Průmysl v srpnu dál meziročně slábl, stavebnictví také. Propad ale zpomalil

Nahrávám video

Průmysl v Česku v srpnu opět zeslábl, ale méně než počátkem léta. Meziroční pokles činil 1,7 procenta, v červenci to bylo 2,8 procenta. Meziměsíčně produkce o 0,2 procenta zesílila. Jen velmi mírně meziročně zesláblo stavebnictví, jestliže ale výroba zpomalila pouze o 0,2 procenta, dramaticky o 8,4 procenta se propadl počet vydaných stavebních povolení, uvedl Český statistický úřad.

Srpnové výsledky průmyslu byly podle statistiků velmi podobné těm červencovým, i když meziroční propad se zmírnil. Nezměnilo se ale takřka nic na tom, že meziročně poklesla většina odvětví.

„Nejvíce k poklesu přispěla výroba elektřiny a plynu, kde se projevila zejména vyšší loňská srovnávací základna a dále výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, zejména výroba stavebních hmot a skla,“ uvedl Radek Matějka z Českého statistického úřadu.

Dvouciferný pokles produkce pokračoval v odvětví výroby základních kovů, hutnictví a slévárenství. Nejvyšší růstový příspěvek mělo odvětví výroba motorových vozidel, kde meziročně vzrostla jak výroba aut, tak jejich dílů.

Hodnota nových zakázek pro český průmysl klesla v srpnu meziročně o 4,2 procenta. Objednávky ze zahraničí se meziročně snížily o 3,4 procenta, tuzemské nové zakázky o 5,5 procenta.

„Meziročně klesá hodnota nových zakázek již čtvrtý měsíc v řadě. Nejvýraznější podíl na tom měla odvětví výroby základních kovů, hutnictví a slévárenství a výroba chemických látek a přípravků. V srpnu se v porovnání s loňským rokem snížila hodnota nových zakázek v obou jmenovaných odvětvích téměř o pětinu,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.

Stavebnictví kleslo o 0,2 procenta

Stavební výroba, která byla v červenci ještě o více než dvě procenta slabší než loni, poklesla v srpnu o 0,2 procenta. Byla to zásluha pozemního stavitelství, tedy staveb budov, které rostlo o 0,6 procenta oproti loňskému srpnu. Naopak produkce v inženýrském stavitelství, kam spadá budování dopravní infrastruktury nebo  telekomunikačních a energetických sítí, se o dvě procenta snížila.

Stavební úřady vydaly proti loňskému srpnu o 8,4 procenta méně stavebních povolení, ale jejich orientační hodnota stoupla. „V srpnu rostla orientační hodnota vydaných stavebních povolení téměř o třetinu, což bylo ovlivněno povolením devíti staveb s rozpočty nad miliardu korun. Po jejich odečtení by orientační hodnota rostla pouze o dvě procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.

Zahájených i dokončených bytů v srpnu podle statistiků meziročně ubylo. Počet bytů, které se začaly stavět, klesl o 23,1 procenta na 3102 a počet bytů, jejichž stavba skončila, se snížil o 21,8 procenta na 2792.

Zahraniční obchod zůstává v minusu

Český statistický úřad současně s údaji o průmyslu a stavebnictví zveřejnil i srpnové výsledky zahraničního obchodu. Ten skončil se schodkem 3,8 miliardy korun, což byl o 25,4 miliardy menší deficit než loni. Podle Stanislava Konvičky z oddělení obchodní bilance ČSÚ byl oproti loňsku menší dovoz i vývoz.

Vývoz meziročně klesl o šest procent na 333,6 miliardy korun a dovoz o 12,2 procenta na 337,4 miliardy korun. Pokles přišel v srpnu i ve srovnání s předchozím měsícem, po sezonním očištění snížil klesl vývoz a dovoz o 1,7 procenta.

Analytici jsou skeptičtí, zmírnění nezakryje dlouhodobý propad

Přestože byl meziroční pokles průmyslu v srpnu menší, než byl v červenci, výsledek se nezamlouvá analytikům. Problém vidí v tom, že výroba slábne dlouhodobě. „Z pohledu na průměrné hodnoty za červenec a srpen je patrné, že tuzemský průmysl slábne. To naznačují nové zakázky, které již čtvrtý měsíc v řadě klesají,“ uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Stav průmyslu označil za recesi. Jestliže v dřívějších měsících výroba meziročně rostla, bylo to podle Seidlera díky nízké srovnávací základně z loňska.

Analytik Cyrrusu Vít Hradil považuje situaci za pochmurnou. „Celková produkce z dlouhodobého hlediska nadále stagnuje poblíž úrovní pozorovaných již v roce 2019, před začátkem koronavirové pandemie,“ poukázal. Mnoho naděje do blízké budoucnosti podle něj nedává objem zakázek, které klesají dokonce i v nominálním vyjádření, natož v tom reálném, a špatné zprávy setrvale přicházejí z klíčového partnerského trhu v Německu.

Převážná část českého průmyslu se podle Bohuslava Čížka ze Svazu průmyslu a dopravy již měsíce potýká s dopady předešlého zvýšení cen vstupů včetně mzdových nákladů, drahých cen energie v mezinárodním porovnávání a úbytkem zakázek, a to i v běžných cenách bez odečtení vlivu inflace. Slabá poptávka firmám podle něj neumožňuje plně promítnout vyšší náklady do cen produktů.

Podobně hodnotí analytici i výsledek stavebnictví. „Za oba prázdninové měsíce obrázek tak povzbudivý není. A je třeba je posuzovat společně, neboť jsou tradičně ovlivněny každoročně rozdílným načasováním dovolených. A ani zmíněný srpnový meziměsíční vzestup produkce ve stavebnictví o dvě procenta nestačil na vykompenzování červencového propadu o výrazných 3,7 procenta,“ řekl ekonom a analytik Komerční banky Jan Vejmělek.

Ekonom banky Creditas Petr Dufek míní, že ve stavebnictví chybí impuls, který by nastartoval růst. „Hlavní brzdou zůstává nedostatek nových zakázek, zejména v případě soukromého sektoru, který se v časech stagnující ekonomiky do nové výstavby nijak nehrne. Je to vidět jak na komerční výstavbě, tak i té bytové,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
před 6 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 11 hhodinami

Vyšetřování dotací pro Agrofert zůstane v rukou evropských žalobců, rozhodlo NSZ

Vyšetřování údajně neoprávněně vyplacených dotací pro holding Agrofert zůstane kompletně v rukou Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), rozhodlo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Podle rozhodnutí NSZ se tak EPPO má ve věci zabývat jak evropskými, tak i národními dotacemi dohromady, dle NSZ jde o jeden neoddělitelný celek. Rozhodnutí je konečné. Na webu NSZ o tom v pondělí informoval mluvčí instituce Petr Malý. EPPO bude dle mluvčí Tine Hollevoetové podle tohoto rozhodnutí dále postupovat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
16. 8. 2026

Na opravy silnic kraje příspěvek od státu nedostanou, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) peníze na opravy silnic nižších tříd. Regiony podle něj mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc. O postoji vlády v uplynulém týdnu informoval liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
16. 8. 2026Aktualizováno16. 8. 2026

Systém penzí letos zřejmě skončí s nižším přebytkem, než se očekávalo

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.
15. 8. 2026

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
15. 8. 2026

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.