Pošta upravila seznam rušených poboček. Podívejte se, kde na začátku prázdnin zavřou přepážky

Po jednání se zástupci měst a obcí Česká pošta upravila plán na rušení poboček. Změny se týkají jednadvaceti provozů a nejvýraznější jsou v Moravskoslezském kraji a na Vysočině. V obou případech zůstanou zachovány čtyři pobočky, které Pošta původně hodlala zrušit.

V dalších čtyřech krajích, Jihomoravském, Ústeckém, Jihočeském a Plzeňském, Pošta v seznamu vyměnila po dvou pobočkách a v pěti po jedné. V Praze nebo ve Středočeském kraji k žádné změně podnik nepřistoupil.

Nejvíce na změny doplatila Vysočina, kde se oproti původnímu záměru zruší dvě pobočky navíc výměnou za zachování jedné pošty v Pardubickém a jedné v Moravskoslezském kraji. Například místo pobočky na Bílém předměstí v Pardubicích bude zrušená pošta v Cerekvičce-Rosicích na Vysočině. Změny se týkají také Znojma, kde se místo pobočky na třídě Dukelských hrdinů ruší pošta v Příměticích, nebo Liberce, kde místo pošty v Poštovní ulici ve Vratislavicích zmizí pobočka v Růžodole.

„Počet redukovaných poboček se nezměnil, na základě 164 jednání s obcemi, městy a kraji došlo k výměně 21 poboček za jiné, které se podle původního plánu rušit neměly. Důvody změn bylo dodržení tří zásad České pošty, tedy. splnění legislativních, ekonomických a klientských kritérií. Zároveň jsme vyšli vstříc v mantinelech těchto kritérií starostům, kteří na základě místní znalosti požadovali změny v seznamu svých rušených pošt,“ uvedl mluvčí Pošty Matyáš Vitík.

Během června přibudou další informace

Všech tři sta poboček bude uzavřeno k 30. červnu, kdy z provozních důvodů budou mít otevřeno jednu hodinu. Během června budou na rušených pobočkách uvedeny informace o nástupnických poštách a o službách, které budou tyto pobočky poskytovat a v kterých časech. Dále držitelé zákaznické karty České pošty dostanou informace o nastalých změnách, bude spuštěna speciální webová stránka se všemi novinkami a klienti rušených poboček dostanou do svých poštovních schránek informace o změnách, které se jich konkrétně dotýkají.

O snížení počtu povinně provozovaných pošt z 3200 na 2900 rozhodla vláda. Důvodem je snižování nákladů kvůli klesajícímu poštovnímu provozu. Ten se za posledních pět let snížil o 42 procent, počet pošt se přitom nezměnil. Zhruba čtvrtinu nemovitostí z rušených poboček, které Pošta vlastní, chce nabídnout k prodeji. Součástí rušení poboček je i snížení počtu pracovních míst zhruba o 1500 z 23 tisíc.

Česká pošta loni vykázala ztrátu 1,73 miliardy korun, letos to měly být až čtyři miliardy, proto musela sáhnout k úsporným opatřením. Do poloviny roku by měla oznámit plán transformace, během které se rozdělí na část provozující pobočky a poskytující služby pro stát a komerční část s balíkovými a logistickými službami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...