Řešení drahé energie? Komisařka odmítla regulaci povolenek i navrženou reformu trhu

Evropská komise nesouhlasí s částí návrhů, které mají podle některých členských zemí včetně České republiky zastavit růst ceny energií. Eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová to prohlásila pro deník Financial Times. Špatný vývoj podle ní nelze zastavit krátkodobými kroky. Kritizovala také předloženou reformu pravidel trhu s elektřinou nebo navrhovanou přísnější regulaci obchodování s emisními povolenkami.

Pět zemí EU v souvislosti s růstem cen energií tento týden zveřejnilo výzvu, ve které apeluje na to, aby sedmadvacítka k zastavení růstu cen energií podnikla společné kroky. Francie, Španělsko a některé východní země Unie chtějí lepší koordinaci nákupu energií a budování strategických rezerv plynu.

Mezi požadavky je i reforma trhu s elektřinou, snížení závislosti na dovozu energií nebo regulace nepředvídatelného nárůstu cen emisních povolenek. Právě spekulace na trhu s povolenkami kritizoval ve vztahu k cenám energií český premiér Andrej Babiš (ANO). Podle Simsonové ale povolenky za zvyšující se cenu nemůžou.

Pouze dlouhodobá řešení

„Některé naše návrhy se budou týkat dlouhodobých řešení,“ upřesňuje eurokomisařka s tím, že plány pro delší časový horizont chce Komise předložit během příštího týdne. Podle Simsonové ale nepřijme část požadavků některých členských zemí. Připustila pouze možnou podporu států ve snaze snižovat ceny energií pro obyvatele prostřednictvím daňových škrtů.

„Není mnoho hlasů, které by nás žádaly o změnu něčeho, co není příčinou vysokých cen,“ uvedla Simsonová. Francie a Španělsko totiž požaduje změnu způsobu určování cen energií, s tím ale nesouhlasí některé západoevropské země v čele s Německem. V současnosti je cena elektřiny na unijním trhu spojená s cenami plynu. Podle eurokomisařky vede dosavadní stav směrem k inovacím a podpoře obnovitelné elektřiny.

 „V systému jsou pojistky, které mají zabránit extrémnímu růstu cen,“ dodává. Vliv povolenek na současné prudké zdražování energií ve středu zpochybňoval i místopředseda EK Frans Timmermans, podle kterého za zvýšenou cenou stojí velká poptávka způsobená rychlým oživením po pandemické krizi a také nedostatečné rezervy plynu. Podle Simsonové mají ale evropské země dostatek zásob plynu na celou zimní sezonu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 1 hhodinou

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
před 6 hhodinami

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
před 7 hhodinami

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 20 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026
Načítání...