Kocáb a Horáček ve své první opeře vyhání ďábly z Arezza

Nahrávám video

Zpěvák a skladatel Michael Kocáb s textařem Michalem Horáčkem napsali svou první operu. V kusu Vyhnání ďáblů z Arezza se inspirovali freskou z třináctého století i vlastní zkušeností s dohlížením na odsun sovětských vojsk z Československa.

Předlohou Horáčkova libreta se stal obraz Vyhnání ďáblů z Arezza z cyklu italského malíře Giotta di Bondone, který se nachází v horní bazilice sv. Františka v italském Assisi. Freska vypráví příběh z doby, kdy město Arezzo sužovaly krvavé občanské nepokoje. Svatý František z Assisi tehdy údajně zahlédl nad městem démony. Aby město osvobodil, vyzval svého bratra ze stejného řádu, Silvestra, aby zlé duchy vyhnal. Na malbě je tento moment zachycen. Svatý František klečí v hluboké modlitbě, zatímco Silvestr zvedá ruku a poroučí démonům, aby město opustili.

„Po dlouhých úvahách jsem vybral téma inspirované mým studiem dějin umění. Zaujalo mě, jak je ten obraz úžasným způsobem až moderní. Vlastně naznačuje celou scénografii,“ uvedl už dříve Horáček.

Vyhnání ďáblů z Arezza na fresce od Giotta di Bondone
Zdroj: Wikimedia Commons (public domain)

Motiv vyhnání zla nese i nová opera. „Jako čtrnáctiletý jsem prožil ‚osmašedesátý‘, kdy zlo přišlo ve velké míře. Pět set tisíc vojáků. A potom jsem stál na konci, když jsme je vyháněli. A pak jsme to zažili znova, a to je útok na Ukrajinu,“ popsal Kocáb. K odsunu sovětských vojsk došlo na počátku devadesátých let a tehdejší poslanec Kocáb na jeho průběh dohlížel coby předseda příslušné parlamentní komise.

Ďábel je tenor i rapper

Zakladatel rockového Pražského výběru před časem prohlásil, že se chce skladatelsky věnovat především klasické hudbě. K jejímu skládání dle svých slov dospěl postupně. S Horáčkem, jenž se proslavil jako textař písní populární hudby, už koncem osmdesátých let používali operní prvky v projektu Odysseus, jejich aktuální společný projekt je ale plnohodnotnou klasickou operou.

„Zorchestroval jsem to sám, úplně klasickým způsobem, ale je pravda, že například ďábel nemůže používat nějaké serenády, tak tam se objevují i rockové prvky,“ připustil Kocáb. Ďábel je v novince zároveň operní tenor, rapper i tanečník.

Árie z dosud neuvedeného díla už zazněly koncertně v podání kontratenora Vojtěcha Pelky. Celou operu by chtěli autoři odpremiérovat v Národním divadle. Dramaturgie první scény se s dílem zatím seznamuje. „To se všechno uvidí. Realizace takhle velkých děl není druhý den,“ poznamenává Kocáb.

Libreto vznikalo dva roky, další dva pak hudba. K posouzení Kocáb s Horáčkem odevzdali svou operu Národnímu divadlu letos v červnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Objevená Havlova hra vrací na scénu Ferdinanda Vaňka. Ten kdysi přelstil Rudé právo

V New Yorku má světovou premiéru nově objevená hra Václava Havla. Jednoaktovka Varování uzavírá tetralogii s dramatikovým stylizovaným alter egem Ferdinandem Vaňkem. Do podoby scénického čtení neucelený text připravil režisér Jiří Havelka.
včera v 09:00‌‌

Dokumentem o bratrovi upozorňuje na problém závislosti. Kandidát na Oscara je v kinech

Do kin vstoupil dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato. Režisérka Pepa Lubojacki v něm pět let zaznamenávala příběhy vlastní rodiny, především bratra, který žije se závislostí na alkoholu. Snímek, natočený v koprodukci České televize, na letošním festivalu Berlinale získal cenu pro nejlepší dokument.
25. 9. 2026‌‌

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
24. 9. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: V srdci divočiny, Zapomenutý ostrov a oceněný dokument

Ve filmu V srdci divočiny se snaží vysloužilý vojenský expert v podání Brada Pitta a jeho pes dostat po havárii letadla z hlubin aljašské přírody do civilizace. Animovaný Zapomenutý ostrov odkazuje k místu, kam se dostanou dvě kamarádky. Musí se vyrovnat s magickou silou, která je připravuje o vzpomínky. Po úspěchu na Berlinale se k tuzemským divákům dostane český dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato, v němž režisérka Pepa Lubojacki pojednává o závislosti svých blízkých. A na plátna se vrací Avengers: Endgame, aby zkrátil čekání na nový snímek superhrdinského týmu Avengers: Doomsday.
24. 9. 2026‌‌

Propaganda, ne kultura. Ukrajina vyzývá k zavření Ruských domů

Ukrajina vyzývá ostatní státy k přísnějšímu postoji vůči Ruským domům. Podle kritiků slouží pod záštitou kulturní instituce k šíření dezinformací a špionáži. Německo vypovědělo smlouvu Ruskému domu v reakci na hybridní útok, z něhož viní Moskvu, ta ale své zapojení odmítá. Ruská federace plánuje otevřít nová kulturní centra v Africe, kde tak posiluje svůj vliv.
24. 9. 2026‌‌

Weinstein dostal v opakovaném procesu 15 let

Soud v New Yorku ve středu v opakovaném procesu uložil někdejšímu hollywoodskému producentovi Harveymu Weinsteinovi 15 let vězení za sexuální napadení televizní produkční v roce 2006. Informovala o tom agentura AP. V roce 2024 soud původní odsouzení z roku 2020 zrušil a nařídil nový proces. Čtyřiasedmdesátiletý Weinstein, který si už ve vězení odpykává trest za jiné případy znásilnění a sexuálního napadení, za mřížemi stráví pravděpodobně zbytek života.
23. 9. 2026‌‌

Festival Zlatá Praha se ohlédne za Oceánem a zatančí se StarDance

V Praze začíná mezinárodní televizní festival Zlatá Praha. Nabídne novinky z hudebních, divadelních a tanečních počinů jak z produkce pořádající České televize, tak z dalších zemí. Program je určen pro profesionály i širokou veřejnost. Součástí třiašedesátého ročníku je mimo jiné Zlatý parket StarDance.
23. 9. 2026‌‌

Divadelní Letnice podle oceněného románu věří na zázraky

Městské divadlo Brno uvádí vůbec první adaptaci románu Letnice od Miroslava Hlauča. Příběh o střetu starého a nového světa se stal Knihou roku 2024 v cenách Magnesia Litera. Brněnské zpracování klade důraz na naději jako most do budoucnosti.
23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.