jiří Bartoška „prozře“ a napadne jej netradiční způsob, jak získat zpět vládu nad svým životem.

Čím víc svobody, tím větší prostor k revoltě!

„Tato revolta je ale hodně netradiční. Už jen tím, že prvotní inspirací mu byl jeden z jeho pacientů, papoušek s podezřením na Alzheimera. Jan se tak i díky němu vydává na cestu za naplněním toho, o čem se domnívá, že jsou jeho sny. A protože tato cesta nemůže být snadná, stává se její součástí také stádo koz a později i krav, psychiatrický ústav, plavba na voru a život na lodi,“ popisují tvůrci. 

 Filmaři však divákovi nepodsouvají pouze jasně vyhraněné archetypy a už vůbec se nesnaží vnutit myšlenku, že všechny ženy jsou rozené generálky a všichni muži otloukánci, kteří se s tím spokojí. V partnerském mišmaši se daří rozumně a nenásilně fungovat Jakubu Kohákovi s Pavlou Beretovou. Manželský pár v jejich podání je uvolněný, láskyplný a založený na důvěře. 

Ženy si berou tygra, aby z něj postupem času udělaly králíka, kterému se nasype trochu toho krmiva, ale hned se mu zavřou vrátka, aby ho náhodou nenapadlo hrát si mimo králikárnu na tygra. A o tom se snažíme vyprávět náš film.
Jiří Bartoška

Režisér Bajgar natočil celovečerní film v koprodukci s Českou televizí. Nejde přitom o jejich první spolupráci. Tou byl seriál o vodnících Neviditelní z roku 2014. V tom, proč ženy i muži mění své partnery, má jasno: „Asi si myslí, že tím zmenšují riziko, že jim ten druhý uteče. Prostě strach z opuštění. Tygr loví, drápe, občas prostě zdrhne. Králík se dá zavřít do kotce, krmit a hlídat. A vlastně ho už ani není potřeba hlídat, protože králík nezdrhá, nanejvýš někam zabloudí.“

Kam až zabloudí Jiří Baroška, je možné zjistit v kinech od 31. března.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 22 hhodinami

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
včera v 08:00

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled