Krávy, Jezero a Barva duše. Tři české romány vznikly pro Frankfurt

Tři české autorky – Iva Hadj Moussa, Veronika Opatřilová a Ludmila Svozilová – mají šanci svými dosud nevydanými prózami zaujmout zahraniční čtenáře. Umožňuje jim to vítězství v soutěži Román pro Frankfurt, která provází tuzemskou účast na letošním Frankfurtském knižním veletrhu. Česko bude v říjnu čestným hostem této největší akce svého druhu na světě.

Porota vedená profesorem literárních studií univerzity v Padově Alessandrem Catalanem vybírala z téměř tří set rukopisů. „Tři stovky textů vám vyprodukují grafomani, ale vypovídající je množství textů, které splňují kvalitativní kritéria, podle nichž porota hodnotila. Mluví až o padesátce použitelných, samozřejmě velká řada z nich až po redakční práci,“ podotkl ředitel Moravské zemské knihovny a šéf projektu Czechia 2026 Tomáš Kubíček. 

Výběr vítězných rukopisů byl anonymní, jména autorů se posuzovatelé dozvěděli až po konečném rozhodnutí.

Oceněným literátkám náleží odměna 80 tisíc korun, vzniknou překlady úryvků jejich děl do angličtiny, němčiny, francouzštiny a španělštiny. Své romány pak uvedou na veletrhu osobně.

Černý humor, horor i vztahy

Spisovatelka, scenáristka a psycholožka Hadj Moussa zaujala černým humorem a cynismem, s nimiž v románu Krávy vypráví o ústřední trojici hrdinek. „Parta mladých holek kolem dvaceti let spolu sdílí hodně temné tajemství. Kniha pojednává o tíze viny a je také o ženském přátelství a solidaritě,“ nastínila autorka.

Psychologický román Jezero spisovatelky, výtvarnice, keramičky a ilustrátorky Svozilové porota označila za vyzrálý a strhující text. Sama prozaička mluví o mnohovrstevnatém textu s přesahem do hororu, thrilleru i magického realismu. „Odehrává se v ordinaci psychiatričky, která přijme ženu z ulice. Ne jako pacientku, ta dívka chce jen vyprávět svůj příběh a dozvědět se, jestli není blázen,“ prozradila Svozilová.

Nahrávám video

Třetí vítězný rukopis napsala překladatelka ze švédštiny a angličtiny Opatřilová. Nazvala ho Barva duše a popsala jako anatomii lidských vztahů. „Ve třech zdánlivě nesouvisejících příbězích sledujeme osudy tří lidí. Všechny se nakonec protnou. Příběh se odehrává na severu Švédska a je především o odpuštění a různých podobách lásky,“ upřesnila. Autorčin jazyk porotci označili za obrazný, poetický a expresivní.

Země na pobřeží

Letošní Frankfurtský knižní veletrh se uskuteční od středy 7. do neděle 11. října. Organizátoři tuzemské prezentace připravili kolem stovky akcí. Pod heslem Česko: Země na pobřeží (Czechia: A Country on the Coast) odkazuí na Zimní pohádku od Williama Shakespeara. Anglický dramatik v této divadelní hře umístil Bohemii, tedy Čechy, k moři. Název prý v Německu překvapil ironií a sebeironií.

Česko svou účast na knižních festivalech v Německu dlouhodobě staví na námořní tematice s barevnými vlajkami či sloganem Ahoj. Moře přitom využívá jako paralelu širokých literárních vod. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Thálie rozdaly ceny Majerovi či Kožené, čestné hercům z Ypsilonky

V Národním divadle se předávaly divadelní ceny Thálie za jevištní výkony v činohře, v opeře, v oboru baletu, tance a pohybového divadla a v oboru muzikálu, operety a podobných žánrů. Oceňují se i výkony v oboru alternativního a loutkového divadla. Kromě ohlédnutí za sezonou 2025/2026 udělila Thálie rovněž ceny za celoživotní přínosy.
3. 10. 2026‌‌

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
2. 10. 2026‌‌

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.